Každý máme nějaký předmět, který se dědí. Z otce na syna. Pro mne je tím předmětem kárka, kterou je možné tlačit před sebou či zapřáhnout za kolo.
Překvapivě mnoho uveze. Kárka, o které chci povyprávět, má však cenu rodinného šperku, který se předává z generace na generaci. Je právoplatným "členem rodiny" s předním místem u nedělního stolu ...
Když jsem byl malý kluk, suplovala v naší rodině kárka nepřítomnost automobilu. Můj otec o auto neusiloval, protože prý pod ním nebude ležet. Na moji námitku, že to nemusí, to že za něho udělají jiní lépe v autoservisu, jsem obdržel výchovný pohlavek s dovětkem o drzosti. (Pozn. autora: tenkrát to ještě šlo a já jsem za to dnes vděčný, bůhví co by ze mě vyrostlo. Možná ještě něco horšího).
I.
P r a č k a
Kam mi paměť sahá, bylo jasné, že můj otec má kárku ve velké úctě. A již brzy jsem se sám stal přímým a aktivním účastníkem dobrodružné výpravy, která by se bez kárky nemohla uskutečnit. Naše železná, neforemná a nesmírně těžká pračka se porouchala. Jednoho krásného dne se z jejího nitra ozvalo zvláštní šplouchání, voda vytekla odtokovou hadicí do kanálu a z pračky se začalo čoudit, čemuž přítrž učinil tatínek, který hbitě, leč pozdě, vytrhl elektrický, mnohokrát ofačovaný kabel ze zdi. (Pozn.: ze zásuvky). Bylo rozhodnuto. Pračku bylo nutno dopraviti do čtyř kilometrů vzdálených Lán k panu Portovi, aby spálený motor převinul. Prý to již několikrát předtím udělal. Tatínek ho znal ze šachty, kde oba pracovali. Měl jsem pocit, že naše pračka je jakýmsi mrtvým neforemným hrochem, kterého bylo třeba naložit do kárky, která byla ale menší. Zdálo se, že je to úkol nad naše síly, ale nakonec jsme stroj, určený k praní špinavého oblečení, ve třech, ještě za pomoci mého staršího bratra, dislokovali na kárku, kterou k mému velkému překvapení otec připevnil trochu laxním způsobem, pomocí obyčejného zámku na kolo, k sedlu svého kola, též notně opravovaného. (Pozn. U nás se nic nevyhazovalo. Všechno se opravovalo a všechno se mohlo jednou hodit).
Byli jsme po tom naložení zbrocení potem a připadalo nám, že by bylo vhodnější si odpočinout. Leč náš otec zavelel a naše výprava, připomínající karavanu beduínů, se dala líně do pohybu. Teď jsme teprve ze zadních pozic mohli sledovat, jaký je náš otec zdatný jezdec, protože ho při cestě z kopce dolů kárka s těžkým nákladem tlačila vpřed, strhávala do strany a v několika případech i předjela. Otec nikdy neztratil nervy a neuchýlil se k používání jiného slovníku. Jen sevřel pevně rty, což bylo u něho znamení nejvyšší sveřeposti a úsilí.
Byli jsme asi v polovině cesty a stoupali do kopce, na němž ležela malá vesnička Lány, v době Masarykových výročí hojně navštěvovaná příslušníky (hodné) StB, kteří fotili všechny, kdož do Lán zamířili. Naštěstí dnes nebyl ten den. Velmi by se ti hodní příslušníci podivili, kdyby spatřili trojici podivných postav, z nichž každý v jedné ruce držel kolo a druhou tlačil velký kus železa na mnohem menší kárce do vrchu.
Mylně jsme se domnívali, že minouce ceduli Lány budeme tam a našemu trápení bude konec. Velmi jsme se s bratrem za naši karavanu styděli. Za naše kola, za kárku, za pračku, za ten blbý nápad. Propadli bychom se hanbou pod zem ... Ale pan Port bydlel až za hřbitovem, a to bylo ještě hezky daleko od té první cedule. "Teď už by jen scházelo ... ," špitnul brácha. "Neříkej to ... ," zaprosil jsem. "Bude doma," odtušil otec, který byl stejně zpocený jako my. Pan Port doma byl a s pobaveným úsměvem nám pomohl složit pračku. Vyžádal si čas a s otcem domluvili termín na odvezení. Jak jinak, než stejným způsobem. Ale to už si naštěstí nepamatuji.
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Bylo nám patnáct let a táta se po čtyřech letech ozval s tím, že s…
Než jsem se narodila, byla jsem po devět měsíců klukem a jmenovala…
Vstala jsem jako vždycky nejdřív ze všech. Musela jsem udělat…
Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne…
Občas mívám zvláštní dny. Trochu přemýšlivé, trochu vzpomínací.…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anna…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s…
Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o vzpomínku na Štědrý…
Ťuká na mě únor: „Budeš mít sedmdesát dva, vrať se do reality“.…
To vám byly Vánoce tehdy bílé a mrzlo, až praštělo. Mrzlo tak…
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil…
V první části jsem se věnoval popisu našeho rodinného…
Nejdřív to vypadalo, že můj život bude jedna dlouhá řada…
Staňte se nezávislými na výdajích za energie a přispějte k ochraně…
Taky považujete kapesník za samozřejmost, stejně jako já? Aby ne.…
V tomto článku se zaměříme na to, jak zařídit koupelnu pro seniory…
Domácnosti mají poslední příležitost zažádat o výhodnější podporu…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
