Anna (81 let): Listopad nesnáším, rodina totiž začíná šílet z Vánoc
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím i já – je o mě rvačka. Ideální Vánoce by totiž měly být ozdobeny babičkou.
Loni se snachy pohádaly o to, u koho budu na Štědrý večer. Ne, že by mě tak milovaly. Ale jejich touha mít perfektní Vánoce narostla do děsivé podoby. Celý průběh večera dokumentují, sdílejí na sociálních sítích. V loňském roce jsem si připadala jako exotické zvíře. Snacha s vnučkou mě neustále někde usazovaly, fotily se se mnou, vnučka dokonce trvala na tom, že musím mít ve vlasech blikající světýlka. Ty fotky byly hezké. Udělala jsem vše, co chtěly, aby měly radost. Jen jsem si přitom připadala trochu hloupě.
Letos mně už hlásila druhá snacha, že musím být o Vánocích u nich. Použila slovo – musíš. Syn pak telefonoval, že se mnou rozhodně počítají, že je nutné, abych o Vánocích rodiny střídala. Vánoce totiž nejsou příjemné posezení, setkání. Je to přísně předem organizovaná akce, která se připravuje už v listopadu. A potíž je v tom, že snachy se navzájem nesnášejí, takže se nemůžeme sejít všichni najednou. Takže musím jeden rok k jednomu synovi, další rok k dalšímu. Zvykla jsem si, jen si připadám jako balík, který si vzájemně přesouvají.
Sousedka, která má syna v Austrálii a na Vánoce bývá sama, říká, že mám být ráda, že o mě mladí mají zájem.
Jenže mně ta organizovanost a přípravy, které začínají už v říjnu, čím dál více lezou na nervy. Snacha mi loni dokonce nadiktovala, že si mám obléknout něco výrazně červeného. „Kvůli focení, víš? Letos stylizujeme vše do červené a zlaté,“ řekla.
Když jsem namítla, že nic červeného nemám, odpověděla: „Aha, nevadí, něco ti půjčím.“
Tak jsem se potila celý večer v nějakém chlupatém rudém svetru, ale předstírala jsem, že jsem šťastná, protože mi vnučka neustále opakovala, že mi to sluší a fotila se se mnou.
Syn mi připadal, že ten večer tak nějak přetrpěl. Moc nemluvil, taky byl navlečený do nějaké červené chlupatiny a také musel neustále pózovat.
Myslela jsem si, že sociálním sítím, tedy tomu neustálému fotografování se, podlehli jen mladí lidé, ale mojí snaše je padesát a nedělá nic jiného, než že kouká do mobilu a posílá si fotky s kamarádkami.
Tento rok mám jasně daný pokyn, že budu trávit Štědrý večer a následující den u druhého syna. Zkusila jsem mu říct, že by mi vůbec nevadilo být doma sama, že by mě třeba mohli přivézt až druhý den na oběd, zkrátka, že se mi u nich nechce spát. Přece jen jsem zvyklá na svou postel, na svůj klid. Řekl, že to neexistuje, že rodina musí být o Vánocích pohromadě.
Čím jsem starší a čím déle jsem vdovou, tím dávám více přednost pohodlí a tichu před společností. Jenže v rodinách mých synů a snach jsou Vánoce velká společenská událost, slaví se společně s rodiči snach, takže se schází hodně lidí a je tam na mě moc hlučno, rušno. Zkrátka, já už se na velkou společnost necítím. Nikdo to ale nechce slyšet. Když se to snažím vysvětlit, syn říká: „Mami, nedělej pózy, prostě tě přivezeme a basta.“
Nedávno se mě ptala vnučka, ve které rodině jsem na Vánoce raději, kde jsou Vánoce hezčí. Jako by spolu snachy a vnučky soupeřily o to, kdo má Vánoce dokonalejší.
Také mě dost štve, že mají vždy domy vyzdobené spoustou světýlek. Mnohé blikají a mně to nedělá dobře. Loni jsem po třech hodinách u blikajícího stromku měla pocit, že se pozvracím, jak se mi točila hlava.
Vím, že obě snachy, synové i vnučky to myslí dobře. Měla bych být ráda, že chtějí, ať jsem s nimi. Vím, že je spousta osamělých lidí, kteří by si takové pozornosti vážili.
Přesto jsem už teď nervózní z představy, že mě to všechno zase brzy čeká a už teď se těším, až budou Vánoce za mnou. Jen musím ještě přežít několik týdnů, počkat na povel, do jaké barvy se obléknout, nacvičit úsměv a připravit si obdivné a pochvalné řeči o tom, jak je snacha skvělá, jak má krásně nazdobený dům a jak úžasné jídlo připravila.
Už aby to bylo za mnou a já si zase mohla sednout s knížkou v mém tichém bytečku.
(Redakčně zpracováno na základě vyprávění čtenářky, která si nepřála uvést celé jméno. Fotografie je ilustrační. Máte také nějakou životní zkušenost, o kterou byste se rádi podělili s našimi čtenáři? Svůj příběh můžete vložit prostřednictvím čtenářského profilu, anebo poslat mailem na adresu i60@i60.cz.)
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Před letošními svátky jsem nabyla dojmu, že tentokrát asi naše…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Redakce
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Redakce
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Redakce
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Redakce
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn…
Když sedíte za kasou v supermarketu, tak se nemůžete moc…
Jablka, švestky, hrušky, houby – a do toho volby. Někdy i…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Byla doba, kdy za ochotu někde pracovat, zaměstnanec dostal byt v…
Stalo se to v červenci, tedy přibližně před čtvrt rokem, a…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
Ono je to s tím Martinem takové zvláštní, jako děti jsme se těšily…
Toho odpoledne dorazila Maruška do cukrárny s viditelně…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě…
Víte, že je mi tak trochu líto, když vidím, jak neosobní…
Před Vánocemi nejde útokům na naši peněženku formou reklamy…
Připadám si jako sultán v harému. Kéž by se mi něco takového…
Redakce
Tradice. Někde se udržují, jinde ne. Někdy jsou prastaré, jindy…
Štědrý den jsme strávili sami dva s manželem, dospělé děti už…
Příběh o touze, rychlém rozhodnutí a maximálním snažení s …
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil…
Venku mrzlo až praštělo. Tedy nic moc příjemného a navíc měl hned…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
