Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny strany. Prababička Marie se narodila roku 1876 a pradědeček Jan roku 1873. Prababička byla Němka a vzala si Čecha Jana.
Naše mamka s lítostí o své babičce říkávala: Taky se babička musela zamilovat do Čecha jak poleno, kdyby byl dědeček Němec, tak jsme se měli všichni lépe.
Prababička neuměla slovo česky, z velké lásky k svému Janovi přestala mluvit německy. Němčinu dala do češtiny, takže její čeština zněla: „vypígluj to (z německého bügeln- žehlit), tys to tu namachala (machen dělat), máš to moc fest (pevný), lajntuch používala místo prostěradla (z německého das Leintuch prostěradlo), karfiol místo květák a mnoho dalších. Naše babička její slovník převzala, takže prababička Marie jako by byla pořád mezi námi.
Na obrázku je holčička Růženka, naše babička, která se narodila roku 1904. Chlapeček na obrázku je její bratr Oldřich, o kterém jsem se zmínila ve svém článku Můj seniorský den.
Prababička a pradědeček si krátce po svatbě koupily dům na dluh. Dům byl plný švábů a prababička je celé dny zabíjela. V noci dávala talíř s pivem. Babička vyprávěla, jak talíř byl celý černý, plný švábů. Od toho asi vzniklo přísloví: lezou jak švábi na pivo. Ale prababička byla prý rázná a chytrá žena, která nenaříkala a naopak si se vším věděla rady, jak o ní prohlašovala babička Růža. A prababička taky říkala: “Švábi – to je metla na špinavý ženský."
Léta ubíhala, narodily se jim postupně dvě děti: Jeníček a Mařenka. Ty v kojeneckém věku obě zemřely. První dítě, které naštěstí zůstalo naživu, byla naše babička Růža (na snímku) a za 4 roky se narodil Oldřich. Oldříšek byl maminčin miláček, byl po ní, černovlasý, černooký, divoký a nespoutaný. Růženka byla po tatínkovi, blonďaté vlásky s modrýma očima a maminka o ní říkala, kam Růženku postavím, tam ji najdu.
Pradědeček Jan si založil truhlářskou dílnu. Dílna prospívala, rozrostla se o dělníky, pradědeček se stal truhlářským mistrem. Prababička vařila i pro dělníky.Poctivě splácely obrovský dluh, žili velmi skromně a prababička si svým neustálým odříkáním a dřinou podlomila zdraví. V přízemí si navíc založili dílny, kde mladé dělnice lepily mucholapky.
Jednou si děvčata, i přes přísný zákaz kouření, zapálila cigaretu. A jelikož byl pradědeček Jan opatrný a bál se zlodějů, opatřil všechny přízemní místnosti mřížemi. Dveře se zasekly, mucholapka se vznítila a vznikl prudký požár. Okna byla zamřížovaná a děvčata tam uhořela. Tragédie pokračovala. Prababička Marie, když viděla tu zkázu, ještě k tomu jí hoří letité odříkání, dřina, tak se jí pohnulo v hlavě. I když jí z toho lékaři dostali, vrátila se s podlomeným zdravím a onemocněla. Domácí lékař jí už nemohl zachránit. Zemřela v roce 1926, bylo jí 50. let. Babička a mamka měly až do konce života strach z dluhů.
Uplynulo více než 50 let, psal se rok 1989. Dům i s dílnami babička dostala v restituci zpátky a následně prodala. Dům jakoby vstal z mrtvých. Je znovu opraven, je tam dokonce víc partají, než bylo za nás, co jsme tam jako děti jezdily. A když jsme dům za dalších 30 let vyfotily my dvě se sestrou a fotky ukazovaly mamce, prohlásila, že teď klidně může v klidu zemřít, když to tam tak hezky vypadá a dům prospívá.
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého…
S odchodem do důchodu mi začal nový život. Po rozchodu s manželem…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Bylo nám patnáct let a táta se po čtyřech letech ozval s tím, že s…
Než jsem se narodila, byla jsem po devět měsíců klukem a jmenovala…
Vstala jsem jako vždycky nejdřív ze všech. Musela jsem udělat…
Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne…
Občas mívám zvláštní dny. Trochu přemýšlivé, trochu vzpomínací.…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anna…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s…
Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o vzpomínku na Štědrý…
Ťuká na mě únor: „Budeš mít sedmdesát dva, vrať se do reality“.…
To vám byly Vánoce tehdy bílé a mrzlo, až praštělo. Mrzlo tak…
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil…
Každý máme nějaký předmět, který se dědí. Z otce na syna.…
V první části jsem se věnoval popisu našeho rodinného…
Nejdřív to vypadalo, že můj život bude jedna dlouhá řada…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v …
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě…
Když jsme kdysi stavěli dům, představovali jsme si, že se v něm…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
