Můj strýc Karel Stanislav Otta se narodil v Mnichově Hradišti  dne 13.7.1921 mým prarodičům Františkovi a Anně Ottovým. Namísto, aby se vyučil řezníkem jako jeho otec a strýc Karel v jejich tehdy vzkvétajícím řeznictví, tak se šel učit do mladoboleslavské automobilky.

Pro útěk a vstup do Československé legie v Polsku se rozhodl na prahu své dospělosti ve svých osmnácti letech.V září 1939 se účastnil prvních bojů druhé světové války v řadách Československého legionu, se kterým také padl do sovětského zajetí, jako další chlapci z Mnichova Hradiště.

Po přečkání internace se dostal díky působení československého exilu spolu s dalšími zajatými legionáři na Přední Východ. Prošel britským vojenským výcvikem v Alexandrii.Po skončení výcviku byl zařazen na konci května 1941 k Československému pěšímu praporu 11- Východnímu. Jednotce velel podplukovník Karel Klapálek a oficiálně patřila pod britskou armádu.

Po vojenském přesunu v prosinci 1941 byl  těžce raněn, když jako řidič najel na minu.Po uzdravení byl v dubnu 1942 převelen do Tobruku v Libyi k anglicko-polské armádě k velitelské rotě 500, byl to protiletadlový prapor. S tímto praporem se zapojil do tuhých bojů s německo - italskou armádou.V Tobruku se přihlásil k náboru do britského letectva. Po prodělaném výcviku byl převelen v říjnu 1942 k letectvu západní skupiny čs. armády do Velké Británie ke zkouškám. Do RAF byl přijat 2.ledna 1943. 

Když se nacistické výzvědné služby dozvěděly o Karlově působení v britské armádě, byla jeho matka odeslána do koncentračního tábora, kde se dožila konce války. Útrapy přežila a po osvobození přišla domů pěšky,s ranečkem na zádech až od Brna. Obdržela vyznamenání Za chrabrost a za protifašistický odboj.

U královských vzdušných sil prošel Karel  řadou výcviků a byl několikrát povýšen. V březnu 1945 byl zařazen do 311. československé bombardovací perutě jako přední střelec - navigátor. Účastnil se bojů v Biskajském zálivu a později hromadných náletů na Německo. Od ledna  do června 1945 měl Karel za sebou 21 letů. Po posledním náletu byl vážně raněn. Po uzdravení byl poslán do USA na Floridu na zotavenou, tam se také setkal se svojí budoucí manželkou, dívkou slovenského původu. I zde se však zapojil do bojů končící druhé světové války. Českoslovenští letci v rekonvalescenci byli požádáni Spojenými státy o pomoc při stíhání německých ponorek v oblasti Baham. V červnu 1945  byl strýc Karel povýšen na rotného.

Po válce se strýc vrátil v červenci 1945 do Československa. Ke svým dvěma britským válečným vyznamenáním připojil Československou  vojenskou medaili Za zásluhy II.stupně. Byl dvakrát vyznamenán Československým válečným křížem.

Před únorem 1948, ač zde měl převzít po bezdětném strýci Karlovi Ottovo řeznictví, odešel do USA. Později se zde oženil se snoubenkou Kristinou. V roce 1950 mu byla komunistickým režimem odňata vojenská hodnost. V roce 1975 se mu podařilo navštívit Československo a zdržel se v Mnichově Hradišti 2 měsíce. Na základě morální rehabilitace byl 29.srpna 1991 povýšen do hodnosti podplukovníka ve výslužbě. Strýc Karel Stanislav Otta zemřel na Floridě v roce 1995. Čest jeho památce!