Když ošetřit, tak u zvěrolékaře

Zdraví

Když ošetřit, tak u zvěrolékaře

Datum: 25. 11. 2024

Diskuze: 6

Ilustrační foto: Pixabay

Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k zanedbání, latentní potíže a hrozby jsou totiž nejhorší.

Nepoznal prý bolest, kdo neměl ledvinovou koliku. Můj šutr měl v průměru přes cenťák, ale uváznul v místech bolest nevyvolávající, leč uvolnit se mohl do koliky kdykoliv. Říká se tomu klika z jisté části těla. Zjištěn byl náhodou při kontrolním vyšetření, které je třeba po každém ulehnutí s motorkou. Věřte nebo ne, ještě se válející za mnou zastavila sanita. Tak má fungovat anděl strážný, teda jestli to nebyla spíš velká náhoda. Podstatou příběhu je, že v našem malém špitále udělali od začátku do konce všechno dobře, nic nezanedbali a tím mi zachránili ledvinu, kterou budu v životě ještě hodně potřebovat.

Nebo infarkt, potkal mě několikrát a na kardiu mě berou už jako celebritu. Na obhajobu je ale třeba říct, že záda umí nafikslovat i bolest palce u nohy. Můj první infarkt, když mě ještě neznali, měl kabinetně ukázkový průběh zdravotní péče. Nejdříve mě vozili na vozejku, aby mě po všech vyšetřeních vyklopili před špitál jako zdravýho. Nu což, ráno infarkt, oběd už na srazu blogérů v Žatci. Samozřejmě nevyklopili doslova, pač všichni víme, že lepší je přijít s domnělým infarktem devětkrát, než jednou nepřijít s opravdickým.

Že je v břišní krajině něco v nepořádku, mně avizovalo pobolívání s následnou intenzivní bolestí. Na takové stavy samostudium nestačí a je třeba jednat okamžitě. Naštěstí mám nemocnici na pantofle.

Nejdříve mě poslali na ultrazvuk, což jen potvrdilo, že můj stav je vážný, protože se na něj normálně čeká řádově v týdnech. Pani doktorka mě pořadně namazala, a pak projela. Na vyžadovaný papír odvětila, že výsledek pošle vyšetřujícímu lékaři, čímž jsem se ve znalostech mého stavu dostal do defenzivy.

Ultrazvuková zpráva pana doktora zjevně zaujala. Opřel se, zvedl brejle a pravil, že až na kousek vystrčené kýly, na mě nic závadného nebylo shledáno. Zároveň spolehnul na moji chápavost a kulantně mi sdělil, že zaražené prdy se stejně operovat nedají. Pan doktor moje rozpaky ze zdánlivě zbytečné aktivace půlky špitálu rozpoznal a uklidnil mě sdělením, že žádná bolest v krajině břišní se nesmí podceňovat.

Na závěr se mi dostalo doporučení, vynechat do operace kýly větší fyzickou zátěž. Žádný problém, stejně jsem přísahal, že v důchodu už nikdy pracovat nebudu.

Jo, ještě ten zvěrolékař. Při návštěvě v kočičí nemocnici se čtyřnohý hypochondr po třetí injekci vzbouřil a zasel mi drápy do ruky. My kočičáři říkáme, že v sebeobraně. Pan doktor bez řečí čtyři vpichy ošetřil a převázal stylovým obvazem. K obveselení kolemjdoucích jsem z veteriny nakonec vyšel s kocourem v přepravce viditelně ošetřený jen já. Všechno to trvalo asi pět minut. Kdybych se svěřil nedalekému špitálu, jen frontu v čekárně odhaduju na dvě hoďky.

| Můj příběh | zdraví

Autor: Jaromír Šiša

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

6 komentářů

Jana Šenbergerová 27.11.2024 14:51

Dnes mám nějaký dobrý den, čtu jen samé veselé články. To asi abych přišla na veselejší myšlenky. Opravdu to potřebuji. Dík!

Libuše Křapová 25.11.2024 20:28

Zdraví je nutno si hlídat :-) to proto, abychom dožili živí :-) Ale co se infarktu týká - bolest při infarktu se může projevit různě po těle, ne jen ta klasická na hrudníku. Já jsem za své dlouhé životní praxe zažila, že jsme paní v DD volali sanitku pro bolest břicha.Přijela mudr., odvezli paní pro podezření na slepé střevo. Důkladně vyšetřili včetně rtg břicha. Nic nenašli a paní poslali zpět s léky na zaražené prdy (pardon). Jenže druhý den bylo paní hůř a to jsem volala obv. lékařce. Popsala jsem obtíže a příznaky, Mudr se omluvila pacientům v čekárně a přijela ihned. Byla jsem s ní, když naši klientku vyšetřovala. Položila jí fonendoskop na hruď, pak se otočila ke mně a řekla šeptem - volejte rychlou. Paní měla infarkt.

Jitka Caklová 25.11.2024 19:10

Ne že bych byla hypochondr, ale z již jednou prodělané těžké nemoci, která začínala tak nevinně, dokáže strach pořádně zamotat hlavu a udělat "z komára velblouda". Myšlenky jsou vládci moci i nemoci :-)

Zuzana Pivcová 25.11.2024 18:47

Před půl stoletím jsme jely s maminkou s kocourem do krajské veterinární nemocnice s podezřením, že kocoura někdo postřelil. Doktor řekl, že mu dá injekci, že bude potřeba ho přidržet, aby se nevymrštil. Maminka řekla: Kdepak, pane doktore, to je takový bambula. Inu, doktor píchnul,kocour se ohnal a málem mi ukousl kus prstu. Museli mě ošetřit, hodně to krvácelo. Ale kocour dopadl pro tenkrát dobře. Ale jinak mohu potvrdit, že některé Vámi uvedené obtíže jsem zažila taky a docela jsem panikařila.

Dana Straková 25.11.2024 09:32

Mám obdiv ke každému, kdo pečuje tak zodpovědně o své zdraví. U nás doma se ani dětem bolístky nelepily náplastí, protože "všechno nejlíp zahojí čerstvý vzduch". Ovšem na ledvinové kameny a infarkty tahle teorie pochopitelně nefunguje. Přeji pevné zdraví no a kdyby něco, tak už máte svého lékaře, ne?

Dagmar Vargová 25.11.2024 09:00

Díky za bezva vyprávění a pobavení hned po ránu. Ten "kočičí" obvaz je parádní, až skoro závidím :-). Náš kocour zatím nezavdal příčinu k něčemu podobnému.