Proč je třeba krotit ženu? Komu to prospěje? Děje se to ještě dnes? A dovolí si nějaké divadlo uvést v současnosti tuto hru na scénu? V hlavních rolích hrají ti, co si na nic nehrají: Elizabeth Taylor a Richard Burton.
Oba se prý srdečně zasmáli, když druhý den po světové premiéře v Daily Mirror vyšla kritika s palcovým titulkem „Zkrocení zlé ženy, jeden den u Burtonových.“
Ve filmové adaptaci hry Wiliama Shakespeara (The Taming of the Shrew, režie Franco Zefirelli) je „zlá“ žena v podání nádherné Elizabeth Taylor ponižována tak, že to muselo být přes čáru jak v době Shakespearově, tak v roce 1967, kdy Franco Zefirelli natočil film, který má na ČSFD k dnešnímu dni 83 %. Nedovedu si představit, že by tento film mohl být stejně natočen dnes.
Otázka zní: Proč se to stále tak líbí a líbí se to snad jen mužům? Vzhledem k vlastnímu diváckému zážitku, musím přiznat, že se to líbí i ženám. A to nejen proto, že Richard Burton patřil k povedeným exemplářům svého rodu. Že by to bylo aktuální i dnes? Bingo, vždyť je to klasika!
Nemohu tvrdit, že mě bavilo, když Kateřině bylo odpíráno jídlo a spánek ve chvíli, kdy byla hladová jak vlčák a k smrti unavená. Zamýšlela jsem se v této souvislosti nad současným chováním mužů k ženám, které bychom jen těžko nazvali krocením, nicméně jak se zpívá ve známém hitu - „ jistá paralela by tu byla..."
Dnešní muži nám jídlo ani spánek většinou neodpírají, naopak, povzbuzují: „Vezmi si ještě houstičku, miláčku (ale chraň tě pán bůh přibrat v pase)“. „Běž už spinkat zlato, jsi unavená (ať se mohu koukat na fotbal nebo na porno..) " To bych jim ale prominula. Muži chtějí, abychom hodně jedly a zůstaly štíhlé a hodně pily, když zrovna oni pijí a zůstaly střízlivé. Tak to je, s tím nic nenaděláme. A že potřebují být u televize nebo notebooku někdy sami, také chápu.
Mě zaujal postup Petruccia, který krotil Kateřinu také tím, že z ní s prominutím „dělal vola“. Jedná se o scénu, kdy jedou na svatbu Kateřininy sestry, potkají pocestného, o kterém Petrucio Kateřině tvrdí, že se jedná o krásnou mladou dívku. Samozřejmě poté, co mu již zlomená, či zdánlivě zlomená Kateřina ten zjevný nesmysl odsouhlasí, se jí vysměje a vysvětlí jí, že se zmýlila. A tady jsem tu podobnost našla!
Vždyť jak často se stává, že naši muži něco tvrdí a když my s nimi souhlasíme (ať už opravdu, nebo většinou abychom měly pokoj), tak to okamžitě obrátí, protože oni to chtějí j i n a k. Hlavně jinak, aby se mohli vymezit, zviditelnit a hlavně nás opravit. No, to jsem odbočila. Vraťme se ke Kateřině. Jaká ona vlastně byla? Bohužel musím vycházet pouze z filmu, protože na jevišti jsem neměla tu čest hru vidět, ale předpokládám, že divadelní předloha byla plně respektována. Kateřina ovšem přece nebyla „ zlá“ spíš hysterická, až bláznivá. Určitě nám pomůže k pochopení ten anglický výraz Shrew v názvu originálu, který sice znamená semetriku, ale také zvířátko rejska, které vydává vysoké, pronikavé zvuky.
Takže Kateřina křičí, řádí, ubližuje... protože je nespokojená, ale také se asi bojí, jako ten rejsek, když se cítí ohrožen. Bojí se, co jí život přichystá, co s ní ve světě bude. Evidentně sama neví, co se s ní děje, co vlastně chce, ale lásku chce určitě, to je zřejmé. Takže když je Kateřina postupem používaným při krocení dravých ptáků konečně „dána do latě", můžeme si vychutnat závěrečnou scénu, kdy ona sama kárá ženy za manželskou neposlušnost a poučuje je o nutnosti jejich podřízenosti mužům. Otázkou je, zda jí to máme věřit.
Osobně si myslím, že Kateřina nebyla „zkrocena“, ale vyhrála sama nad sebou a pochopila, že svého cíle nedosáhne ukřičenou agresí, ale přijetím své ženské role, ať už skutečně, nebo naoko. Vždyť pak se jí otvírají neomezené možnosti, jak svého muže a dění kolem sebe ovlivnit tak, aby se cítila spokojená. A že se v průběhu krocení zamilovala do svého krotitele je dobrý bonus, jestli ovšem nešlo o Stockholmský syndrom.
Pošlete odkaz na tento článek
Zkusím být ostrým filmovým kritikem. Mnozí mě teď zatratí. S …
Přestože mám interprety z devadesátek ráda, když jsem se dočetla o…
Kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme mě…
Smrt obchodního cestujícího. Proč je už v názvu divadelní hry…
Jaro obvykle přichází už v březnu. Pokud na to ovšem…
Přemýšlel jsem, jestli následující zážitek mám řadit mezi ty…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Taky považujete kapesník za samozřejmost, stejně jako já? Aby ne.…
Předem se omlouvám, že je tato úvaha…
Také brouzdáte po internetu? A čtete novinky a komentáře k…
Dokud se budu hýbat a dokud budu dýchat, půjdu ven. Mezi lidi.…
Sleduji to s němým úžasem, který občas přechází v pobavení a občas…
Stojím na zastávce tramvaje u Anděla směr Řepy. Obtěžkaná dvěma…
Bída a zmar. Česko odjíždí z Eura s jediným získaným bodem za…
Chvíli sedíš v kavárně, bavíš se s lidmi, s …
Vím, že uvedené téma by mělo být určeno spíše mladší generaci. Nás…
Ten, kdo cestuje výhradně vlastním vozidlem, je ochuzen o více či…
Radosti života. To je hodně vděčné téma. Ať už je to jakýkoli…
Jeden z momentů, proč jsem se ponořila do jejich "života",…
Lidé se kvůli lásce trápí i umírají. Je to vlastně jen…
Důchodová kalkulačka mi svěřila, že za rok můžu do důchodu. Půjdu?…
Je pozdně večerní neděle. Sedím ve své oblíbené hospůdce, na stole…
Takový obyčejný důchodcovský web, kde si babičky vyměňují recepty…
Je toho dost, jako u většiny lidí. Vesměs to jsou ale běžné…
Pomlouvání je druhá lidská vlastnost po závisti, která se mi příčí…
Nemám příliš rád podobné úvahy, protože ubírají člověku náladu a…
je reklama jen pro mladé? Myslím tím situační fotky, které…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Tak jsem si nedávno uvědomil, že čím jsem starší, tím méně se na…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Sociální sítě jako fenomén doby nelze podceňovat. Tak i starý pán…
Nad zážitky z loňské zářijové dovolené jsem se zamyslela po…
V neděli jsem měla narozeniny, jak řekla moje sestra Eva, poslední…
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v …
Tak jsem doma, při sklence střiku, přemýšlel o tom, co mi ten nový…
Někde hluboko v nás – v podvědomí, ve svědomí – je ukryta…
Citáty jsou delikatesní jednohubky pro ducha čtenáře či posluchače…
Reklamní urologické přestávky patří nedílně k výdobytkům televizní…
Jak praví naše moudrá Wikipedie, minisukně je krátká sukně,…
V posledních týdnech nabízí jedna komerční televizní stanice svým…
Jaro za dveřmi a moje Múza mě opustila! Přemýšlím ráno,…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Můžu, ale i nemusím. Každý se snažíme vybrat partnera, který nám…
My, starší ročníky, si ještě pořád pamatujeme, jak úžasné bývaly.…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost…
Poslední dobou žasnu. Všude se mluví o menstruační chudobě.…
„Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem," říkávala…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas…
Čas je mnohoznačný pojem. Můžeme si ho vyložit jednak jako obecnou…
Verše mého milovaného básníka Jaroslava Vrchlického jsem si…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %