Tak marně přemýšlím o nějém hříchu z v mého mládí. Byla jsem dítě, které dělalo vše, jak má být. Dobře jsem se učila, doma jsem pomáhala, nějaké rošťárny nestály za řeč. Přesto se mi připomněla věc, která byla trochu nefér, tak jsem se rozhodla, že se pokusím o tom něco napsat.
Chodila jsem na tehdejší dvanáctiletku, a tam chodil i kluk, kterého jsem tak trochu milovala. Pokud jsme se potkali někde u muziky, tak se mnou tančil a následně mně doprovázel domů, a tak jsme se líbali a já si nejdřív myslela, že to bude nějak pokračovat, ale on asi sbíral jen zkušenosti, bylo nám oběma 17 let. Co k tomu dodat, náš vztah-nevztah ale vydržel asi rok, samozřejmě s pauzami. On chodil o rok výše. Ve škole se konal turnaj v košíkové. Naše třída tenkrát celkově vyhrála, ale to předbíhám. Po nás nastupovala třída, kam chodil ten "můj" Jirka. Když jsme se na šatně převlékali, tak jsem si všimla, že on tam má modrou košili ze stejné látky, jako jsem měla já tričko. A nápad byl na světě. Sbalila jsem tu košili, a na věšák jsem dala mé tričko. Tak jsme se tomu s holkama zasmály.
Netušily jsme ale, že druhý den přijde do školy jeho maminka s mým tričkem, a dokonce bylo z ředitelny rozhlášeno, že se hledá ta jeho košile. No, nic příjemného, ale 17 let si s tím poradilo. Ještě s kamarádkou jsme jeho košili dali do igelitového pytlíku a dostatečně navoněly. Pak jsme se vydali na cestu k nim, věděly jsme, kde bydlí. Maminka byla sama doma, příjemně nás přivítala, dokonce nám nabídla i nějaký moučník. Chvíli jsme si s ní povídaly, jen jsme měly strach, aby košili před námi nevyndala. Když jsme odcházely, potkaly jsme na schodech Jirku s kamarádem, na nic se neptal, jen jsme se pozdravili a on nechápavě zíral. Myslím si, že mu to maminka vysvětlila a možná nás i odhalila, takže pak už o výměně trička s košilí nikdo nemluvil.
Po letech jsem se úplnou náhodou s tou maminkou potkala v obchodu s rybami. Měla těsně před 90tkou, stály jsme ve frontě za sebou a ona se dala se mnou do řeči, byla velice povídavá. Tak jsem se dobrovolně přiznala, že znám jejího syna, ale o vyměněné košili jsem raději pomlčela, ale myslím si, že mě stejně nepoznala.
Pošlete odkaz na tento článek
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Ukázkový úvodní text článku
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %