„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v Rudém Právu, který popisoval kriminální případy. Některé neměly ani s kriminální činností nic společného. Jednoho takového publikovaného případu jsem byl v sedmdesátých letech minulého století aktérem.
Sedíme mladí kluci v naší oblíbené hospůdce U Hrocha a plánujeme, kam o víkendu zamíříme za zábavou. Zdejší restauraci měl bohužel oblíbenou jeden zlý člověk. Říkali jsme mu kominík, protože v tomto oboru pracoval. Určitě bych si u něho pro štěstí jeho knoflíku nedotkl. Měl kolem čtyřiceti, obtloustlý a podle mě jednoduchý člověk. Možná trpěl méněcenností nebo chtěl mít moc, proto vstoupil do velmi neoblíbené organizace „Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti“, která ztrpčovala lidem život.
V hospodě seděl mladík s dlouhými vlasy a bylo vidět, že přebral. Tenkrát byly dlouhé vlasy součástí image, jak tomu dnes vzletně říká. Já miluji český jazyk, ale z toho jak se dnes zapleveluje anglicismy, mě krvácí srdce. Jako náhodou jsme se setkali na WC. Já, kominík a mladík. Hochovi se přitížilo a pozvracel mísu a její okolí. Pomocník VB s nadávkami „ty prase“ začal do něho kopat. Mladík se bránil. Rozzuřený utíkal do kuchyně k telefonu. Zavolal na Obvodní oddělení VB, že byl napaden „máničkou“. Tak se nám v té době říkalo. Slyším, jak zastavuje houkající auto, z kterého vylétli dva „příslušníci“, mladíkovi zkroutili ruce a nasadili pouta bez žádného vysvětlení. Věřili „svým“ lidem a nikoliv dalším občanům. Myslím si, že to bylo zneužití donucovacích prostředků, protože žádné nebezpečí nehrozilo. On se slabě bránil, tak ho táhli jako gestapáci přes celou místnost za vlasy.
Hospoda se okamžitě vyprázdnila. Nikdo nechtěl svědčit a vypovídat u soudu. Jeden esenbák zůstal s mladíkem v autě a druhý šel zpět zajistit svědky. Já nikam neutíkal. „Pane, předložte občanský průkaz“. Po identifikaci mi začal klást sugestivní otázky. Já jsem měl sice pouze 18 let, ale na mě si nepřišel. „Byl jste přece na záchodě, tak jste musel viděl, jak ta mánička napadla soudruha kominíka“. „Bylo to opačně,“ odpovídám. „Také jste určitě slyšet, že nám při zásahu vyhrožuje: Vy kurvy, já vás zabiju. „On byl opilý. Možná to byly nadávky, ale já to nemohu potvrdit, protože jsem mu nerozuměl." „To jste doufám, ale viděl, jak se oháněl židlí při zatýkání. To byl přece jasný útok na veřejného činitele.“ „Já jsem viděl, že měl židli do pasu. Možná ji chtěl jen přemístit.“ Mé svědectví jim k jejich verzi bylo k ničemu. K dalšímu výslechu svědka mě již nepředvolali ani soudu jsem se neúčastnil.
Jaké bylo mé překvapení, když se po půl roce tento případ objevil v uvedeném sloupku v Rudém Právu. Samozřejmě v rozporu se skutečností. Hoch dostal nepodmíněný trest jako varování těm, kteří napodobují život v kapitalistické cizině. Stalo se to proto, že jeden zlý člověk z toho měl radost, že ukázal jakou má moc. Samozřejmě, může se něco podobného stát i dnes. Jenže v demokracii se ve prospěch spravedlnosti nebojí lidé již svědčit.
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
