Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že jsem se zaregistrovala. Řízením Osudu se až letos stalo, že mám dosti času a mohla bych se zapojit i aktivně. Jako nováček však spíše čtu, sem tam napíšu několikavětný názor, a to je vše.
S potěšením jsem kvitovala Seznamku. Partnera (zatím) nehledám, zda tomu tak bude za hodinu, za měsíc, za rok... to ještě nevím. Jak jsem ale napsala do inzerátu, hledám kamarádku svého věku … atd. (kdo chce, může si přečíst). Původně jsem tam měla i hledání kamaráda. Normálního muže, který by měl čas a zájem zajít na kávu, na procházku, na výlet. V kamarádském duchu, bez „přátelství s výhodami“, jak je dnes populární tyto nezávazné vztahy prezentovat. Inzerát jsem podala bez své fotografie, protože se domnívám, že u kamarádského vztahu na vzhledu, výšce, váze, bujnosti kštice apod. nezáleží.
Po odpovědích typu: zavolej, musím ti něco důležitého říci; chci tě pomylovat apod. ….. jsem urychleně požadavek na Kamaráda vypustila. Ženám, které se mi ozvaly, tímto ještě jednou děkuji a doufám, že se časem poznáme osobně. Bohužel, ani jedna není v mnou požadované vzdálenosti. Auta jsem se před časem vzdala, jsem tudíž odkázaná na autobusy. Tak třeba se nějaká časem najde.
Fotografii a jméno jsem doplnila později. Chtěla jsem totiž uveřejnit příspěvek (jiný než tento), ale byla jsem redakcí upozorněna, že je k tomu potřeba celé jméno. Tak jsem rovnou dodala i profilovku.
Nač tento delší úvod? V době, kdy jsem tam ještě fotografii neměla, se ozval pán, dle způsobu vyjadřování inteligentní a s pěknou a spisovnou češtinou. Vyměnili jsme pár informací, a protože pán má na portálu fotografie, já považovala za slušné mu poslat i nějakou svoji. Co mne na jeho reakci zarazilo, byla informace o tom, že nejsem jeho typ. Hmm, ale to se snad mezi kamarády tolik neřeší..., běželo mi hlavou. Posléze jsem se dozvěděla, že se pán domníval, že jsem starší, nehezká, a tímto způsobem hledám partnera. Což by prý jemu nevadilo… hmmmm.
Případní čtenáři si možná řeknou, proč jsem tedy konverzaci ihned neukončila. No, dnes si to také říkám. Musím ale přiznat, že se mi s pánem hezky psalo. Vše v kamarádském duchu. Pán je vzdělaný, inteligentní, má zajímavé koníčky...
Bohužel, naprosto nečekaně přicházely šoky jeden za druhým. Jednou jsem se dozvěděla, že i přesto, že nejsem pánův požadovaný partnerský typ, třeba někdy, v budoucnu... Prý se zakoukal, poslal mi i zamilovanou báseň. A přiznejme si, která žena (byť momentálně partnera nehledá) by nebyla takovou romantikou potěšena. Pánovi jsem poděkovala s tím, že mi jde opravdu ale jenom o kamarádství.
Vzápětí přišel mail s informací, že si mne pán tímto testuje, zda mluvím pravdu. Dostávala jsem různý počet plusů či mínusů za to, jak jsem reagovala. Nabyla jsem tedy dojmu, že na druhé straně monitoru a klávesnice sedí parta kamarádů (nebo AI?), kteří se snaží mne tímto způsobem „tahat za nos“ a navrhla jsem setkání. Chtěla jsem si ověřit, zda je mé podezření oprávněné nebo zda je dotyčný skutečný člověk a jenom neví, co chce.
Pán tedy se setkáním souhlasil, i když v duchu „Pal/Nepal“ z filmu Limonádový Joe (přijedu/nepřijedu). Pobyli jsme spolu více než sedm (!) hodin, procházeli se v přírodě, konverzovali o všem možném a vzájemně si leccos vysvětlili. Alespoň jsem si to myslela. Zejména můj stáletrvající zájem o "pouhé" kamarádství.
Domnívala jsem se, že je tedy mezi námi jasno. Jenže jsem dostala další mail, z něhož jsem se dozvěděla, (znovu) že nejenom nejsem pánův typ, ale jako žena pro něj naprosto nepřitažlivá, dokonce jsem byla obviněna z dominance (a to jenom proto, že jsem odmítla při jízdě autem sedět vzadu, protože mi to nedělá dobře po zdravotní stránce). Další věty a hodnocení se nesly v tomtéž duchu, aby mi bylo JASNÉ, že pro tohoto pána jako PARTNERKA nepřipadám v úvahu. Hmmm, ale to jsem přece vůbec nikdy netvrdila ani nepožadovala.
Jediné, co prý pána na mě zaujalo, byl prý můj mozek…. (ach můj Bože, jak hluboko jsem klesla)… Sexymozek, to už tady jednou bylo... a jak to dopadlo, vědí nejenom čtenáři bulváru.
Tak nevím. Vlastně vím. Vím, co chci já. Poznat muže – kamaráda, protože mi chybí „mužský“ pohled na různé věci, „chlapský“ humor atd. Nepotřebuji ani „sponzora, ani zedníka, údržbáře, malíře pokojů“ atd. Mám dva takovéto kamarády, bohužel, životními zvraty odstěhované dost daleko, takže jsme odkázáni pouze na psaní či telefon. A já bych na to kafčo nebo procházku s nějakým mužským tak ráda šla... Ale vědí muži, co chtějí???
Pokud čtenářky/čtenáři dočetli až sem, a alespoň jednu/jednoho jsem rozesmála, budu spokojená.
Pošlete odkaz na tento článek
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Kdo má kamarády, má větší šanci najít lásku. Nejčastěji se lidé…
Koho životem neprovázejí přátelé z mládí, těžko si nějaké další…
Také se skloňuje podle vzoru žena. Něžné pohlaví touží zažívat…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý…
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení…
Na půdě u dědečka jsem našla deštník po pradědovi. Byl starý,…
Zdeňka jsem si nedokázala nikam zařadit. Nepatřil ani do skupiny…
Když nastal lednový "vlčí úplněk", byl krásný, sníh ve světle…
Nebuď sám. Někoho si najdi. Ještě jsi mladá na to, abys žila sama.…
Pár spolu vychovává děti, chová se k sobě hezky, okolí ho považuje…
Byla v nejlepších letech. Ani mladá, ani stará. Byla pohledná,…
Když jsem si spočítal výdaje, které jsem vynaložil na snahu najít…
Nezobecňuji, ale stává se to. Píši o příbězích, které se staly.…
Muž má být starší? O kolik let? Nebo je lepší, když jsou partneři…
Ještě dvacet let zpátky lidé uváděli jako nejčastější místo, kde…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %