Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a jídlo, to přece nikdy nezklame!
Víkendy a prázdniny svého dětství jsem prožívala na chatě. V šedesátkách. Bez elektřiny, tedy i bez ledničky, televize a podobných vymožeností. Romantika petrolejových lamp, másla plovoucího ve studené vodě a pravidelného přísunu kyselého mléka domácí samovýroby. Zásoby jsme uchovávali v malém sklípku pod podlahou, který jsme sami vykutali ve skále, která byla všude vůkol.
Náš táta miloval rybičky. Olejovky v jakémkoliv pojetí. Často jsme je večeřeli. Jejich přípravu si táta vždycky vychutnával. A tak se jednou vnořil do sklípku, vyndal si cibulku (té muselo vždycky být hodně), plechovku olejovek a začal jeho rituál. Cibulka nadrobno, rozmačkat rybičky, pár kapek citronu, nakrájet chleba a už se hodovalo. Druhý den ráno se do sklípku vnořila máma, chvíli něco hledala a pak se otázala, zda někdo někam neodnesl cibulky černých tulipánů, které tam uložila na podzim. Chtěla je konečně zasadit na čestné místo. Druhý rodič se opatrně zeptal, zda náhodou nebyly v plechovce od čaje. Byly. Pročež táta suše konstatoval, že už chápe, proč mu včera ta cibulka připadala nějaká vyšeptalá…
****
Měli jsme známého, který po únoru 48 emigroval do Austrálie. Živil se tam zpočátku jako námezdní síla. Putoval mezi farmami a občas někde zakotvil na delší dobu. Rád a dobře vařil a jak nám vyprávěl, občas se toho i chopil. Jeho zaměstnavatelé pak byli z české kuchyně u vytržení. Když uvařil ovocné kynuté knedlíky, rodina farmáře seděla kolem stolu a žasla a ládovala se. Paní domu nechápavě kroutila hlavou a za ohledávání knedlíku se zeptala: Jak jsi proboha dostal ty švestky dovnitř té koule?
****
Kdysi jsem žila několik let v Mexiku. Jednou jsem byla s kolegou a jeho manželkou na služební cestě v Guanajuatu. Krásné středověké město, proslavené nejen mumiemi z místního hřbitova a divadelní tradicí, ale i výbornou regionální kuchyní. Z naší trojky jsem na tom byla se španělštinou nejlépe, a tak jsem u oběda překládala položky z velmi slibně vyhlížejícího jídelního lístku. U jedné z polévek jsem ale byla v koncích i já. "Sopa de médula". Polévka z méduly? Měla jsem pocit, že jsem to slovo už slyšela. Chvíli jsme hloubali, ale pak jsem to rozčísla. Nebudeme ze sebe dělat blbce a složitě se vyptávat. Jelikož jím všechno, prostě si to dám a uvidíme. Když polévku přinesli, žasli jsme. Kolega povídá: „Hele, plavou ti tam banány! Jinak ale vypadá jako gulášová.“ Ochutnala jsem domnělý nakrájený banán a v tu chvíli mi to došlo. Jím sice všechno, ale co nepozřu, je mozeček a podobné krmě. A tohle byla mícha. Hovězí.
Jsem sice gurmán, ale vocaď pocaď ...to teda zas jo.
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
