Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do toho šla. Taky na to nejsem sama.
Domek je zateplený a už (už!) do něj taky neteče. To "už" je zdůrazněné proto, že nám pravidelně každý třetí rok nějaký vichr ukradl a rozbil pár tašek ze střechy, samozřejmě pak následovala bouřka s průtrží mračen. (Mám to naštěstí vedeno jako pojistné události.) Nakonec jsem našla firmu, která si s tím věděla rady. Střešní tašky přes veškeré dosavadní vichřice teď už čtyři roky drží na svém místě, takže věřím v definitivu. Kvůli střeše zaříkávače tedy nehledám, ale... nesmějte, potřebuji ho kvůli balkonu.
Můj balkón nemá zábradlí. Nemá ho už od rekonstrukce, a přes veškerou mou snahu se mu sám vytrvale brání. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Původně byly mezi zděnými sloupky taková okna z plexiskla. Ta jsem okamžitě zrušila a vymyslela jsem si něco jiného, krásného i proveditelného. Jenže tehdy dávno mi prostě a jednoduše došly prachy. Izolace a dlažba je hotová, zábradlí počká, jsou důležitější věci, rozhodla jsem se. Tak to vydrželo dosud, i když pak jsem se už snažila. Jen stručně některé důvody, proč tedy zatím zábradlí není - nebyly peníze nebo odřekl řemeslník, pak různé nemoci. Několik let po odchodu manžela jsem neměla o nic zájem. Když jsem se konečně rozhýbala k akci, nikoho jsem nemohla sehnat, zábradlí je prý buď moc komplikované (pro ně) nebo malá zakázka. A když se konečně objevil řemeslník kandidát, přišel covid a zábradlí opět padlo. (Za ten covid ale fakt já ani balkon nemůžeme!).
Po dvouleté pauze jsem objevila inzerát - nabídku stavebních prací. Kromě zábradlí domluva zněla - obložit kachličkami zeď okolo vodovodního kohoutku v zadní předsíni. Spolupráce skončila poté, co řemeslník kohoutek po obložení ukroutil přímo ve zdi. Voda crčela na podlahu a samozřejmě dovnitř za kachličky. Sice neopadaly, ale sušíme to dodnes. Letos jsme učinili nový pokus balkón dokončit. Ke zhotovení zábradlí jsme přidali i přespárování dlažby, byla už hodně uvolněná. Přišel první řemeslník. Vypadal opravdu schopně a sympaticky. Vše změřil, domluvili jsme se, co a jak ... po dvou týdnech se omluvil. Má toho moc, pokud bychom měli někoho jiného... Dobře. Zavolali jsme druhému. Taky sympatický a věci znalý. Opět vše změřil a udělal rozumnou cenovou nabídku. Koupil materiál, natřel potřebné trubky i dřevo, přijel v určený den i hodinu a dal se do práce. Začal dlažbou. Přišel za námi po pár minutách. Prý řemeslníci tehdy před lety svou práci odflákli. Pod dlažbou je všechno promáčené, je nutné ji odstranit, dát novou izolaci, prostě celou novou podlahu. Ne, nebyl to od něj jen takový trik, ale skutečnost. Ukázal a vysvětlil nám, o co jde, navrhl varianty i jejich hrubé cenové relace. Rozhodli jsme se, že když už, tak už, ať se to nemusí za pár let dělat znovu. Ten první den stačil jen částečně odloupat tu uvolněnou dlažbu a začalo lít. Včera mělo vše být hotovo. Dodělat podlahu, sešroubovat komponenty zábradlí... Trochu jsem se strachovala, jestli do toho jako zatím vždycky v minulosti něco nepřijde, jestli ... Jindra se mi smál, že mám zbytečné obavy, déšť má přijít až v noci. Mýlil se, prudký slejvák přišel už po desáté ráno. Práci bylo nutno odložit, protože na mokré podlaze by lepidlo a dlažba nedržely. Řemeslník měl tedy přijít dnes. Vedro, balkonová podlaha suchá, déšť v předpovědi ani mraky na radaru opravdu nejsou. Čekáme. Přijede? Bude balkón hotový i se zábradlím? Nebo se stane zase něco neplánovaného? Má přijet okolo 14 hodiny! Zrovna se chystám vyslovit naději, že to dnes snad klapne, když zvoní telefon.
"Moc se omlouvám, já nemůžu přijít. Jedu na pohotovost, nemůžu došlápnout na nohu. Dám vám vědět... "
Prosím, můžete nám někdo pomoci? Nějaký zaříkávač, baba jaga nebo dobrá víla! Ať to není moc vážné. Ať je chlapík brzy zdravý, chůze a práce schopný! To zábradlí moc potřebujeme. Vnoučata si velice ráda hrají v domě na schovávanou. Mají sice zákaz do toho pokoje a na balkon chodit, ale jsou to přece jen děti. Děsí mne představa, že by se některé chtělo schovat právě na ten balkon bez zábradlí.
P.S. Druhý telefon odpoledne byl optimističtější. Není to zlomené, pokud to jen trochu půjde, přijede zítra dodělat aspoň tu izolaci a dlažbu. Na montáž zábradlí se domluvíme.
Co myslíte, vyjde to? Přijede? Nebo se balkón zase začne bránit, a pošle na něj... co třeba ... no, no,... třeba plané neštovice?
...................
Ta fotka slunečnice je symbol mé snahy o dokončení vzhledu zábradlí. Vyrostly dvě pod krmítkem, do kterého v zimě sypu ptáčkům. Ta menší už kvete. Fotek jsem udělala asi deset, a některé byly rozhodně lepší, než tahle. Ale jen tahle jedna jediná po vložení k článku zůstala sice našišato, ale květem vzhůru. Na všech předešlých fotkách slunečnice buď leží nebo stojí na hlavě. Totiž na květu.
Pošlete odkaz na tento článek
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Už jste někdy něco vyhodili a dodatečně jste toho litovali? Mně se…
Představte si, že jsem se dožila více než sedmi dekád, a teprve…
Štědrý den jsme strávili sami dva s manželem, dospělé děti už…
Nemám ráda živly. Naštěstí bydlíme na kopci, takže u nás nehrozí…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %