Váhala jsem mezi tímto titulkem a titulkem Černé pondělí. Pak jsem si řekla, že ten první je namístě.
V pondělí jsme absolvovali cestu do Západních Čech, při odběhnutí na parkovišti jsme nasbírali i pár hříbků, co jsme potřebovali, vyřídili. Prostě dobrý den, řeklo by se.
Cestou domů se přihodilo něco, na co budeme asi dlouho vzpomínat. Vraceli jsme se hodně pozdě, na nebi svítil měsíc a já si lámala hlavu, jestli dorůstá, nebo couvá. Najednou se z vysoké trávy podél silnice vyřítilo divoké prase. V osmdesátce moc šancí nemáte. Ozvala se příšerná rána, kanec vlítl pod auto, rozlámal, co se dalo. Pasy nás přitáhly do sedaček, oba airbagy vyskočily. Určitě je to perfektní věc, ale když auto ještě jede, vůbec nic nevidíte. A stát se to v zatáčce, raději ani nedomýšlet, kde jsme mohli skončit. Zastavili jsme, vystoupili a koukali, co se stalo.
Měli jsme štěstí, že se nehoda stala blízko parkoviště, kde nocují kamioňáci. Hned dva přiběhli, pomáhali auto odstrkat za krajnici, označili místo nehody, dali varovný trojúhelník. Romča volal policii a odtahovku. Já volala domů a rozklepaným hlasem říkala něco v tom smyslu, že nevím, jak se dostaneme domů a co se nám stalo. Prostě šok. Ti dva kluci, když mě slyšeli, hned přinesli deku a čaj, a jestli potřebuji, že si můžu jít lehnout do kamionu. Přijela policie, dopraváci, myslivci. Nafotilo se, sepsalo se, a že budeme čekat na odtahovku a odvoz domů. Policie tam po celou dobu zůstala a jejich modrá-modrá nám blikala za zády. Nehoda se stala v místě, kde není plot a nejsou ani svodidla. Nic tedy divočákovi nebránilo, aby z pole šel rovnou do silnice.
Všichni, kdo nám pomáhali, byli mnohem, mnohem mladší než my a šance, že si přečtou článek, je mizivá. Možná někdo z příbuzných. A i když jsme všem poděkovali snad desetkrát, mám potřebu to tak nějak vykřičet do světa.
Děkuju. Chlapi díky za vaši společnost, za čaj, za deku.
Děkuju za ta modrá blikající světla. Tentokrát opravdu znamenala bezpečí.
(Fotky z nehody k článku nepřikládám, nejsou nijak drastické, ale někdo je třeba nechce vidět. Jsou jen dvě, u mne na profilu – Foto – Kanec)
Pošlete odkaz na tento článek
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %