Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku. Pro manželské dvojice stačilo, když aspoň jeden byl v požadovaném věku. To moje žena ještě splňovala, a tak jsme jeli k moři jako mládežníci.
Veselo bylo už cestou. To jsme si vzájemně potykali a stvrdili přátelství několika přípitky ze zdánlivě bezedných zásob. Po příjezdu nás ubytovali v roztomilých chatkách dle vlastního výběru a mnohé už i s cestou nabytým novým partnerem. Ti aktivnější šli ještě dál. Zubními pastami různých barev si své příbytky pomalovali. Nejkrásnější byl domeček uprostřed a dostal pojmenování „Kikirikííí bar“. Inspirací byl nedaleký bar pro movitou klientelu podobného názvu, jen ten náš se nezavíral za ranního kuropění, ale levné občerstvení byl schopen poskytnout kdykoliv.
Nebylo jen u srandiček, špásování a dobrého vína. Konaly se různé akce, někdy i náročné. Po prohýřené noci byla vyhlášená soutěž o plavce Černého moře. Od jednoho mola k druhému to byl přesně kilometr. Do vody šli prakticky všichni a plavali jsme a plavali a v cíli se někteří otočili a plavali nazpět. To už zcela střízlivi byli všichni a nějaká dívka křikla na mně, ať ji jistím, kdyby něco. Bohatě mi stačilo, že jsem se udržel s mlaďochy a zpátky plavat už neměl v úmyslu, ale jakási euforie mě pojala, tak jsem ji následoval. K mému potěšení ji to nadšení nevydrželo dlouho, vzdala to a šla na břeh. To už nás ve vodě bylo jen velmi málo. Tedy ani „archivní svazák“ už neměl motivaci a šel probdělou noc dospat v písku na pláži.
Nejen zábava, sport, ale i kultura byla. Večer nás sezvali do amfiteátru a pro lepší seznámení promíchali národnosti. Vznikly drobné ostrůvky různojazyčně mluvící. Blízko bylo slyšet němčinu a z druhé strany zase polštinu. Komentátor dění směroval k jakémusi divadlu. Na jeviště si z řad diváků někoho vybral, pak doplnil dalšího. Došlo i na manželskou dvojici Poláků. Ti se chvíli zdráhali, protože byl s nimi i malý chlapec. Ale ten se brzo spokojil s náruči vedle sedící ženy a propustil je.
Na jevišti se odehrávala scéna, že přišel pošťák, zazvonil a v ústrety mu vyšla právě maminka toho chlapce. Byť už měl dávno spát, s obrovským zaujetím pozorně sledoval dění na jevišti. Moderátor nebyl spokojen a tak znovu. Že po zazvonění se má na pošťáka usmívat a třeba i trochu flirtovat s ním. Zahráli to tentokrát dokonale a pak měl přijít manžel.
Vstoupil! A z řad diváků se ozval zoufalý dětský výkřik: „Mamo uważaj, tata nadchodzi!“ (Maminko pozor, táta přichází!) A bylo po divadle. To se přeneslo z jeviště do hlediště. Porozuměli všichni, Bulhaři, Rusové, Němci a ani netuším, kdo všechno tam ještě byl. Následoval spontánní výbuch smíchu a veselí, i znaleckých komentářů. Jen ten chlapeček to nezvládl, zoufale se rozbrečel a nebyl k utišení. Nakonec i diváci to pojali jako tečku za dalším příjemně prožitým dnem dovolené a s dobrou náladou se rozešli.
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Libuše Münsterová
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
