Z mého vyprávění již znáte srnečka Toníka, sirotka, který přišel o svou maminku, když ji srazil vlak. Fenka Asta ho úplně náhodou našla a přinesla nám ho a my jsme začali řešit, jak ho co nejdříve nakrmit. Tímto můj příběh končil a přiložila jsem fotky, které byly důkazem, že Toník se potřeboval přitulit, pomazlit a vyhledával především děti. A tak jsme si ho adoptovali.
Všichni s napětím sledovali, jak se Toníček bude tvářit na nabídnutou lahvičku s dudlíkem. Sousedka nám přihřála kozí mléko a já se sousedem jsem se toho ujala. Začal s dudlíkem zápasit a mléko teklo vedle. Vzala jsem ho do náruče, přidrželi jsme mu hlavu a pak už hltal, dokud bylo co. Po nakrmení se držel v naší blízkosti a chodil za námi jako pejsek. Blížil se konec víkendu a my jsme odjížděli domů. Sousedé měli prostory, kde Toník ve dne pobíhal na zahradě a na dvoře a na noc ho zavírali do chlívku, který kdysi využívali, ale nyní již nebyl nikým obýván. A fotky, které byly pořizovány v průběhu června a července, dokazují, že Toník rostl jak z vody. Každý týden jsme chodili k nim na zahrádku a při našich sedánkách nás Toník obcházel a vynucoval si pohlazení. Jeden víkend jsme ho dokonce dostali na starosti, protože sousedé odjížděli pryč. Chodila jsem ho s dcerou krmit a dělali jsme mu společnost i s dětmi. Měli jsme i dovolenou, tak jsme si to užívali.
Toník chodil se sousedem na procházky po vesnici, držel se mu u nohou a poslouchal na zavolání. Chodívali jsme o víkendu do místní hospůdky posedět na pivo. Sedávali jsme venku na zahrádce a soused bral Toníka s sebou. Byl to takový mazel, obcházel kolem dokola a nehnul se od nás.
V srpnu se začalo řešit, kam se Toník přemístí. V těchto stísněných prostorách už dále žít nemohl, a kdyby přeskočil plot a utekl, nepřežil by. A samozřejmě v dospělosti jsou srnci agresivní a mohli by i zranit.
Na začátku září jsme odjížděli na dovolenou do Slovinska a během té doby našel Toník nový domov. Přestěhoval se do obory, která byla v blízkosti ústavu sociální péče. Byly zde prostory, kde byla umísťována různá zvířata a klienti tohoto ústavu se o tato zvířata starali. Některá tu dožívala zrovna tak, jako oni.
Když jsme na podzim odjížděli z chalupy na zimu do Prahy, často jsme dostávali zprávy od sousedů, že se má Toník skvěle a je o něj dobře pečováno. Před pěti lety se bohužel zranil a měl natolik pochroumanou nohu, že mu museli ten jeho pestrý život ukončit.
Věřte mi, to je tak nádherný pocit, když se nám to malé stvořeníčko přeměnilo ve statného srnce a právem jsme byli pyšni, že jsme se o to mohli postarat zrovna my. Přiložené fotky jsou důkazem toho, že je tento příběh opravdu nezapomenutelný.
Pošlete odkaz na tento článek
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %