Prožíváme skvělé časy, ale bude hůř. Tuto větu říkalo v minulém roce čím dál více lidí. „Tedy, vy jste oškliví pesimisté,“ slýchali. Teď triumfují oni a říkají: „Vidíte, měli jsme pravdu.“

Z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že se obavy Čechů z různých hrozeb a snížení životní úrovně  zvětšily a to šlo o dotazování v době před válkou na Ukrajině. Potvrzují to i výsledky průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, ve kterém se třetina Čechů na přelomu loňského a letošního roku vyslovila, že rok 2022 bude horší než ten loňský. Pesimistické prognózy vyslovovali hlavně lidé starší šedesáti pěti let a lidé s nižším vzděláním, bez maturity.

To je podle sociologů a psychologů zvláštní, protože starší lidé zpravidla v podobných průzkumech vyjadřují spíše mírnou spokojenost a vzhledem k životním zkušenostem v nich panika a strach z budoucnosti nevzniká tak rychle a silně jako třeba v maminkách malých dětí. „Výsledek průzkumu souvisí s ekonomickou nejistotou. Senioři jsou více senzitivní k ekonomickým otřesům, obávají se silné inflace. Část veřejnosti má velkou obavu i z energetické destabilizace,“ uvedl sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity.

Přesto však z průzkumu vyplynulo, že optimisté jsou početně silnější, je jich téměř šedesát procent. Patří mezi ně především mladí lidé, vysokoškoláci, studenti a obyvatelé Prahy.

Ve světle současného vývoje ve společnosti by se počet lidí nahlížejících na budoucnost pesimisticky nepochybně zvýšil, ovšem zajímavější je si prozkoumat, co v nás vlastně nejvíce obavy z budoucnosti vzbuzuje a co nám naopak dodává sílu a víru, že vše dobře dopadne.

Na přelomu roku se snížil strach z covidu. Za závažnou hrozbu ho označilo třicet osm procent lidí, přičemž o rok dříve to bylo padesát pět procent. „Naučili jsme se s covidem žít. Očkování vytváří pocit, že už onemocnění nemusí být tak závažné,“ podotkl Přemysl Čech z agentury Median. Ovšem, když přijde řeč na spoléhání se sami na sebe, na budoucnost svou a svých blízkých, mezi Čechy převažuje optimismus. Což je poměrně zvláštní jev. Na jedné straně lidé vyjadřují obavy ze stavu světa, pandemie a zhoršování životní úrovně, ale přesto jako by měli pocit, že jich a jejich blízkých se to nijak fatálně nedotkne. Podle výzkumného centra optimismus týkající se osobní roviny života rostl mezi Čechy od roku 2012 a do roku 2019 se zvýšil o čtvrtinu. Nyní je sice kolísavý a mírně klesá, přesto je stále optimistů více než těch, kteří na budoucnosti nic dobrého nevidí.

Lidé hodně vyjadřovali strach z budoucnosti v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize. V posledním průzkumu toto téma zaznívalo výrazně méně, lidé měli strach především z zdražování, z vývoje ekonomiky a rostoucích cen energií.

Zajímavý kousek mozaiky různých průzkumů, které se týkají spokojenosti Čechů, přinesl nedávno ten, jenž provedla společnost Sazka. Podle něj se osmkrát více Čechů cítí být bohatými. Podle účastníků průzkumu je bohatý Čech ten, který má čistý příjem minimálně sto dvacet tisíc korun, přičemž před pěti lety z podobného průzkumu vyplynulo, že za bohatého je považován Čech, který měsíčně vydělá padesát tisíc. Vlastně není jasné, zda jde o dobrou zprávu, Češi spíše tímto názorem dávají najevo fakt, že ceny stoupají a za dříve pohádkových padesát tisíc si nyní člověk pořídí mnohem méně.

V posledních týdnech se však k pesimismu přiklánějí i lidé, kteří dříve nedobré vyhlídky spíše odmítali. Z posledního  průzkumu agentury Median, který proběhl v březnu, vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů se bojí Vladimíra Putina. Zdá se tedy, že strach a obavy z budoucnosti, pod kterými si mnohdy každý představoval něco jiného, se zhmotnil a sjednotil. Ovšem zároveň roste počet lidí, kteří vyjadřují názor, že tato zkušenost může přinést i něco pozitivního. Například to, že si společnost začne vážit zdánlivě běžných věcí, začne být méně spotřební a bude se chovat zodpovědněji. Zkrátka, optimisté se objevují v každé době. Zda mají pravdu ovšem potvrdí nebo vyvrátí až další průzkumy, ale především celkový vývoj ve světě.