Donedávna se spokojenost v souvislosti s věkem vyjadřovala křivkou ve tvaru písmene U. Teď psychologové, sociologové a další odborníci věnující se tomuto tématu mluví o tom, že tento model přestává platit. Dříve totiž bylo obvyklé, že spokojené byly děti, mladí lidé, pak ve středním věku přicházela krize a ta se vytrácela s tím, jak člověk stárnul. Nyní však pomyslná krize středního věku přichází mnohem dříve. Frustrovaní, otrávení, nejistí, zmatení, vyznávající pocit, že život nemá smysl, jsou čím dál častěji mladí lidé. Místo toho, aby randili, tančili a dělali lumpárny, sedí doma, cítí se mizerně, trpí psychickými problémy, vyjadřují názor, že svět není dobré místo pro život a mají strach z budoucnosti. Často říkají, že život nemá smysl.

„Mladí Američané ve věku patnáct až dvacet čtyři let jsou stále méně šťastní než byli v jejich věku lidé předchozích generací. A týká se to i mnoha jiných vyspělých zemí. Tyto lidi mnohem dříve ohrožuje takzvaná krize středního věku,“ komentoval pro list Daily Mail lékař Vivek Murthy výsledky výzkumu World Happines Report 2024, což je celosvětový průzkum celkové spokojenosti obyvatel různých zemí. Potvrdil to, o čem se již delší dobu mluví a píše. A sice, že generace lidí narozených v době, kdy už existoval internet a sociální sítě, je jiná, než generace předešlé. Je na nich závislá, jsou běžnou součástí jejího života, ale nikdo dosud nebyl schopen odhadnout, jak velký vliv to na její vývoj bude mít. Až teď se to ukazuje.

Lékař Vivek Murthy a další odborníci, kteří výsledky výzkumu komentovali, chtějí rozpoutat veřejnou debatu o tom, že by se vlády jednotlivých zemí měly více zabývat riziky, které sociální sítě znamenají ve vývoji dětí a mladých lidí. Tvrdí, že právě ony stojí za takzvanou pandemií smutku, úzkostí a nespokojenosti.

Když se ovšem objevují výsledky průzkumů týkajících se spokojenosti a životních postojů lidí vyššího věku, vycházejí najevo překvapivě odlišné údaje. Přibývá lidí, kteří označují vyšší věk za nejlepší období ve svém životě, a to dokonce i tehdy, když se potýkají s určitými potížemi, například zdravotními. A spokojenost přichází už před šedesátkou, mnohdy i dříve. A pak se drží.

„Myslím, že Češi umějí stárnout. Stále se to učí. Ale jsou na tom v tomto směru rozhodně lépe než před dvaceti lety. Pokud lidé nepodcenili přípravu na stáří, to znamená, že pečovali o své přátelské vazby a nezanedbali ani finanční přípravu, stárne se jim nyní daleko lépe než dříve,“ říká Jiří Hrabě, ředitel společnosti Elpida, která se zabývá různými akcemi a poradenstvím pro seniory. Připomíná, že lidé vyššího věku nikdy neměli tolik možností, jak svůj čas naplnit tak, aby jim to přinášelo radost a pohodu. „Někomu vyhovuje starat se o vnoučata, někomu cestovat, někdo se chce vzdělávat, někdo bavit. Podstatné je, že se lidé naučili, že si ve stáří mohou vybrat, co jim dělá radost,“ podotýká.

„Když mi bylo čtyřicet pět, měl jsem asi to, čemu se říká krize středního věku. Tehdy nám to doma moc neklapalo, děti odešly na vysokou, v práci se na lepší pozice dostávali mladí muži a já si připadal zbytečný, starý. Trochu jsem dělal vylomeniny, našel jsem si známost, málem jsme se se ženou rozvedli. Jsem rád, že jsem to pitomé období ustál, že jsme spolu stále, ale opravdu jsem měl tehdy dojem, že život nemá smysl a viděl jsem pořád jen všechno špatné, černé, šedivé, neustále jsem litoval sám sebe,“ vypráví sedmdesátiletý  Pavel a pokračuje: „Teď mě trápí, když vidím, že podobné vidění světa má moje vnučka. Je taková nanicovatá a syn říká, že už o ni má strach. Když si povídáme, až mě děsí, jak je pesimistická, jak na světě vidí jen to špatné. Myslel jsem, že je to výjimka, ale když čtu, že mladí lidé nyní mají taková trápení, je mi z toho smutno.“

Je to paradox. Dříve se říkalo, že lidé se ve vyšším věku stávají bručouny, že se zvýrazňuje jejich pesimismus, zkrátka, existoval výraz nerudný důchodce. Zdá se, že nyní by měl být používán výraz nerudná mládež. Nebo možná spíše nešťastná mládež?

Ani co se týká fyzického zdraví z toho nyní mladí lidé nevycházejí moc dobře, zejména se mluví o početné skupině mužů v mladém a středním věku, kteří kvůli špatné životosprávě a nedostatku pohybu jsou často v horší fyzické kondici než muži o generaci starší. Různé studie ukázaly, že muži mladého a středního věku jsou infarktem nyní ohroženi více než ženy. „Důvodů je hned několik. Muži nemají ochranu cév, kterou ženám poskytují estrogeny, což je zásadní rozdíl. Dále mají horší konstelaci rizikových faktorů – více kouří a pijí alkohol, mají častěji nadváhu. A také chodí méně na preventivní prohlídky a méně dodržují případná doporučení včetně užívání léků. Nejhoršími uživateli jsou v tomto případě právě mladí muži,“ říká lékař, profesor Michal Vráblík, garant projektu Srdce v hlavě, jehož cílem je informovat veřejnost o prevenci zdravotních problémů.

Každopádně se znovu potvrzuje, že posuzování lidí podle věku je nesmysl. Tak jako jsou mezi staršími pesimisté a věčně špatně naladění morousové, jsou úplně stejní bručouni a ustrašenci i mezi lidmi mladými. Jen to pomalu začíná vypadat, že jich je mezi nimi více.