Charakter
Povaha Řeků se dokonce již od časů Homéra dá nejlépe popsat jako schizofrenická. Vzdělání, výchova či bohatství nevytvoří v Řecku dobrého člověka, stejně jako absence těchto atributů neznamená, že z něj bude lump. …
Hlavním rysem Řeků je individualizmus, který znemožňuje jakýkoli pokus zaškatulkovat a označit celý národ. Připočíst je třeba jejich po celý dlouhý den nekontrolovatelný, bující temperament. Od Achilla … dávají Řekové svým emocím plný průchod bez jakéhokoli ohledu na následky.
Proto asi už pradávní mudrci považovali za nutné vytesat na portály Delfské věštírny mravní zásady jako „Nic nepřehánět“ a „Poznej sebe sama“ ve snaze přesvědčit řecké druhy, aby své emoce mírnili.
Individualizmus
Jeden řecký vtip zní: „Proč je novinový stánek tím nejlepším podnikáním v Řecku? Protože se do něj vejde jen jedna jediná osoba.“ Řekové si pěstují obrovité ego, což vylučuje jakoukoli kolektivní činnost (pokud jim ovšem nezírá do obličeje nějaká národní katastrofa – to se pak semknou ve vzácné ukázce domácí jednoty). Dávají také najevo velkou vášeň pro svobodu rozhodování, což povýšilo obcházení zákonů na umělecké dílo a uchovalo Řekům neschopnost chápat význam slov jako „disciplína“, „koordinace“ nebo „systém“. …
Nicméně osobní zájmeno „Já“ je stále nejoblíbenějším řeckým slovem.
Extrémní emoce
Sebeovládání, i když původně vypěstované antickými Sparťany, je pro dnešní Řeky pojem nejen naprosto neznámý, ale také naprosto nepochopitelný. Nedočkavě dychtí po všem, jejich radosti ani smutky neznají slovo umírněnost. Nadšení ovládne Řeky až příliš snadno. … Žádný cit se nepokládá za natolik soukromý, aby zůstal nevyjádřen.
Přebujelá neukázněnost vede často k palčivé potřebě vyjádřit se jakýmkoli tělesným způsobem. Po celém světě Řekové tančí, když jsou šťastní. Jsou však náchylní také k tomu, aby povstali a vytančili ze svého srdce i ty nejhlubší bolesti v rytmu tak velebném a dojemném, že by ve srovnání s ním působil i expresionistický balet vesele. …
Lhostejnost
Na odvrácené straně této žhavé mince citů charakterizuje Řeky ledová lhostejnost ke všemu, co má cokoliv společného s veřejným životem. Fráze „Zapomeň na to, brácho! Nedám přece hlavu na špalek pro římský národ“, je zcela běžná a dokresluje vrcholnou nechuť většiny Řeků projevit aktivní zájem o všechno, co není v jejich nejbližším okolí nebo z čeho by neměli osobní prospěch.
Zároveň však jejich rozpolcená povaha při sebemenší zámince vede k sešikování divokých demonstrací či zorganizování stávek zničujících pro národní hospodářství.
Předvádění se
Podle jednoho mezinárodního průzkumu Řek trpí nejistotou a nedostatečným sebevědomím více než člen jakéhokoliv jiného národa. Obává se, že nebude brán dostatečně vážně, a je tudíž neschopen se sám sobě zasmát. Má strach se na sebe podívat a vidět se, jaký skutečně je, takže své nedostatky, své pochyby a své nejistoty maskuje pózováním. …
Dvě třetiny řecké společnosti jsou pronásledovány myšlenkou „co tomu řeknou ostatní“? Předstírání je pro Řeky prvořadou starostí.
Jazyk
Řečtina se od dob Platona (4. stol. př. n. l.) až do dneška změnila méně než např. angličtina od dob Chaucera (14. stol. n. l.) po současnost.
Řečtina byla po mnoho století obecným jazykem starodávného světa kolem Středozemního moře. Byl to jazyk kultury a obchodu, jazyk, v němž se šířily nové ideály křesťanství. Žádný vzdělaný Říman se bez ní neobešel, tisíce řeckých slov byly včleněny do latinské slovní zásoby a prostřednictvím učenců středověku a renesance, kteří ovládali řečtinu alespoň stejně plynně jako latinu, předány do evropských jazyků dneška.
Kdyby nebylo Řeků, kteří první nazvali Ješuu Ježíšem, dali mu příjmení Christos (ten, jenž jest pomazaný), kde by bylo křesťanství? Církev by neměla Bibli, anděly, apoštoly, biskupy, hymny, chóry, kláštery, krypty, růžence, kalichy, idoly, litanie, exorcismy, ateisty, satanisty, démony či dogmata atd. A nikdo by neříkal amen.
Kdyby nebylo řečtiny, nic by nemohlo být tragické, mysteriózní, éterické, magnetické, demokratické, nostalgické nebo automatické. Nikdo by nemohl být patriotický, flegmatický, animovaný, diplomatický, dominující, ironický, famózní, evropský, nervózní, hysterický nebo anonymní.
Nebyla by etika, strategie, taktika, politika, majordomus, nymfomanie, anarchie, heroizmus, historie, argumenty, organizace, škola, symboly, diamanty, piráti, tygři, růže, papír, inkoust, termosky, diety nebo pizza na plastových talířích.
Umění by postrádalo teatrálnost, baleríny, poety, dramatiky, scény, komedie, kinematografii, cirkusy, akrobaty, melodie, kytary, akordy, symfonie, orchestry, televizi, programy, kritiky, fotografie a skandály.
A technologii by chyběli architekti, metalurgie, disky, hydraulika, elektřina, kamery, lampy, polyuretan a atomová bomba.
Současná řečtina se osvobodila od většiny svých klasických kudrlinek, zachovala si však beze změny více než 80 % své původní slovní zásoby. Zbytek tvoří přepsaná cizí slova (latinská, francouzská, anglická, turecká a další) coby svědci oněch mnohých kulturních vlivů.
Literatura: Fiada, A.: Xenofobní průvodce. Řekové. Praha, Nakladatelství XYZ, 2011.
Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autorka se narodila a žije v Aténách.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %