Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo to všechno tak rychlé. Přišel jsi v nesprávný čas. Vzpamatovávala jsem se z těžkého období a byla jsem nesmírně zranitelná, bolavá.
Dceři byly tři roky a já se vracela do práce a vlastně do života. Tři roky jeden den jako druhý: domácnost, výchova, samota.
První měsíce v práci jako sekretářka. Konečně první dovolená. Nebylo ani kam, neměla jsem chalupu ani chatu. Peněz bylo málo. Rozhodly jsem se se sestrou jet na vandr. My dvě, dcera a synovec. Ani stan jsme neměly. Třeba na Zvíkov. První den jsme hledaly kam ulehnout. Cestou nás zastavili mladíci a ukázali, kde spí. U vody, nebe nad hlavou, šumění větví kolem, ticho a klid.
Návrat byl společný. Ty ses zrodil v přírodě, u lesa, u vody.
Jenže chyběl pevný vztah a rozhodnutí spolu začít žít, nejen pobýt spolu na dovolené. Tvůj otec nestál o rodinu v onen čas a já neměla sílu znovu prožít to celé znovu.
Komise odsouhlasila celkem snadno interrupci. Rozsudek smrti byl podepsán. Byla jsem jediná žena, která přišla ke komisi s partnerem. V čekárně se mnou sedělo několik žen, čekajících na rozhodnutí, které jim v budoucnu změní život.
V nemocnici po zákroku jsme se probíraly jedna po druhé. Každá řekla pár vět, proč je zde. Pak se jedna rozhodla nalíčit a to samé jsme udělaly jedna za druhou. K večeru jsme upravené seděly na posteli a vypadalo to, jako bychom byly někde v kavárně si popovídat a pak šly domů. Vlastně to byl návrat do života před „tím“. Kapitola byla navenek uzavřená. Tenkrát jsem si to myslela. Jenže ty ses někdy vracel do mých myšlenek a já občas potají počítala, kolik by ti dnes bylo let. A zpětně to někdy zabolelo.
Když jsem později poznala muže, se kterým jsem si přála založit rodinu, už se mi to nepodařilo. Asi to bylo „za trest“, jak by řekla naše babička. Ona nám často říkala: “Ono se to každému vrátí.“
Dokonce tvůj otec se dlouho neoženil. Pokud já vím, tak se neoženil vůbec.
Ono vlastně nikdy nežijeme, jak chceme, ale jak nám umožní situace a podmínky.
Věř mi, tenkrát byla pro mne situace velmi těžká. A bylo těžko vysvětlitelné, proč ses nenarodil. A pro mnohé je to často nepochopitelné.
Já bych si přála, abys to pochopil hlavně ty a aby tvá duše došla klidu mezi andílky, jako jsi určitě ty.
Tak jako nevím, jak tě nazvat, nevím ani, jak se podepsat. Snad jen M.
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
Hana Rypáčková
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
