Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela. Vybavena malou termoskou s mátovým thé a elektronickou čtečkou, naplněnou Betty Mc Donaldovou, a občas vykoukla směrem k nemocnici.
Vedle mě stála ve výhledu švestkově modrá Felicie, ke které se o dvou francouzských holích pomalu a namáhavě blížil přihrbený pán menší drobné postavy a bledé tváře, evidentně již drahně dlouho putující po světě. Střízlivým odhadem mu jistě nechybělo mnoho do devadesátky, pokud ji už nepřekročil. Alespoň se tak jevil. Občas se zastavil, odpočinul si a rozhlédnul po okolí. Jako by někoho vyhlížel. Někoho, kdo ho tou Felicií odveze, pomyslela jsem si, když dorazil k autu. Pomaličku ho obešel, nakukoval dovnitř a stále mě udržoval v domnění, že čeká na řidiče.
Po několika minutách váhavě auto odemkl, opatrně do něho uložil berle a považte, jak ve zpomaleném filmu se vsoukal za volant. Zůstal nečinně sedět, jen koukal před sebe takovým zvláštním prázdným pohledem. Asi vzpomíná na lepší časy své řidičské kariéry a krátí si tím čekání na odvoz, domnívala jsem se. Po nějakých pěti minutách auto nastartoval. Překvapeně jsem odtrhla oči od slepičí farmy ve čtečce a zírala do Felicie. Trvalo další minuty, než se pán pomaličku otočil za sebe a rozhodnul se začít couvat. Bylo to napínavé jak kšandy, kam se tehdy hrabaly slepice, vejce a Betty. Asi tak dvě tři minuty se po centimetrech Felicie vysoukávala z parkovacího místa a zčásti nesměle, zčásti odhodlaně, odbočila směrem do města.
„No potěš koště,“ vyhrkla jsem nahlas s vykulenýma očima.
Druhý den mi před auto, jedoucí po hlavní silnici, vystartoval ze stopky, odbočujíc doleva, postarší pán v čepici ve Felicii barvy tmavočervené. Musela jsem dupnout na brzdy, naštěstí už v méně než předpisové rychlosti, a po chvíli znovu, když bez varování zastavil u popelnic, a to vypadal tak o 20 let mladší, než ten pán ze včera.
Za několik dní po té jsem zaslechla v rádiu, a teď to bude drsné, že v Japonsku se rozhodli přispět řidičům seniorům na pohřebné, když včas odevzdají své řidičské oprávnění. Nechť jsme všichni soudní včas, prosím!
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost hned několik změn, které…
Redakce
Nic proti ženám řidičkám. Dlouhodobě beznehodový řidič nabyl už…
„Pokud muž otevře ženě dveře od auta, je to buď nové auto nebo…
O necelých 30 let zpět. „Ve schránce jsi měl telegram. Zvou tě do…
Pomáhat a chránit. Slogan, který používá Policie ČR a je k vidění…
Nevěnování se řízení je v Česku nejčastější příčinou…
Redakce
Podle dat Ministerstva dopravy aktuálně v Česku vlastní řidičské…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Zima se nezadržitelně blíží a s ní i otázka, na jakých…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
