Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena jejími nadávkami a kletbami, že to nejede! A vzápětí přichází požadavek: „Pojď se na to podívat, možná by to šlo opravit.“ A následuje další nepublikovatelný, hanlivý výraz na adresu spotřebiče, který včera fungoval a dnes stávkuje.
Muž slyší a spěchá pomoci. Částečně i spokojen, že má možnost prokázat svou užitečnost v bytě. Schopná žena leccos dokáže sama, ale když si ona už neví rady, pak nastává jeho velká chvíle.
Kdysi dávno v minulém století se on vyučil řemeslu, pak i manuálně pracoval. Vědom si své intelektuální a manuální zručnosti v kutilství a opravách, bere šroubovák a kombinačky. Prohlíží zánovní, moderní spotřebič uznávané světové značky, ale nenachází žádné šroubky, po jejichž odstranění by nahlédl dovnitř. Pak by jistě našel „kazítko“, kterým si výrobce zajišťuje nákup nového spotřebiče, po uplynutí záruční doby toho předešlého a teď už neopravitelného.
Šroubky nejsou, tak tam budou někde záskočky. Nějak to přece dohromady museli poskládat. Utajené jsou dokonale, bez poškození se to neobejde. Beztak to „kazítko“ i kdyby našel, tak stejně bude neopravitelné a nové nesežene. Tak kutil hledá a zkouší. Hlavou se mu honí myšlenky, jak dávné a technicky nedokonalé přístroje tehdy byly výrobně pracné a složité. Takový šroubek, musel mít hlavu tvarovanou pro nástroj, pak nějaký závit, k tomu matku s podložkou. Na obou protikusech otvory a těch spojů bylo vždy potřeba několik. Bylo to výrobně pracné, ale opravitelné a fungovalo spolehlivě po dlouhou dobu.
A tak najednou mu přišla na mysl příhoda, hodně stará, až přes půl století. Po dvou letech se tehdy vrátil z vojny a svůj podnik našel na jiném konci města v nově postavených halách, ovšem většinou s původním strojním vybavením. Přidělili mu stroj o několik desetiletí starší než byl on sám. Ale zakrátko přišel nový, alespoň co do roku výroby a ten mu byl velmi sympatický. Dalo se vlastní iniciativou vymýšlet jiné způsoby k usnadnění a zrychlení práce, což při úkolové mzdě vedlo ke slušným výdělkům. Jenom někdy tepelná ochrana ho nečekaně zastavila. Údržbář utrousil, že ta mašina má více rozumu, než ten „úderník“ na ni pracující.
A stalo se to zrovna na noční směně před koncem měsíce, na prioritní zakázce zvané „VÝLUKA“! To znamenalo, že nikdo se nezeptá ani neřekne jak, ale udělej to a hned, "bo" není těžba, šachta stojí! Čekají a hned ráno si to odvážejí!
Údržbář nebyl, tak tedy pomoz si sám. Nahlížením při předchozích opravách si uvědomil možnou příčinu problému. Jeden z elektromagnetů měl stejný zdvih jako jeho koncový spínač. Pokud někdy malinko nedojel, koncák se nevypnul a tepelná ochrana vypnula vše.
Nesmělo se to, ale po odstranění krytu si ten koncák sám nastavil na horní polohu a na spodní navázal trenýrkovou gumu nalezenou v „pucvolu“. Pokud magnet zadrhnul a nedojel poslední milimetr, tak ta guma vymezila vůle, přes mrtvý bod koncák přetáhla a on pak spolehlivě vypnul. Nebylo komu o tom povědět a fungovalo to spolehlivě.
Po několika letech pracovní záležitost ho přivedla zpět. Uviděl dobře známou svou bývalou mašinu se svítící červenou kontrolkou a naštvaného obsluhujícího, čekajícího na elektro údržbu. Zastavil se a vyslechl lamentace, že se to vypnulo už potřetí a údržbáři si s tím neví rady. Pořád to seřizují, pak to chvíli funguje a potom zase se to vypne. „A představte si pane, že tam byl uvázaný kus staré gumy, jaká se dává do trenýrek!“ „Který idiot to tam asi dal?“
Nezbylo nic jiného, než aby od jakéhosi úřednického chytrolína oni, mladí a progresívní odborníci, vyslechli jeho kecy. No, ale ani s pomocí moderní digitální techniky na nic jiného nepřišli. Potom se ten údržbář nenápadně vzdálil, aby se posléze vrátil s tenkou tažnou pružinkou. Zapojil ji místo zmiňované trenýrkové gumy a rychle nasadil a zapečetil kryty. Ono to fungovalo a ten údržbář si pak s předstíranou skromnosti užíval slova obdivu a chvály. A zase přišlo. Jak? Na to se neptáme, prostě on to opravil, tečka.
Pokud se vrátím ke zmiňovanému značkovému, leč nefungujícímu spotřebiči, tak dle očekávání záskočky se odlomily. Tudíž kryt se nedal použít. Zmiňované „kazítko“ napáchalo neopravitelnou škodu a dle očekávání moderní a dokonalý výrobek skončil v elektro odpadu.
Každý máme nějaký předmět, který se dědí. Z otce na syna.…
Zdeněk Pokorný
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého…
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Bylo nám patnáct let a táta se po čtyřech letech ozval s tím, že s…
Než jsem se narodila, byla jsem po devět měsíců klukem a jmenovala…
Vstala jsem jako vždycky nejdřív ze všech. Musela jsem udělat…
Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne…
Občas mívám zvláštní dny. Trochu přemýšlivé, trochu vzpomínací.…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anna…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v…
Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s…
Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o vzpomínku na Štědrý…
Ťuká na mě únor: „Budeš mít sedmdesát dva, vrať se do reality“.…
To vám byly Vánoce tehdy bílé a mrzlo, až praštělo. Mrzlo tak…
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil…
V první části jsem se věnoval popisu našeho rodinného…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
