Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali s horkovzdušným balónem.
Nyní přichází doba, kdy i obyčejný smrtelník si může koupit takový zážitek, což ve večerních hodinách a příznivém počasí bývá často k vidění.
Ale nejsou tu jen ty pro lidskou kratochvíli. Jejich výhodných vlastností samozřejmě využívala armáda a dobře sloužit mohou stále. Není to zas tak dávno, co v Americe vyvolal rozruch jakýsi objekt unášený vzdušnými proudy. Dle nich se dalo lehce prognózovat, kam poputuje dál a i odhadnou odkud asi přiletěl. Využití je výhodné nejen pro zpravodajské účely.
Pamatuji si, že podobné balóny létaly i k nám. Až u Popradu do jednoho z nich narazilo civilní letadlo. Havarovalo, bylo hodně obětí a díky negativní mezinárodní publicitě pak tato činnost byla utlumena. Ze západu k nám formou letáku šířili informace o demokracii a podněcovali k odporu proti režimu.
My školáci byli důrazně varování, že kromě protistátních letáků a neplatných bankovek k nám posílají i různé nebezpečné věci v podobě hraček a zajímavých předmětů. A lidová tvořivost hned dokládala, že někdo našel plnicí pero a to mu v ruce vybuchlo. Též se tvrdilo, že materiál je z perfektního hedvábí a jaké množství třeba košil by z toho se mohlo doma ušít. Tak samozřejmě o to větší zájem u nás byl vyvolán.
Jednou cestou ze školy, už skoro za tmy, jsme to vzali zkratkou přes zasněžené pole a tam něco našli. Bylo to sněhobílé, na dost velké ploše to leželo a místy trochu jako nafouklé. Na omak to nebylo jako hedvábí, více jako textil napuštěný impregnací, něco blíže k sádlovému papíru než k padákovině. Odhadli jsme, že to asi bude jeden z těch balónů od přátel ze západu. Nadšení z nálezu nebralo mezí!
Tak, a jak s tím naložit, sami z toho něco mít a nebýt potrestání! Pokusili jsme se to odtáhnout, ale bylo to příliš velké. Odnést to nepozorovaně, to nebylo v našich silách. Samozřejmě zatajit, mlčet! Ono to sice bylo trestné neoznámit takový nález nebo si jej ponechat, ale zato pro nás velmi lákavé. Tak jsme to pošlapáním zbavili zbytku plynu, až to dokonale splasklo. Poněkud jsme se obávali toho plynu, ale nic nebylo cítit a ani jsme nepozorovali na sobě nějaké problémy s dýcháním. Tak ještě trochu zamaskovat sněhem, ať to není z cesty snadno vidět. Tma byla stále větší a rozhodnutí o důkladnějším prozkoumání padlo na zítřek, až bude více světla.
Dospat jsme nemohli a do rána bylo stále strašně daleko. Ale přetrvával tu problém, jak to odnést a kam uschovat. K nám to bylo daleko a problematické. S lepším provizorním řešením přišel kamarád. A pak odtamtud by bylo snadnější tu věc přesunout do lesa. V lese jsme byli jako doma a znali tam několik možných úkrytů.
Ráno však přineslo rozčarování. Přiběhli jsme na místo a nic tam. Někdo byl rychlejší a nám to sprostě ukradl! Určitě hamižný zloděj sebral a ukryl někam jen pro sebe, bídák jeden! Anebo orgány státu sledovaly, věděly a zasáhly. Nezjistili jsme nic bližšího. Kupodivu ani nikdo z dospělých nic nevěděl, dokonce ani "lidová šuškanda" nepřinesla žádnou informaci.
O to větší lítost byla, že nás zloděj, jakýsi ničema nečestný, předběhl a zcizil nám náš cenný nález. Och, jaká škoda, k uzoufání a do breku nám bylo.
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
