Nějakou dobu mi útroby nahlodávala myšlenka, že bych si mohla vyjet do Prahy. Co mohla? Měla! Zaslechla jsem totiž v rozhlase, že v Praze žije Francouz Stéphane Corbet, jemuž učarovalo nám tak důvěrně známé značení turistických cest. A to natolik, že se jal barevné proužky fotografovat a ve Francouzském institutu z nich bude dokonce mít výstavu Krajina značek. Protože mě toto téma zajímá, poznamenala jsem si termín do kalendáře. A moje rozhodnutí vyjet si do Prahy bylo definitivně potvrzeno, když jsem slyšela o výstavě historických fotografií ateliéru H. Eckert v Clam Gallasově paláci. No a při té příležitosti se podívám na naši redaktorku Zuzku skoro na Staroměstském náměstí.
Pro svůj výlet jsem si zvolila šťastný, na listopad zářivý den s probleskující modří nad hlavou. Rychlík mě vyplivl na hlavním nádraží. Po 9. hodině ráno na Václavském náměstí korzovalo jen pár lidiček a stejný zázrak se konal i na náměstí Staroměstském. Jen do Carolina se už trousili svátečně oblečení studenti a jejich gratulanti s kyticemi. Počkala jsem si na 10. hodinu u Orloje a snadno našla žlutý dům s podloubím. Tam jsem ve 3. patře zaklepala na dveře s označením i60 a za nimi už se na mě usmívala Zuzka. Ukázala mi prostředí, ve kterém nyní redakce sídlí, a ve chvíli, kdy už jsem se chystala k odchodu, se k mému překvapení ve dveřích objevil i Honza Raška. Chvíli jsme vedli převážně nevážné řeči, zapsala jsem se do knihy návštěv hned za pana Čepelku, a jakmile jsem oknem zahlédla modro na nebi, nebyla jsem k udržení a vyrazila do ulic.
Za tu chvíli se situace na ulicích zásadně změnila a mezi matičky Prahy chtivými návštěvníky bylo nutno se prodírat. Prodrala jsem se tedy až ke Clam Gallasově paláci, kde jsem si za 40,- Kč seniorského vstupného prošla sály s nainstalovanou výstavou dobových fotografií ponejvíce Prahy, ale i z různých dalších míst. Tak např. fotografie zříceniny hradu Bezděz pochází už z doby před rokem 1878. Zatímco za okny panoval čilý ruch, na výstavě jsem se potkala jen s jednou paní. Výstava je to opravdu zajímavá a doporučuji ji všem. Bude trvat až do 10. prosince.
Potom už mě lidský had vedl ke Karlovu mostu a za krásného počasí jsem nemohla vynechat výstup na Staroměstskou mosteckou věž. Okouzleně jsem chodila po ochozu kolem dokola a nemohla se nabažit výhledů na Karlův most přímo pode mnou, Pražský hrad, Strahovský klášter, řeku, sto věží... Původně jsem vůbec nechtěla jít na druhý vltavský břeh, ale dokázali byste odolat vy? Já tedy ne, a tak jsem se ocitla na Karlově mostě a pak na smíchovském nábřeží. Toulala jsem se uličkami a najednou jsem zjistila, že mám co dělat, abych stihla ještě tu druhou výstavu ve Francouzském institutu ve Štěpánské ulici. Nic naplat, musela jsem přidat do kroku a přeběhnout zpátky na druhou stranu Vltavy.
Pokud se týče referátu o výstavě Krajina značek, tak si představte, že tam jsou vystaveny - překvapivě - fotografie turistických značek. Červenobílých, modrobílých, zelenobílých a žlutobílých.
Čas se nachýlil tak, že můj rychlík čekal právě na mě. Za soumraku jsem opouštěla Prahu - šťastná jako blecha! A v přiložené fotogalerii se teď můžete i vy podívat, jak okouzlenýma očima jsem maličký kousek Prahy viděla.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %