Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.
Obsah byl zaměřen proti vládě, komunistické straně, soudnictví apod. a někdy byly koše naplněny i papírovými bankovkami, třeba pětikorunou, na jejímž okraji byla protistátní hesla. Také jsem takovou jednu měl, ale kam se poděla, kdo ví!?
Večer povídá tatínek: “Ráno zajdu na houby, ať máme večer smaženici, maminko.“ Sotva jsem to slyšel, tak jsem se nabídl, že půjdu také. Tatínek nejdřív nechtěl, ale po chvilce se dal přemluvit, když mě povídá: „Ale ráno jdeme brzy. Vstáváme ve 4 hodiny, ještě za šera! Nevím, zda vstaneš?“ Ale já byl rozhodnut a nedal jsem se odradit. Ráno mě taťka vzbudil. Než jsem se ošplíchnul, kde se vzala, tu se vzala maminka. Připravila pro nás namazaný chleba máslem a už jsme šupajdili.
Šli jsme do Seřin, přes strejdova humna a potom mezi poli, odhadem asi tak půl kilometru. Sotva jsme vešli do lesa, už jsme nacházeli podoubáky, křemeňáky, hřiby, lišky a taťka ten byl specialista na ryzce. Snad ani ne za hodinku jsme měli plný košík, a tak tatínek rozhodl, že půjdeme domů a že na zpáteční cestě sebereme ještě pár hub do kapesníku a klobouku.
Po pár krocích, když jsme nabrali směr domů, najedou koukám před sebe a vidím jak tam něco plandá na stromě? Nebylo to pořádně vidět, protože les byl vcelku hustý a ještě jak vycházelo slunce, tak se nešlo pořádně koukat. Volám: “Tatííí, něco jsem našel.“ Taťka byl kousek ode mne a povídá: “Co křičíš, jak na lesy? Počkej, už jdu.“ Když jsme k „tomu“ přišli, povídá táta: “Tak Fančo, to je jeden z těch balonů, co o nich mluví v rádiu. Počkej, nechoď k tomu, já se na to podívám.“
Balon byl celý potrhaný a jeho obsah, kolem bylo plno papírů, nějaký staniol a já nevím, co ještě. Táta se bál, aby třeba něco nebouchlo, protože o tom často mluvili v rádiu. Ale jak sám říkal, to je jenom strašení lidí, aby k tomu nechodili a nedostali se k těm letákům. Tak taťka to celé prohledal, vzal si pár letáků a povídá: “ Tak Františku, byli jsme na houbách a nic jiného jsme tady neviděli, jasný! Nikomu o tom nepovídej. “Dobře,“ povídám, “a to ani mamce nemůžu říct, co jsme našli?" Otec na to: “Řekl jsem nikomu. Mamince o tom povím sám. Hlavně se s tím nechlub, až přijedeme domů z prázdnin před klukama z baráku, ne bo ve škole!“
A tak jsem měl jedno velké tajemství, které jsem opravdu nikomu neřekl. No, a vy už víte, jak to vlastně bylo, když jsme šli na houby a našli balón! Bohužel, fotoaparát jsme na houby nenosili, tak žádným snímkem nemohu posloužit.
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Libuše Münsterová
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ukázkový úvodní text článku
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
