Byla to další cesta na sever, také spartanská, ale se skupinou a autobusem. Stany, karimatky a spacáky, přespávání v přírodě na divoko. Žádný hotel, častá noční jízda, mytí v jezerech.
Přes Švédsko, Finsko do Norska. Cestou nás provází rozkvetlé vrbovky, dominanta Skandinávie. Zastavujeme v některých městech a vesnicích až za polárním kruhem. Obdivujeme kostelíky a míříme sále na sever. Nocujeme ve Finsku u jezera v borovicovém lese. Spousta hub a komárů. Ty si opravdu užíváme. Ráno tůra v NP Pallastuntury, v nevysokém pohoří s divokou a krásnou přírodou. Připomíná nám Šumavu s rašeliništi, ale spoustou nádherných jezer. Příroda je zde smutná, zádumčivá, ale líbezná.
Finsko je země tisíců jezer. Setkáváme se se soby a nacházíme schozy paroží, dobrý suvenýr... Přejíždíme do Norska, nocleh je u jezera k radosti zdejších komárů. Navštívíme místo rýžoviště zlata a zajímavý skanzen Karasjok, Lakselv, kde začalo pršet a my jedeme ke skalám Trollholsmund. Výhled na moře a rybářské loďky je zamlžený vlhkem.
Dramatickou cestou tunely a mosty přes fjordy, zatáčkami kolem skal nad srázy do moře. Leje a jsme u trajektu. Cesta trvá 3/4 hodiny. Řidič je kontrolován, zda nepožil alkohol a můžeme pokračovat. Je mlha, obrovské srázy kolem, divoká krajina, jedeme pomaleji, blíží se půlnoc čtvrtek 23.7. 1992. Venku je psí počasí, vichr, déšť a zima. Stojíme na parkovišti pod Severním mysem. Dobýváme Nordkap v pláštěnkách. Na skalách se čerti žení a Barentsovo moře jen tušíme. Fotky u globu, který je položenna úrovni středního Grónska. V Luxusním areálu ještě turistické razítko a uchylujeme se do autobusu.
Jedeme celou noc (slunce nezapadá) na Tromsó. Míjíme vysoké hory, dravé řeky a vodopády, místy krajina s červenými domky. V Altě prohlédneme muzeum, už neprší, dokonce svítí slunce. Narvik s velkým evropským rozcestníkem a vyrážíme na cestu Trolů. Úzké a klikaté cesty vysoko v horách lemované sněhem, vodopády a zdivočené řeky, zastávka na vrcholu Dalsnibba. Je v mracích, jen na chvíli se obloha otevřela na úžasné pohledy. Lillehammer, nocujeme pod lyžařskými můstky Holmenkollenu. Na Oslo máme spoustu času v letním dni, muzea, královský palác, Vigeland.
Nocujeme už ve Švédsku, před Goteborgem, noc je teplá, naposledy balíme stany. Loučíme se s posledním severským městem a vracíme se domů s nezapomenutelným zážitkem.
Co prožijeme, to nám nikdo nevezme. Totiž, při předvánočním úklidu jsem našla manželovy zápisky a fotky. A tak jsem zavzpomínala na tu radostnou dobu, která nám dala svobodu a možnost cestovat. I když za málo peněz, ale na poznávání bylo muziky dost.
Pošlete odkaz na tento článek
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého…
Stalo se to jako mávnutím kouzelného proutku. Najednou mini nebylo…
Nelahozeveská náves nebyla jen obyčejnou venkovskou návsí. Bylo to…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Asi všichni pamatujeme, že první květen se v bývalém…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v …
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
Touhou. Vzpomínkami. Dětstvím. První láskou. Lesními jahodami. A…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Prázdniny, jak moc jsme se na ně vždy těšili. V posledním…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Ne, ne, nechci psát o dramatických událostech léta 68. Ráda bych…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních!…
Psal se rok 1968, byly jsme se sestrou v té době u Aninky na…
Ukázkový úvodní text článku
Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
Zima se blíží, vybavují se vzpomínky na teplé moře a…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého,…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %