„Jak u Alzheimerovy, tak i Parkinsonovy nemoci či jiných typů demencí je důležitá včasná diagnostika. Pokud se nemoc zachytí včas a je zahájena léčba, může být prognóza mnohem lepší, pacient může být řadu let soběstačný," říká PharmDr. Ivana Lánová, konzultantka BENU lékáren, které nabízí lidem testování paměti.

Proč počty případů nejrůznějších druhů demence neustále rostou? Je za tím životní styl, anebo lepší diagnostika, která umí odhalit více případů?
Příčiny Alzheimerovy nemoci nejsou stále zcela objasněny. Mezi rizikové faktory patří věk, a proto je ve věku do 50 let jen málo pacientů s tímto onemocněním. Uvádí se, že Alzheimerova nemoc se projeví u téměř 30 % populace starší 85 let. Ve věku nad 90 let se nějaká forma demence týká každého druhého. Musíme si uvědomit, že tím, jak se dožíváme vyššího věku, přibývá i počet nemocných. Se vzrůstajícím věkem se horší veškeré naše funkce, včetně paměti a zvyšují se tedy i počty nemocných s Alzheimerovou nemocí či jinými formami demence. Také diagnostika nebyla taková, jaká je dnes, obecně se mělo za to, že starší člověk může být do určité míry i lehce dementní. Určitě je mezi lidmi větší povědomí o těchto nemocech a často se nechávají testovat i mladší lidé, kteří mají onemocnění v rodině.

Jsou kromě věku i další rizikové faktory, na které bychom si měli dát pozor?
Rizikovými faktory jsou nedostatek pohybu, kouření, nadměrné pití alkoholu, nižší vzdělání, obezita, vysoký krevní tlak, úrazy hlavy, cukrovka, nedostatek společenských kontaktů, zhoršení sluchu. Uvádí se, že i deprese mohou zvyšovat riziko rozvoje demence až dvojnásobně. Varovnými příznaky deprese jsou smutná nálada, změna chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, ztráta zájmu a radosti z běžných aktivit, podrážděnost, neklid a problémy se spaním. Také užívání některých léků může mít negativní vliv na naši paměť. Jedná se především o hypnotika (léky na spaní), která narušují krátkodobou paměť a poškozují kognitivní funkce, a benzodiazepiny (léky na zklidnění), které negativně ovlivňují paměť a schopnost učení se.

Alzheimer se objevuje až u třetiny lidí starších 80 let, ale příznaky se objevují stále častěji už od 60 let věku. Jak se ty příznaky konkrétně projevují, jaké projevy by měly být varováním?
Existuje více typů demence a u některých pacientů se může jednat i o kombinaci několika typů. Alzheimerova nemoc je však nejčastější formou demence. Pokud se zaměříme na Alzheimerovu nemoc, tak zpočátku sám nemocný a jeho blízcí onemocnění zlehčují, problémy s pamětí přičítají stárnutí, přitom včasná diagnostika a následná léčba jsou velmi důležité. Nemoc začíná pozvolna, nejdříve se zhoršuje krátkodobá paměť, objevují se problémy s vyjadřováním, rozhodováním, ovládáním nových přístrojů, zhoršuje se orientace v čase i prostoru, pacient ztrácí zájem o koníčky, nedokončuje myšlenky, bývá zmatený. Nemocný není schopen se postarat o domácnost, přidávají se problémy s vařením, nákupy, úklidem, osobní hygienou. S postupující nemocí se mění celá osobnost a chování nemocného, který může reagovat naprosto neadekvátně situaci. Nemusí poznávat své blízké, může být depresivní, smutný, agresivní a zlý. Je třeba si uvědomit, že se jedná o nemoc, kterou si nemocný neuvědomuje a nemůže nijak ovlivnit. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Síť lékáren BENU nabízí testování paměti. Jaký je o ně zájem?
Zájem o testování je velký a stoupá právě i mezi mladšími ročníky. Testování je primárně určeno pro osoby nad 50 let, ale samozřejmě nikoho mladšího neodmítneme. Dokonce jsem měla příležitost testovat i několik lékařů. Možná by se ke svému kolegovi styděli jít, tak zvolili tuto cestu. Zpětná vazba od nich byla velmi pozitivní.

Jak vlastně testování probíhá, na co se mají lidé, kteří o něm uvažují, připravit?
Testování probíhá v samostatné konzultační místnosti, tedy v naprostém soukromí. Trvá kolem 50 minut. Speciálně vyškolený lékárník postupně s pacientem projde několik testů, které se týkají krátkodobé i dlouhodobé paměti. Zároveň pacient vyplní dotazník týkající se nálady, protože, jak již bylo řečeno, rizikovým faktorem může být právě i deprese. Pacient potřebuje, pokud je tedy používá, pouze brýle na čtení, naslouchátko a seznam léků, které užívá.

Kde a jak se mohou zájemci o testování paměti přihlásit?
Zájemci se mohou objednat na konkrétní den a hodinu na webových stránkách www.benuprevence.cz nebo telefonicky na čísle 212 812 812.

Ve kterých městech testování paměti BENU v současné době nabízí?
Testování paměti provádíme v BENU Centrech prevence s poradenstvím v Praze na 3 místech (Anděl, Vypich a Chodov), dále v Brně, Ostravě, Prostějově, Zlíně, Děčíně, Jičíně, Žďáru nad Sázavou, Liberci, Hradci Králové a Plzni.

Pokud vaše vyškolené lékárnice u testování zjistí, že paměť není dobrá, a tedy že mozek nepracuje správně, co následuje?
Záleží na tom, jaký je výsledek testů. Může se jednat pouze o drobné nedostatky ve výsledcích testů, a v tom případě se doporučuje opakování testovaní za 6 měsíců. Někdy to může být způsobeno trémou, únavou, nedostatkem spánku. Pokud naši lékárníci nebo lékárnice zjistí, že něco není v pořádku, pacientovi vše vysvětlí, doporučí návštěvu lékaře k dalšímu vyšetření a potvrzení diagnózy. Pacient si odnáší zprávu pro lékaře s výsledky všech testů a dotazníků. Protože, jak jsem zmínila, je součástí testování i dotazník týkající se zhodnocení nálady, někdy se stává, že u pacienta zjistíme sklony k depresím, a pak jej směřujeme ke specialistovi psychiatrovi.

Spolupracují vaše lékárny přímo se specialisty na nemoci mozku? Tedy pokud testování nedopadne dobře, dostanou lidé kontakt na lékaře – odborníky?
Ano, naše lékárny spolupracují také s lékaři, ať už jsou to psychiatři, neurologové nebo gerontologové. V každém Centru prevence s poradenstvím máme pro pacienty seznam lékařů, na které se mohou obrátit, i s kontakty na ně. Tito lékaři o nás vědí, znají testy, které používáme, a pacient se může objednat přímo k nim. Toto je velká výhoda, protože pacient nemusí ke svému praktickému lékaři pro další doporučení. Někteří lékaři nás i sami kontaktují pro další spolupráci.

Kolik takových „záchytů“ v procentním vyjádření se objeví?
Zhruba každému pátému pacientovi je doporučeno další vyšetření u lékaře. Bohužel nevíme, zda opravdu k lékaři šli a jaká jim byla potvrzena diagnóza. Pacienty ale neposíláme k lékaři jen kvůli problémům s pamětí, ale také s depresemi nebo kombinací obou problémů.

Pokud se objeví příznaky některých nemocí mozku, jaká je prognóza?
Záleží na tom, o jaký typ demence se jedná a v jakém je stadiu. Pokud se nemoc zachytí včas a je zahájena léčba, může být prognóza mnohem lepší, pacient může být řadu let soběstačný a nebýt odkázaný na pomoc druhých. Těžké stadium projevující se úplnou ztrátou paměti, nepoznáváním blízkých osob a naprostou nesoběstačností propuká 7–14 let od počátku onemocnění.

Na Alzheimerovu i Parkinsonovu nemoc se dlouho hledají účinné léky. Bude medicína umět tyto nemoci léčit?
Jsem optimista, tak věřím, že ano. Už dnes existuje několik druhů účinných látek na tato onemocnění. Nedokáží sice nemoc úplně vyléčit, ale dokáží zpomalit průběh onemocnění. Zrovna nedávno se objevila informace o tom, že vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR vyvinuli novou látku, která by mohla ochránit mozek před proteinem způsobujícím Alzheimerovu nemoc.

Existují už nyní nějaké léky či přírodní prostředky, kterými lze tyto nemoci tlumit či „držet na uzdě“?
V současné době jsou registrované čtyři účinné látky, které najdeme v léčivých přípravcích vázaných na lékařský předpis a které se podávají v různých stadiích Alzheimerovy nemoci nebo jiných typů demence. O jejich indikaci rozhoduje lékař. Bez lékařského předpisu jsou dostupné léčivé přípravky s extraktem z jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba), který například podporuje krátkodobou paměť, normální činnost mozku a má pozitivní vliv na duševní zdraví. Jeho indikacemi jsou poruchy paměti, poruchy koncentrace a depresivní nálada. Důležité je dodržení správné dávky a délky podávání. Ale opět musím upozornit na to, že v současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu nemoc či jinou formu demence dokázal vyléčit.

Kdy, v jakém věku či při jakých příznacích byste doporučila testování paměti?
Testování paměti bych doporučila komukoli nad 50 let, dále těm, kteří mají v rodinné anamnéze nějaký typ demence, a to již kolem 40. roku života, a těm, kteří na sobě pozorují některé změny týkající se paměti. Varovnými příznaky jsou potíže s rozhodováním, zhoršení paměti ovlivňující schopnost plnit běžné pracovní úkoly, horší vyjadřování a hledání slov, zhoršení orientace v čase a prostoru, zakládání věcí na nesprávné místo, změny v náladě nebo chování, pasivita, potíže s učením se novým věcem.

Existuje nějaký test pro rodinné příslušníky, kteří mají podezření, že u jejich blízkých není něco v pořádku?
Ano, můžete si udělat rychlý screening demence – pro rodinu a přátele, který je dostupný i na internetu.

Ukázka: