Fejeton na radostné sdělení "jsem doma"

Můj svět

Fejeton na radostné sdělení "jsem doma"

Datum: 12. 2. 2023

Diskuze: 18

Úvodní foto Pixabay.com

Co to vlastně znamená, když řekneme – jsem doma? Co to je – být doma? V charakteristice domova je určitě důležité, jestli člověk žije sám, v úplné rodině, či jen s partnerem nebo partnerkou. Může to pak v detailech vnímat rozdílně. Ale pořád je doma.

Také jsem si občas, zejména v horší náladě, tuto otázku položil. A položil jsem si ji i poté, co mi jedna kolegyně s úsměvem řekla v mé oblíbené kavárně – vždyť ty jsi tady vlastně doma, ne? A řekla mi to poté, kdy jsem dostal od servírky skoro vynadáno, že jsem tam už dlouho nebyl. A tak jsem se musel nad pojmem doma více zamyslet. Není to totiž pouze abstraktní pojem, ale také příjemná realita.

Vědomí domova je totiž pocit silně konzervativní. A násobený časem. Být doma, to je určité vědomí bezpečí, které člověk nosí ve své hlavě. Pocit, který sílí s přibývajícím věkem.

Důležité je vědět přesně strukturu svého domova. Hlavně, kde co doma je. Já, na příklad, abych nerušil malou Britney v nočním odpočívání, mohu klidně chodit po bytě i potmě. Noční cesty do lednice mám dobře vyšlapané. Když si jdu pro něco dobrého, tak nebloudím.

K pocitu domova patří i tolerance mírného nepořádku. Hlavně moc neuklízet. I ten největší slušňák a zarytý optimista občas sprostě zanadává a stává se až divokým v okamžiku, kdy si jde pro nějakou důležitou věc a najde ji teprve až po hodinovém usilovném hledání. Pocit domova se v tom okamžiku radikálně mění. A na vině bývá přehnaný úklid. Stává se to, když se nám v hlavě usídlí neodbytná myšlenka, že máme doma binec a začneme uklízet a přerovnávat věci. Takové zdůvodnění našeho hledání je ale pořád lepší, než si přiznat počínající seniorský hosip.

Pocit domova bývá nejsilnější v místech, kde máme svůj, až skoro intimní kout, kde máme uchovány všechny své životní radosti i starosti. Tam, kde na nás nečíhá zákeřná past, tam, kde se vyznáme i potmě, kde jsou uloženy naše vzpomínky i naděje. Tam je velký úklid krajně nežádoucí. V mém případě je to moje pracovna. Nedokážu si představit, jak bych bez ní žil.

V momentě, kdy dostaneme zvláštní a zaplaťpánbůh i řídký záchvat srovnat v onom svém intimním koutku knihy, rozdělit je, v zájmu lepší orientace, podle velikosti, důležitosti, a třeba i podle barvy, přerovnat a roztřídit uložené dokumenty, část jich i vyhodit, v tom okamžiku se vědomí domova a pohody mění v něco zcela jiného. To nastává v momentě, kdy nějaký dokument nebo něco jiného hledáme a posléze si uvědomíme, že jsme ho pravděpodobně vyhodili, když pracně hledáme nějakou knihu, kterou právě potřebujeme a nemůžeme ji najít. Já, v tomto případě, jdu napravit paniku ve své mysli do lednice a tam si pořádně loknu léčivého Bechera. Po jedné partii karet se mi pak obvykle vrátí paměť i klid a vše se vrací do starých kolejí. Všem proto radím – pozor na přehnané úklidy.

Jsou ale i jiné, skoro až stresové momenty. Mohou nastat nastat i v okamžiku, kdy, tak zvaně, nejsou doma, tedy s naším vědomím spřízněné, věci a jevy okolního světa. Kdy člověk venku narazí na problém, se kterým není schopný se identifikovat asi tak, jako by narazil doma na roh čerstvě přestěhované skříně. Nemá v tom případě krvavou modřinu na noze, ale ve své mysli. Ale to už s vědomím našeho domova souvisí jen okrajově.

Moc se mi líbí jeden anonymní citát:

„Domov se skládá z nadějí a snů. Je to místo, kde začíná náš příběh. Místo, které mohou opustit naše nohy, ale ne naše srdce.”

| bydlení | fejeton | životní postoj

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

18 komentářů

Zdenka Soukupová 15.2.2023 13:17

Honzo, moc hezký a "silný" fejeton. V práci jsem hodně cestovala a dodnes si pamatuju ten pocit po přistání na Ruzyni nebo při přejezdu hranic zpět do Čech. Už toto pro mě znamenalo doma. A což teprve odemknutí dveří u domu!

Jan Zelenka 15.2.2023 10:09

Lído, díky za příhodný komentář, všem diskutujícím děkuji za ohlasy.

Ludmila Černá 14.2.2023 20:15

Honzo, výstižné. Hlavně s tím uklízením. Absolutně si neumím představit, že bych o to své "doma" přišla. Když byly záplavy, pochopila jsem, proč to lidi tak špatně snášeli. Domy vyschnou, všechno jde opravit, ale oni přišli o to, co měli rádi a co nahradit nešlo. Staré fotografie, dopisy, recepty po mamince, oblíbené drobnosti, které dělají náš domov naším domovem.

Alena Tollarová 14.2.2023 08:53

Doma je doma. Ráda z domova vycházím a ještě radši se do něj vracím. Pojem doma nevnímám jen jako náš byt. Při každém výjezdu někam dál řeknu při návratu "Už jsme doma" pokaždé, když na obzoru uvidím z krajiny vystupovat Říp.

Eva Mužíková 13.2.2023 11:35

Jendo, ve svém článku o bydlení v novém domově jsem psala, že tady jsem OPRAVDU doma. Přestože jsem se také několikrát stěhovala cítím, že tady je ten pocit opravdového domova nejsilnější.

Soňa Prachfeldová 13.2.2023 09:43

Krásné vyjádření, "Kde domov můj" ano je to bezpečí, jistota, láska přítomná i minulé vzpomínky. Jsou to blažené chvíle spánku, nebo hlava a nohy v teple, když jsou venku vichry a lijáky. Domov je pro mě celá naše země, dříve, když byly ještě i okresy vyznačeny na značkách aut, vždy jsem se radovala, když jsem viděla známou značku někde daleko. Domov je opravdu tam, kde máme i své srdce, naše já.

Jan Zelenka 12.2.2023 20:24

Přesně tak, paní Velková. V jedné glose jsem napsal, cituji: "Je až paradoxní, že se člověk musí dostat hodně daleko, třeba až na druhý konce světa, aby se svému domovu přiblížil."

Jana Jurečková 12.2.2023 20:23

Domov je jen jeden, je tam, kde se cítím šťastně, v bezpečí, v klidu. Mám pocit jako malé dítě u své maminky. V ložnici spí kocourek a já odkládám vysávání, abych ho nevzbudila....Děkuji za krásné dojemné vyprávění.

Alena Velková 12.2.2023 20:11

Hezká úvaha a úplně chápu to hledání lejster :-)) ... a pro pocit, že jsem doma mi někdy stačí i to, že přistanu v Praze na letišti nebo překročím hranice a řeknu si: "Konečně doma!"

Věra Ježková 12.2.2023 17:10

Jendo, hezké zamyšlení. U tebe doma se mi líbí. I v tvé milované Lilii. :-) O svém domově jsem napsala, jak víš.

Fejeton na radostné sdělení "jsem doma"

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Vážíme si vašeho soukromí

Nezbytné/funkční

Analytické

Marketingové