vnější svět:
Není snadné se dnes orientovat na trhu s informacemi o stárnutí a klimakteriu. Všichni okolo vás se tváří jako z filmu Věčně mladý.
No a když se jich narovinu zeptáte: "Co s tím?! " Tak vám blekotají něco o užívání života dokud to jde. A o nakupování podpůrných prostředků. Ale na takové podprůměrné rady jsem moc chytrá. Nebo stará a zkušená?
kůže:
Nejdřív jsem si myslela, že hubnu a zaradovala jsem se! Bodejť by ne. To věčné pocení! Ty probdělé noci! Ty propady krevního tlaku, kdy nevíte zda vám došel v krvi cukr nebo estrogen! Ale vše to byla jen předčasná panika! To se mi jen po těle začala scvrkávat kůže.
Kdyby se mi srážela jen po těle! Tam ji mám docela dost a sesychá pomalu. Ale kůže začala pracovat i v obličeji. Ale tak nějak neorganizovaně. Některá se začala seskupovat do vrásek a jiná zase do povislých laloků a záhybů. A vypadá to, že se kolektivně domluvila a řítí se teď zemskou přitažlivostí dolů. Jediné plus, které jsem z celé situace stárnutí obličeje vytěžila je, že jsem začala vypadat víc naštvaně. A získala jsem zdarma respekt na první pohled. Někteří mě zcela neznámí lidé si o mě vytvořili dokonce názor, že jsem žena od rány.
tělo:
"Tělo je klec!" Říkám si ráno, když se probudím a zjistím, že mi nesedí tělo, které mám od narození. Jako bych se duchem vracela z planety nebe na planetu zemi. A v posteli na mě čeká mé roky opotřebované tělo. Pomalu se do něj nasoukám, jako do obnošeného kabátu, Pravá ruka, levá ruka a zapnu knoflíky. Spustím nohy na podlahu. Vykročím zkusmo po parketách. Nejdřív se postavit na obě nohy a narovnat záda. Lup, lup. Ozve se v páteři. A vykročím. Pravá noha, levá noha. Zapraská mi koleno, ozvou se bedra a propadnu se v pravé kyčli. Ale než dojdu do koupelny a zpět, vše se srovná. Bodejť by ne, když nemám na výběr! Dosud jsem se nedozvěděla o prodejně náhradních těl.
vnitřní svět:
Ale největší starosti mi dělá moje vlastní hlava. Ale ta mi je dělala celý život. Myšlenky o smyslu života. O rovnováze v životě. O tom, kam vkládat svou životní energii? Protože když jsme příliš orientováni na vnější svět, ten náš vnitřní svět trpí a volá o naši pozornost. A když se uzavřeme se svými myšlenkami do světa vnitřního, začne na nás dorážet zase ten vnější svět.
bytí:
A potom si vzpomenu na svou babičku. Jak sedí doma a přikládá polínka dříví do plamene v litinových kamnech. Sedí na nízké dřevěné stoličce a poslouchá s nepřítomným zasněným pohledem. Jako dítěti mi připadalo, že poslouchá ten neskutečný šrumec okolo sebe v kuchyni. Rozhovory, smích a výkřiky jejich dávno odrostlých dětí, které se časem proměnily v dospělé. Křik vnoučat, dupání nohou jak vybíhají a vbíhají z kuchyně ven a zvenku zase zpět do kuchyně. Dveře se otevírají a zavírají. Z chodby proudí do kuchyně studený vzduch. Někteří otcové a matky okřikují své ratolesti, aby nelítali. A zůstali buď venku, nebo uvnitř. A babička sedí u kamen a tiše naslouchá životu. Tomu svému vnitřnímu, který se odráží v plamenu ohně i tomu vnějšímu, který probíhá u ní doma v kuchyni.
Příspěvek byl vytvořen pro Blog.iDNES.cz
https://ilonaondrackova.blog.idnes.cz/
Pošlete odkaz na tento článek
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ukázkový úvodní text článku
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Čekání v prostorách odletové brány („gate“) nemusí…
Všeobecně je "metoda šrapnel" inspektora Trachty známa jako…
Řád, neřád, pořádek, chaos. Tyto pojmy jsou příliš relativní a…
Dnes bohužel žádná legrace ani erotika, ale nepříjemný…
Strejda Google i AI svorně tvrdí, že kustod v muzeu, galerii,…
Určitě se vám to už někdy stalo. Jedete z práce, těšíte se…
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední…
Ozvala se nám známá z Moravy. Chce přijet do Prahy, trošku si užít…
Víte, že je mi tak trochu líto, když vidím, jak neosobní…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %