Marta (71 let): Mám helikoptérovou snachu a rozmazleného vnuka
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho, co četla na internetu. Léta jsem mlčela, protože jsem nechtěla být protivná tchyně. Ale nyní dlouho hromaděné napětí v rodině vybouchlo. Zažívám nepříjemné období a naději na změnu nevidím.
Jednou jsem někde četla výraz helikoptéroví rodiče. Byli tak označováni lidé, kteří nadměrně pečují o své děti, létají nad nimi jako helikoptéry a mají přehled o každém jejich kroku, ba o každé jejich myšlence. Přesně tak se snacha chová. Vnuka neustále vozí z kroužku na kroužek, každou hodinu má doma pro něj nachystánu nějakou aktivitu. Když jsme byli společně na chatě a on si je tak seděl na trávě a dloubal klackem v potoce, snacha řekla, že takto nemůže marnit čas. Namítla jsem, že dítě přece potřebuje také trochu nudy, bloumání v myšlenkách, klid.
„Tomu nerozumíš, dnes jsou nové vědecké poznatky o vývoji dětského mozku,“ řekla.
Já jsem vychovala tři děti. Dcery mají vysoké školy, syn má průmyslovku a vede s kamarádem úspěšnou malou firmu. Nemám pocit, že bych je vychovala špatně, přestože jsem je nechávala dloubat klackem v hlíně, běhat samotné po lese u naší chaty a do kroužků jezdili od deseti let samy autobusem. Měla jsem je pod kontrolou, ale nedirigovala jsem je, nechávala jsem je, aby si samy vybraly co je baví. Takže jedna dcera chodila na kreslení, druhá do baletu, kluk do modelářského kroužku.
Vnuk chodí do všech kroužků, které ve městě jsou. Má drahou výbavu na hokej, drahé kolo, brusle, lyže. Nesmí si vybrat u mě doma nějakou ze starých knížek, snacha řekla, že to nejsou knihy, které by ho motivovaly a číst jen tak nějaké blbosti jsou podle ní ztráta času. Neustále mu dává luštit nějaké úlohy, hlavolamy a tak. Kluk je dost drzý, ale nic se mu nesmí říct, protože tím bychom podle ní sráželi jeho sebevědomí. „V dnešní dobře uspějí jen lidé sebevědomí a sebejistí,“ tvrdí snacha.
Syn do výchovy malého moc nemluví. Říká, že to nechává na manželce, cituji: „Ona tomu rozumí, vzdělává se v psychologii, myslí to dobře.“
Vánoce u nás proběhly tak, že kluk skákal, řval, měl hlasitě puštěný tablet, takže jsme si nemohli povídat, protože nebylo slyšet ani slovo. Když jsem řekla, aby to ztlumil, snacha odpověděla: „Ale proč by to měl ztlumit? Má to na normální hlasitost.“
Když jsme chtěli jít na procházku, nakonec to nešlo, protože se snacha kluka zeptala: „Chceš jít ven?“ A on odpověděl. „Ne.“ Takže jsme všichni seděli doma. Další den totéž. Nasněžilo, svítilo slunce, navrhla jsem malý výlet.
„Chceš jít?“ zeptala se snacha.
„Ne,“ odvětil devítiletý kluk a celá rodina seděla doma. Tedy, já jsem se projít šla. Syn se tvářil nešťastně, viděla jsem, že ho ten neustálý hluk doma taky nebavil, ale nechtěl si to pokazit, tak tam pořád seděl. Dcery říkají, že výchova snachy je děsivá. Ony tak své děti neobskakují, jsou na ně přísnější. Tvrdí, že tak malé dítě přece nemůže rozhodovat co chce a nechce a když se řekne, že se jde na procházku, má jít.
Dlouho jsem se neodvažovala na toto téma něco říkat, ale tentokrát jsem vybuchla jak papiňák. Řekla jsem, že devítileté děcko by nemělo rozhodovat, co se bude dělat, kam se půjde, zda se někam půjde, co se bude a nebude jíst. Nesměli jsme mít ani na Štědrý večer rybu, protože snacha řekla, že malý ji nerad vidí, že on bude mít řízek, tak bychom všichni měli mít řízek. Když jsem řekla, že bychom mohli mít obojí, ať si každý vybere, odpověděla, že malému prostě nedělá dobře, když rybu vidí. Zasmála jsem se a řekla jsem, že nechápu, jak pozná, co v trojobalu je, zda ryba nebo vepřové. Snacha odvětila, že mu nebude lhát, že má právo vědět, co na stole je.
Připadá mi šílené, aby se celá rodina řídila tím, co rozhodne dítě.
V polévce musí být určitý druh těstovin, čaj musí být určité značky, když se kluk rozhodne odejít od stolu, nikdo mu neřekne, že to není slušné. Jí s tabletem. V devíti letech obědvá a má u toho na stole tablet. Rozčílila jsem se a řekla jsem, že u svátečního stolu ten tablet nebude. Zuřil, brečel, snacha řekla, že jsem zkazila vánoční pohodu. Syn mi pak také vyčetl, že jsem na vnuka moc přísná.
Vždycky jsem se těšila, až budu babička. Představovala jsem si, jak ke mně vnoučata budou jezdit na chatu, jak si je budu rozmazlovat, hýčkat. S dětmi od dcer to celkem jde, jsou, myslím, vychovány k určité skromnosti a poslušnosti, i když samozřejmě lumpačí, zlobí, ale to je přirozené, jsou to děti. Ale o vnuka mám obavy. Roste z něho sebestředný jedinec, který je přesvědčen, že svět se točí kolem něj. Matka nad ním létá jako jeho ochranitelka. Nedovedu si představit, co bude, až ten kluk jednou někde narazí, až bude muset poslouchat v práci nadřízené a podobně.
Kamarádky říkají, že takové helikoptérové matky, jako je moje snacha, jsou nyní běžné. Že se tím nemám trápit, že jí do výchovy rozhodně nemám mluvit. Jenže já jsem ztratila sílu předstírat, že mi to nevadí. Vadí mí to šíleně. Den ode dne víc. Je ze mě protivná tchyně. Přesně tak, jak jsem to nechtěla.
(Redakčně zpracováno na základě vyprávění čtenářky, která si nepřála uvést celé jméno. Fotografie je ilustrační. Máte také nějakou životní zkušenost, o kterou byste se rádi podělili s našimi čtenáři? Svůj příběh můžete vložit prostřednictvím čtenářského profilu, anebo poslat mailem na adresu i60@i60.cz.)
Pošlete odkaz na tento článek
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku,…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn…
Jablka, švestky, hrušky, houby – a do toho volby. Někdy i…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Byla doba, kdy za ochotu někde pracovat, zaměstnanec dostal byt v…
Stalo se to v červenci, tedy přibližně před čtvrt rokem, a…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
Ono je to s tím Martinem takové zvláštní, jako děti jsme se těšily…
Toho odpoledne dorazila Maruška do cukrárny s viditelně…
Před letošními svátky jsem nabyla dojmu, že tentokrát asi naše…
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil…
Venku mrzlo až praštělo. Tedy nic moc příjemného a navíc měl hned…
Nedávno se mě kolegyně zeptala, jestli se už těším do penze. Řekla…
V první části jsem se věnoval popisu našeho rodinného…
Ve filmu "Líbáš jako bůh" mě vždycky pobaví hláška: "Na týhle…
Nejdřív to vypadalo, že můj život bude jedna dlouhá řada…
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Těšíte se, až přijedou vnoučata. Jenže najednou se chovají jinak…
Milá Irenko, od chvíle, kde jsme s našimi vnoučaty vyčistili…
JJ, nz, mmnt, pls… Zkratky ovládly řeč dětí a dospívajících.…
Zamilovali se ve vyšším věku. Našli parťáka, se kterým chtějí…
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %