Nezmar Helena. Šestašedesátiletá seniorka z Bohumína hýří aktivitami
Maluje, píše knížky, čte dětem i seniorům, studuje na univerzitě třetího věku, pomáhá starým lidem v domově důchodců, věnuje se vnoučatům, cestuje. To je Helena Červenková, která po svatbě před dvěma lety přijala po muži s řeckými kořeny jméno Vambleki.
Která z těch aktivit vás v současné době nejvíce baví?
Nemám žádné preference. Baví mě všechno, baví mě život a vše, co s ním souvisí.
Tak já se nejdříve zeptám na to malování. Už téměř dva roky malujete kamínky pro radost a rozmisťujete je různě po Česku. Malovala jste i kamínky pro uctění památky obětem covidu. Jak vás to napadlo a kam nebo komu kamínky dáváte?
Ke kamínkům jsem se dostala úplně náhodou, když mě kamarádka na facebooku lákala do skupiny Kamínky. Symbolicky občas namaluju černý kamínek s hořící svíčkou. Abych uctila památku všech obětí covidu, musela bych namalovat těch kamínků přes třicet tisíc. Stejné jsem namalovala i obětem loňského nejtragičtějšího bohumínského požáru. Kamínky nechávám na různých místech většinou u nás v Bohumíně, hlavně v parcích, na náměstích, u dětských hřišť... A při cestování mám vždy batoh o něco těžší, protože táhnu namalované kamínky a pokládám k sochám, kašnám, nechávám na lavičce nebo jen tak v trávě. A když jedu někam na delší dobu, přibalím barvičky a maluju přímo na místě.
Malování vás rozhodně pohltilo, navštěvovala jste i kurz malování. Opravdu se to dá naučit? Řekl bych, že člověk musí mít aspoň trochu výtvarný cit a prostorové vidění…
Kurz malování jsem absolvovala při studiu Univerzity třetího věku, malovali jsme v opravdovém ateliéru a kurz byl zakončen slavnostní vernisáží. Vyučující mne chválil, že prý mám talent, ale žádný malíř nejsem, ani kurz ze mě neudělal Slavíčka, Ladu či Muchu...
Ale teď po kurzu byste si mohla ilustrovat své knížky, čímž se dostávám k další vaší aktivitě, ke psaní...
Knížek jsem napsala už několik. Prvotinu "Kdo má židli, bydlí" mi ilustrovaly děti ze školky. Knížka "Léto s permoníkem" je o vnoučkovi Matějovi, který u nás tráví prázdniny a samozřejmě jsem chtěla, aby ji ilustroval on, ale nepochodila jsem. Tak jsem vzala černý fix a malůvky k příběhům načmárala sama. Vydávání knížek vůbec není levné a už vůbec to není na výdělek, protože hodně knížek rozdám zdarma. Proto jsem knížku "O Mýdlence" dala jen v elektronické podobě na Google knihy. Četla jsem ji dětem ve školce a děti pak malovaly, co si z knížky pamatovaly. Učitelkám se příběhy a obrázky dětí moc líbily a rozhodly, že knížku společnými silami vydáme. Děti odcházející do školy ji pak dostaly dárkem na památku.
Před měsícem jsem byla číst dětem ve školní družině. Ukázala jsem knížku a hlásí se holčička, že ona namalovala tu vílu na obálce knihy. K mému překvapení polovina dětí se začala hlásit, že knížku O Mýdlence taky znají a že ji doma mají a že si ji samy čtou. Ó, jak dojemné, málem mi vyhrkly slzy, že se potkávám po třech letech se svými malými posluchači a ilustrátory.
Pokud vím, čtete také seniorům...
V domově pro seniory jsem četla na pokračování své knížky a po hodině čtení vždy byla odměněna potleskem, což samozřejmě potěší.
Co dalšího děláte pro lidi v domovech důchodců? Vím, že váš seniorský klub v Bohumíně hodně pomáhal i v době pandemie…
Ano, už od loňského dubna členky našeho seniorklubu píší pohlednice, které předáváme klientům. Měsíčně je jich kolem sto třiceti a navíc ještě dostávají pohlednici s přáním ti, kteří v tom měsíci mají narozeniny. Seniorské pletařky taky pletou ponožky a senioři z domovů je dostávají k Vánocům. Já nepletu, tak já jsem jim k Vánocům namalovala kamínky a zaměstnancům propisky.
Takže když to shrnu, píšete, malujete, pomáháte starým lidem. Umíte si udělat čas pro sebe a pro svého manžela?
Umím si udělat i čas na sebe, konečně už zase chodím jednou týdně plavat, jednou za měsíc do solné jeskyně, pravidelně chodím na pedikúru a manikúru, ke kadeřnici. A od září zas půjdu do cvičení a budu pokračovat ve studiu Univerzity třetího věku, které bylo na rok přerušeno. Ráda luštím křížovky a ještě raději je sama sestavuji. Taky už se těším na divadelní studio, letos jsme si ho užili pouze jako distanční výuku. I na přátele si udělám čas a hraju s nimi scrabble. Též už se snad znovu rozjede literární klub v knihovně v Karviné a samozřejmě se snažím nechybět na žádné akci našeho seniorklubu. A samozřejmě nezapomínám ani na manžela. Zajdeme si spolu na procházku, projedeme se na kole nebo navštívíme nějakou akci kulturního spolku Maryška, kde jsme se spolu před osmnácti léty potkali poprvé.
Na manžela se ptám záměrně. Vy jste se totiž před dvěma lety vdávala. Vzala jste si muže, se kterým jste dlouho žila. Kde se vzalo rozhodnutí uspořádat svatbu a změnila svatba něco ve vašem vztahu?
Celých patnáct let jsem čekala, že mne můj přítel požádá o ruku. Neudělal to, tak jsem ho o ruku požádala já! (smích). Žádnou velkou změnu nepociťuji, mám snubní prstýnek, přidáno druhé příjmení a album krásných svatebních fotek. Každý vztah je o vzájemné toleranci a Dimko je nekonfliktní pohodář. Byl do padesáti let sám, tak se umí postavit ke každé domácí práci. Umyje okna, nakupuje, rád vaří a někdy pustí k plotně i mne.
Váš manžel má kořeny v Řecku. Jezdíte tam za rodinou?
Kořeny sice Dimi v Řecku má, ale jeho rodiče sem přišli jako mladí, tady se v řecké komunitě našli, vzali a všech pět dětí se narodilo v Česku a svůj domov mají už dlouho zde. V Řecku Dimko před lety několikrát byl, dokonce navštívil i vesnici prarodičů, které vlastně nepoznal. Cestování ho ale netáhne a nerad vytahuje paty z domova. Takže cestuji já a manžel doma hlídá rodinný krb.
Jak budete trávit letošní léto?
Určitě aktivně. Už mám certifikát o očkování, tak můžu cestovat. Nejdříve dva týdny v Chorvatsku. Pak víkend s kamarádkou v Praze a na zpáteční cestě si přivezu vnuka Matěje, který tu bude tři srpnové týdny a už se na něj hlavně těší Dimko, dle slov Matěje ten nejúžasnější dědeček. Potom týden se seniorským klubem ve Spáleném Poříčí a ještě první týden v září tábor pro seniory na Horní Bečvě, kam už po několikáté jedu jako vedoucí. A bude po létě.
Pošlete odkaz na tento článek
Před pěti lety začal jezdit na koloběžce. Najel už přes 9 000…
Společnost Vodafone už řadu let podporuje projekty, které pomáhají…
Za půl roku zhubnu dvacet kilo. Za rok se naučím perfektně…
Máte rádi výtvarné umění, ale zatím jste to sami nezkusili? Pak…
Takový obyčejný důchodcovský web, kde si babičky vyměňují recepty…
V soutěži Babička roku 2024 zvítězila bývalá tlumočnice ze…
Jaké exotické destinace jsou v současné době…
Jezdím často noční Prahou a povím vám, není to nic příjemného…
Otevírám skříňku a pohledem přejíždím uzavřené láhve skleněné i…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
V Domě u Minuty v Praze na Staroměstském náměstí se uskutečnilo…
Co jsme v končícím roce zažili hezkého? Jaké zajímavé lidi jsme…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Jako každý rok, i letos 28. prosince jsme vyrazili na pravidelný…
Někdo mě potřebuje. Můžu někomu pomoct. Udělala jsem dnes dobrou…
Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok…
Nechápu své vrstevnice, co řeší malichernosti a taky to, že…
Většina lidí se těší, až půjde do důchodu. Značně rozdílné jsou…
Mám jedno velké přání. Musíme být zdraví ještě aspoň jeden rok. V…
I ve druhém pololetí loňského roku jsem se snažila žít kulturou.…
Podle mě je nám dobře v tom důchodu. Ještě, aby nám to zdraví…
Moc nepíši články, věnuji se hlavně fotografování, ale…
Tak jsem doma, při sklence střiku, přemýšlel o tom, co mi ten nový…
Jsme čtyři muži ve věku 71, 71, 73 a 76 let, kteří milují toulání.…
Pro fyzickou kondici a zdraví děláme mnoho podpůrného. Pravidelně…
Psychologové začali používat výraz „ne-růst“. Označuje pocit mnoha…
Přibližně každý dvanáctý český starobní důchodce pracuje.…
Digitalizace postupně prostupuje všemi úřady a ačkoli ji provází…
Byl to můj velký sen, navštívit Holandsko na jaře, zrovna když…
Jaro je tu a s ním velká chuť putovat. Tedy dokud nebudou tropy,…
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku…
Ukázkový úvodní text článku
Na našich webových stránkách se objevují články toho typu, jakoby…
Když se řekne osobní rozvoj, většinou si představíme mladší lidi.…
Šest akrobatů - čtyři muži a dvě ženy - ve věku 55 až 67…
„Tahle země není jenom pro mladý“, je sloganem webu i60 neboli…
Užiju si život, budu teď hodně cestovat. To jsou přání mnoha žen…
Ukázkový úvodní text článku
Tři týdny jsme s manželem cestovali vlakem po Itálii. Dojeli jsme…
Jednou do roka lázně s přáteli, jeden týden s kamarádkou u moře,…
Po klidném posledním noclehu v Messině následovalo poněkud…
Bylo nás šest chlapů a vyrazili jsme na Slovensko. Sportovat,…
Neplatí to pro každého. Existují výjimky, že v tomto…
Přestali jsme se náhodně setkávat. Náš život je organizovaný,…
Byla sobota, 8 hodin ráno, trochu chladněji, ale dalo se čekat, že…
Podle dat Ministerstva dopravy aktuálně v Česku vlastní řidičské…
Já jsem se rozhodla již před odchodem do důchodu vrátit se ke svým…
Kto by netúžil po dlhom živote? Ibaže dôležitejšie, ako dlhovekosť…
Sen a chuť do života. Spojené nádoby. Od mládí žijeme většinou s…
Čím se baví senioři? Co jednotlivec, to jiné zájmy, jiné koníčky,…
Pracuj na tom, abys byl lepší. To je věta, která se nyní objevuje…
Když jsme se z velkého třípokojového panelového bytu přestěhovali…
Kdykoli se mě někdo zeptal, co dělám, čím se živím, tak jsem…
Za pár dnů se s námi rozloučí letošní rok, a začnou se odvíjet…
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Ještě v devadesátých letech bylo běžné, že člověk ve dvaceti už…
Nikdo z nás neví, co ho čeká v letošním roce 2026. Znáte to…
Stačí malinkaté jako krůčky. Určitě, když si je splníte, budete…
Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho ani vy. Naprosto přesně to…
Zakazujeme ti řídit auto. Tuto větu slyší hodně lidí vyššího věku…
Jaro už pomalu ťuká na dveře, ale zima se stále nechce vzdát. Ve…
Ve středu 25. února jsme využily pozvání Elišky M., naší kamarádky…
Na středu 25.2.2026 jsem našim seniorům připravila výlet na…
Chodíme každý měsíc. Je jedno, jestli sněží, mrzne, je parno, vítr…
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z…
Po krátké, těžké nemoci zemřela ve věku 64 let předsedkyně…
Alzheimerova, Parkinsonova či další nemoci mozku trápí v …
Hrdinové jejího nového románu s názvem Když přišli psi sice žijí v…
Strach, pocit marnosti, beznaděje, neschopnost dívat se do…
Deset dní po vyoperování dvou nádorových ložisek na krku…
Za své detektivky teď sbírá ocenění. Má Magnesii literu, Cenu…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %