Když návrhář Louis Reard chtěl v roce 1946 předvést první bikiny, musel si najmout striptérku. Žádná modelka, herečka, zkrátka žádná slušná žena, si je nechtěla obléknout. Po staletí se u plavek řeší, co je moc a co je málo.
A nic se na tom nemění. Občané francouzského Cannes před časem sepsali petici požadující, aby úřady zakázaly chodit na pláž obézním mužům ve slipech. Pohled na příliš tlusté pány v příliš malých plavečkách označili za vulgární a pohoršující. Neuspěli, úřady nenašly způsob, jak změřit, kdy jde o muže příliš obézní a plavky příliš malé.
Plavky odjakživa vzbuzují vášně a jsou předmětem nekončících debat na téma, co je vkusné a co ne, co je slušivé a co ne, co se hodí k určitému věku, k typu postavy a podobně.
Ale vždy jde jen o společenské nastavení, o momentální stav ve společnosti. Rozhodně neplatí, že čím více se podíváme do minulosti, tím více se lidé při koupání zahalovali, jak by se mohlo zdát.
Koupací úbor silně připomínající současné plavky se objevuje na malbách z antického Řecka a Říma, tedy z doby, kdy byly značně populární lázně. Ženy jsou v nich zobrazovány zabalené do pruhů látky, které zakrývají intimní partie a ňadra a výsledek je velmi podobný některým typům současných plavek.
![]()
FOTO: Profimedia
Ve středověku lidé koupání moc nedali, nebylo považováno za zdravé a ani v následujících staletích nebyly plavky zrovna středobodem zájmu, natož byznysu jako je tomu nyní. Nicméně postupem času koupání znovu dostávalo do módy a v osmnáctém století přibylo veřejných plováren. Takže bylo třeba řešit problém – v čem tam jít?
Mužské plavecké úbory té doby připomínají současné zimní podvlékačky – zahalovaly nohy i ruce. Ženské koupací oblečení byly v podstatě šaty, většinou z těžkých tmavých látek, ušité tak, aby po nasátí vodou nic neodhalovaly, nelepily se na tělo, nezdůrazňovaly, že pod nimi nějaké tělo je. Dokonce některé měly všité na spodních koncích závaží, aby je voda nenadnášela.
K velkým změnách začalo docházet na začátku dvacátého století. Do módy přišly různé druhy sportu, zdravý životní styl, lépe situované vrstvy začínaly trávit volný čas v přírodě, u moře. Plavky se začaly čím dál více přizpůsobovat tomu, aby se v nich skutečně dalo plavat, ne jen stát ve vodě na místě. Spolu s tím začaly sílit protesty proti takzvaně nemravnému odhalování se. Například v Austrálii se v prvních desetiletí dvacátého století odehrávaly demonstrace za to, aby se muži koupali v úboru, který je celé zahaluje. Lidi pohoršovalo, že se plavky omezily na zakrytí spodní části těla a muži se vydali na pláže s odhaleným hrudím. Nicméně stejně silné byly demonstrace za to, aby se naopak lidé mohli koupat v čem chtějí. Zkrátka, tehdy byly plavky opravdu silným zdrojem nepokojů ve společnosti.
![]()
FOTO: Emil Bican a Karel Januš, ČTK
Když byl po druhé světové válce obecně nedostatek látek, výrobci plavek je začali šít ještě menší. Ubylo různých kanýrů, volánů, zdobných prvků, které měly za úkol co nejvíce zamezovat odhalení postavy. Plavky se čím dál více podobaly těm, jak je známe nyní, tedy současným nejcudnějším typům se zahaleným bříškem a nohavičkami.
Naprostá plavková revoluce se začala odehrávat v roce 1946, kdy návrhář Louis Reard předvedl bikiny, tedy dvojdílné plavky odhalující břicho. Nešlo sice o první dvojdílné plavky, nicméně jejich střih byl jiný, odvážný. Bylo po válce, lidé se chtěli radovat, bavit, užívat si léto na plážích. Některé odvážné dívky si začaly tento typ plavek pořizovat, ale setkávaly se s odsouzením. Zlom nastal, když se v nich začala promenádovat herečka Brigitte Bardotová a další tehdy populární filmové hvězdy. V tom se nic nemění, výrobek potřebuje propagaci ze strany slavné osoby. A tak dívky přestaly dbát na to, že jejich otcové vyhrožují, ať se nevracejí domů, pokud si tu hanebnost obléknou.
Z dnešního pohledu vypadá odsuzování bikin víceméně směšné, nicméně je hezkým důkazem toho, že generace současných seniorů, byla v mládí velmi odvážná a nebála se vybojovat si nové trendy, ať už šlo o bikiny či minisukně nebo džíny. Zkrátka, je to generace rebelů.
Pošlete odkaz na tento článek
Nastaly horké dny, všichni svlékli teplé kabáty či bundy a oblékli…
Titul Miss Alabama nedávno získala dívka, kterou veřejnost i…
„Dokázal by sis mě představit v dvoudílných plavkách?“ zeptala se…
Čekání v prostorách odletové brány („gate“) nemusí…
Ozvala se nám známá z Moravy. Chce přijet do Prahy, trošku si užít…
Mladí jsou více nešťastní a otrávení životem než lidé staršího a…
Každý z nás si přináší do dospělého života určitý žebříček…
Sleduji to s němým úžasem, který občas přechází v pobavení a občas…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři.…
Věděli jste, že v Evropě lidé mluví celkem 225…
Syrová reklama je nudná, ale dá se nápaditě okořenit. Stejně tak…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Tak jsem si nedávno uvědomil, že čím jsem starší, tím méně se na…
Nevykecávej se pořád. Neděláš nic jiného, než klábosíš s…
Co jsme v končícím roce zažili hezkého? Jaké zajímavé lidi jsme…
Po silnici si to šine hráškově zelená škodovka R Coupé, v oknech…
Nadcházející rok bude stejný anebo o trochu lepší než rok 2024,…
Někdo mě potřebuje. Můžu někomu pomoct. Udělala jsem dnes dobrou…
Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí. Průměrná…
Index prosperity a finančního zdraví nově sleduje i…
Smějete se rádi? Že se ptám, viďte? Smích je většinou projevem…
Ve společnosti je okouzlující, dámy ho zpravidla obdivují. Jeho…
Jsem smutný z toho, že se dnes vytrácí solidarita, soucit,…
Psychologové začali používat výraz „ne-růst“. Označuje pocit mnoha…
Co se vám vybaví při slově pravidla? A působí na vás příjemně,…
V panelovém domě na sídlišti bydlím třicet let. Prošla jsem…
Nedůvěra k státním institucím a médiím, strach z války, zdražování…
Samota je pro mnohé strašákem. Ale je to mýtus. Realita je taková,…
Rady, doporučení, poučky. Z knih, ze sociálních sítí, z časopisů a…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Když vysloví svůj názor, často slyší: dnes je jiná doba, tomu ty…
Dříve byly se slovem senior spojovány výrazy jako stáří, nemoci,…
„Tahle země není jenom pro mladý“, je sloganem webu i60 neboli…
„Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem," říkávala…
Bez chytrého mobilu a nejrůznějších aplikací si už dnes člověk…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Proč má člověk myslet především sám na sebe? To může na…
Tuhle necitlivou otázku a související rozhovor jsem vyslechl…
„Autobusy tu jezdí málo, zvlášť o prázdninách, a zastávky jsou…
„Dobrý den, Irenko, račte, prosím. Vám to dnes tak krásně sluší,…
Přestali jsme se náhodně setkávat. Náš život je organizovaný,…
Tenhle rozhovor jsem vyslechl, když jsem si v době…
Možno práve teraz si položíte otázku: „Kedy som bol/bola naozaj…
Určitě se vám to už někdy stalo. Jedete z práce, těšíte se…
Čtvrtek, pozdní hodina večerní, autobus na jednom pražském…
Když občas slyším nebo vidím někde napsané slovo KONTAKT, mívám…
Víte, že je mi tak trochu líto, když vidím, jak neosobní…
Fenomén fotbalu je především parketa nás chlapů. V rádiu jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %