Na poslední sraz třídy ze základky jsme si měli přinést památníky. Stále se dohadujeme, kdo s námi do jaké třídy chodil (stále nás prohazovali) a památníky to prý ukáží. Našla jem ho chudáčka malýho ušmudlanýho mezi vysvědčením ze školy a hudebky, diplomy, indexy a žákajdami. Ještě to naposledy zajímalo bandu vnoučat, hlavně vysvědčení a žákovské knížky rodičů.
Bylo to nakonec veselé setkání, místo nudných fotografií ohmatané památníky, dost lidí je uchovalo a považují si je. Také jsme se dost zasmáli. Ale měla jsem se čím v životě řídit.
Jen z mého cituji:
"Uč se pilně, ráda pracuj, važ si let svých mladých, v kolektivu tadost hledej, chraň se přátel špatných." (Můj tatínek)
"Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádru !" (paní učitelka Žejdlová s Nerudou).
"Život je jako karneval, kde obličej halí masky a roušku z tváře odtrhne jen trochu čisté lásky." (Paní učitelka Kovaříková , která čichala k růži).
"Nehledej štěstí okolo sebe, najdeš jej v čistotě myšlenek svých, v celém své žití vždycky buď pevná, život má mnoho chvil dobrých i zlých." (S Věrkou se stále vídáme).
"Kdo v cizině štěstí hledá, smuten spěje záhy spět, co nenajdeš v rodné zemi, nepodá ti širý svět." (Jana prodává v trafice, když jdu na zahradu, stavím se).
"Zlo a dobro jest jako ozvěna. Jednou je vykonáš a třikrát se ti vrátí." (Jarda mi vždy ochotně poradí a opraví fiátka).
"Podáš-li slabému ruku a hladovému chleba, nejspanilejší květy ti v srdci vyrostou." (S Martou se potkávám na městě)
"Buď radši skromnou fialkou, jež skrývá něžný kvítek v mech, než pyšnou růží, která však houpá svou krásu na trnech." (Hokejista Jirka, jak jsme mu fandili a z nemocniční dílny mi ochotně dával hobliny pro křečky).
Hodně zápisů je o tom, jak je krásné mít rodiče....U kluků se probouzely city...A Jirka, který to měl ve škole fakt těžký, ministroval v kostele a dost si na něm někteří kovaní zgustli, napsal: "Nejkrásnější chvilka života, když sedíš ve škole." Měli hospodářství, hodně dětí a museli tvrdě pomáhat.
Myslím, že jsem se tatínkovými radami řídila a snažím se žít i nadále podle rad svých dětských přátel.
Také máte památník?
Pošlete odkaz na tento článek
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních!…
Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by…
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého,…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s…
Téma učitel mě zaujalo a přemýšlela jsem jen pár sekund. Jako…
Pokud vzpomínáme na školní léta, vybavíme si nejspíš své oblíbené…
Kdysi jsem kdesi četla, že zapomeneme za týden jmého slavného…
Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce…
Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov…
„Tak jak ses vyspal?“ ptá se žena po ránu. Po pravdě řečeno, nijak…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Píše se rok 1970 a já začínám chodit do první třídy. Vykulená,…
Moje maminka klesla před branami vyššího vzdělání, jak občas sama…
Na den, kdy dostala Olina Nesnášenlivá, ředitelka Základní školy…
Nadace O2 vyhlašuje již 7. ročník grantového programu O2…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
Touhou. Vzpomínkami. Dětstvím. První láskou. Lesními jahodami. A…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Prázdniny, jak moc jsme se na ně vždy těšili. V posledním…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Ne, ne, nechci psát o dramatických událostech léta 68. Ráda bych…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Psal se rok 1968, byly jsme se sestrou v té době u Aninky na…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %