Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a tak jsem zůstala přes den doma v teple.
Ze sklepa jsem si donesla brambory, které nemáme ošetřovány chemicky a velmi pečlivě je očistila. Poté jsem je nakrájela i se slupkou a rozložila na plech s pečícím papírem. A po delší době jsem už ucítila tu nádhernou vůni upečených brambor, jen tak, bez ničeho, jako v mé rodné vesničce. A vzpoměla jsem si na ty krásné chvilky v dětství, které jsme si snad ani tehdy neuvědomovali.
Vždy po skončení vybírání brambor jsme si mohli zapálit velikou hromadu natí a v jejich popelu opékat brambory. Ještě horké jsme je převalovali v dlaních, aby nás zahřály, a pak teprve jsme se do nich s nebývalou chutí pustili. Byla to ta nejkrásnější a nejvoňavější pochoutka po víc než po jejich pilném týdenním vybírání. Samozřejmě, že v době vybírání brambor jsme do školy nechodili, museli jsme pomáhat rodičům na rozsáhlých pozemcích. Ale i jinak byl tehdy ve většině domácností řád.
Děti v té době neznaly nudu, pracovaly po vyučování kolem domácností, v hospodářství, staraly se i o dobytek, pracovaly na poli, ale byl i čas na ty nejobyčejnější dětské hry. Ale co bylo nejdůležitější - rodiče se o děti vůbec nebáli - neznali ani žádné nebezpečí.
Ovšem jaký to byl rozdíl proti svačince na učňovské škole při týdenním praktickém výcviku při vybírání brambor na Zemědělské učňovské škole v Krakovci - zde jsme natě nepálili - nebo na melioračních pracích na pozemcích v Seči /okr. Prostějov/. Tam nám vždy dovezli celou velikou várnici horkého čaje a velmi chutně namazané obrovské krajíce chleba.
A tak při svém obyčejném jídle jsem si velmi dobře připomenula ty nejlepší chuťovky z dětství a šla jsem se podívat jestli z té doby podzimních prací nemám nějaké fotografie. Z vybírání brambor jsem nenašla nic, ale jen z melioračních prací. Vím, že bylo sychravé počasí a naše třída prohlubovala lopatami otvory pro odpadní trubky - všichni jsme měli na nohách gumáky - terén byl velmi blátivý. Bylo nám všem 14 roků, nedokáži si vůbec představit dnešní děti v tomto věku při tak těžkých pracích. Ale my jsme to zvládali dobře a užili si při každé společné práci občas i legraci.
V zemědělství jsme v týdnu praxe měli vždy celkem těžkou práci za používání těch nejobyčejnějších pracovních pomůcek. A tak jsme se všichni těšili na další týden - kdy byla teorie, při které jsme si ve školních lavicích mohli trochu od těžké manuelní práce odpočinout.
Našla jsem ovšem i několik foteček z dalších roků, to už byla čtyřletá ekonomická škola a tam jsme si mohli občas po vyučování dopřát s kamarádkami na střeše internátu skutečný relax.
Nu, podívejte se - byla to přece překrásná, veselá, dobrodružná a hlavně nezapomenutelná mladá léta na internátních školách. ♥
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
