Kráčím cestičkou utopenou v zeleni. Klikatí se v úbočí nad meandry říčky v lužním lese. Jasně modrýma očima si v šeru svítím na cestu. Miluji ten skvost přírody. Jsem tu sám. Nesvírá mě svědomí, ale les. Jsem tu zas a zas.
Přiznám se, že jako někdo je závislý na jídle, alkoholu nebo na drogách. Já na zdejší krajině. Vychutnávám si tu krásu, ale mozek nevypínám. V hlavě mě vibrují nápady, ale i blbosti. O mnohém v tichu přemýšlím. Jak dlouho budu objímat své drahé? Ještě deset let? Nebo víc? Stačí mi to nebo je to málo? Co mi ještě v mysli bliká? Třeba neúspěchy nebo, co jsem zvoral. Například někdy neúmyslně vyřčené zlé slovo. To se pravda vrátit nedá. Dá se ale omluvit. Litovat. Jen upřímně. To lidé určitě přijmou. Jako pavouk své sny ještě spřádám a cíle si dávám. Na dobré lidi vzpomínám a ti druzí se mi v luhu vypařili.
Co bych ještě chtěl? Jsem spokojen. Žena, děti vnoučata, kamarádi a koníčky. Profesionální kariera a dosažené vzdělání. To mi stačí. Nesním o první ceně ve sportce, stačí mi důchod a dobré zdraví. U mě v první desítce se peníze krčí na chvostu. Mohl bych se ještě polepšit. Vím, kde mám slabá místa, které je třeba posílit. Tak si tu šlapu po loňském listí a vykukující zelení, očima pohladím kachny a labutě, co si rejdí po rybníce. Nepřeji si více. Stačí. Jsem spokojen. Žádný den už neodfláknu. Nechci přejídat tělo, ale nakrmit spíše duši. Tak čtu i píši. Pro sebe i pro druhé. Pro radost, pro poučení. Vím u některých nenajdu pochopení. Každý jsme jiný. To je dobře, protože diverzita (různorodost) se navzájem obohacuje.
Asi víte, že básník Petr Bezruč byl spojen s městem Opavou. V rámci programu „Otvírání muzeí“ jsem navštívil jeho památník na naší nejkrásnější ulici v centru města. Jeho dílo znám, ale k tomu jsem se seznámil s jeho životem. Teď to zde mezi stromy sám sobě rozebírám. Co mě zaujalo? Jaký byl už tehdy sportovec. Každý den v důchodu zvládl trasy kolem 18 km. To je výkon. Proto se nedivím, že ještě v 85 letech dokázal zdolat do 3 hodin pravidelně výplaz na Lysou horu. Také na fotkách jeho odhalené osmdesátileté tělo odpovídalo tak šedesátníkovi. Tomu ještě dobře stavěnému. Takže nejen jeho dílo, ale i jeho život mě oslovil.
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Zdědit můžeme opravdu kde, co. Movitého i nemovitého. Třeba špatné…
Letní snění – moc hezké téma. Příjemná představa – ležím s …
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
