Téma jazykového purismu obecně odmítá nadměrné užívání slov zavlečených z jiných jazyků, dříve zejména z jazyka německého, dnes hlavně z angličtiny.

Četnost germanismů v českém jazyce se dá velmi lehce pochopit vzhledem ke geografické, kulturní i politické blízkosti s německy mluvícími zeměmi a bohatým stykům v minulosti i současnosti. Tyto germanismy v češtině již natolik zdomácněly, že už většinou nevnímáme jejich původ.

Není ale mým záměrem vracet se příliš do historie. Zajímá mě hlavně současnost. Zatímco celá řada germanismů v našem jazyce již dávno zdomácněla, současná záplava anglicismů čím dál tím ve větší míře zapleveluje náš jazyk. A často zcela zbytečně. S historickým vývojem to nemá nic společného. Spíš s naším současným politicko-hospodářským začleněním do západního světa, kde jednoznačně vládne angličtina jako jazyk dorozumívací, obchodní i politický.

Můžeme to pozorovat jak v běžné řeči, zejména u těch mladších kategorií, v novinářských článcích, tak i v názvech obchodů a firem, které se chtějí tímto způsobem těsněji začlenit do reality dneška. Je to ale hlavně módní záležitost.

Pro ilustraci jen pár příkladů: babysitting – hlídání dětí, boss – šéf, meeting – setkání, office – kancelář, ready – připravený, call – hovor, cash – hotovost, cool – bezva, happy – šťastný, knowhow – odborná znalost, software – programové vybavení počítače, voucher – poukaz. A mnoho a mnoho dalších, možná až stovek termínů, které se běžně užívají.

Fakt je, že mnoho těchto výrazů češtině pomáhá překlenout chybějící výrazy domácí, třeba v technických oblastech. Jazyk tak může reagovat na nové jevy a technologie, pro které dříve neexistovalo odpovídající pojmenování. Dobře zvážené používání cizích slov tak může být paradoxně přínosem, který češtinu obohacuje. Jsou ale slova, která jsou doslova podivným mixem češtiny a cizího jazyka. Takovým slovem je třeba lídryně.

Pro ilustraci zde uvedu citaci z webového článku Jaroslava Kramera, šéfredaktora měsíčníku Právní rádce:

„Lídryně je mimochodem pojem, jehož vývoj skvěle dokládá měnící se poměry ve společnosti. Když se jeden z internetových diskutujících na stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd dotazoval, zda je možné přechýlit slovo "lídr", dostalo se mu následující odpovědi: „Přechýlená podoba lídryně je naprosto v pořádku. To, že může toto slovo působit neobvykle, je (zatím) dáno jeho malou frekvencí. Pokud bude lídryň přibývat a frekvence slova stoupne, nikoho již výraz lídryně nepřekvapí (podobné rozpaky budilo kdysi slovo ministryně).“

Děs a hrůza mě jímá při pomyšlení, jak se bude vyvíjet naše řeč v blízké i daleké budoucnosti. Za mne palec dolů.

Jan Zelenka

Jazykový purismus lze charakterizovat jako snahu o očišťování jazyka od cizojazyčných prvků a vlivů. Objevil se již v době antiky, jeho geografické rozšíření je značné. V českých zemích souvisí s jejich geopolitickou polohou i s početnou německou menšinou zde v minulosti žijící. Vzhledem k mnohasetletému kontaktu naší země s německými zeměmi existuje v češtině mnoho germanismů. Snáze je lze najít v jazyce spisovném než nespisovném, protože v něm se objevují slova a fráze mnohem více zkomolené. 

Přejímání slov a slovních spojení z cizích jazyků je nejčastější způsob obohacování slovní zásoby (vedle odvozování a skládání). Je příznak životaschopnosti jazyka a jeho aktivního postoje k novým skutečnostem. Zdaleka ne všechna slova přejatá z cizích jazyků však mají charakter cizosti (např. kostel, škola, košile, haléř). V průběhu staletí v češtině zdomácněla a přizpůsobila se jejím gramatickým a pravopisným zákonitostem.

V našem příspěvku nás zajímá pronikání anglicismů do češtiny. Došlo k němu po 2. světové válce a poté po roce 1989 (např. billboard, brífink, image, leasing, summit).

Slovní zásoba jazyka se mění v souvislosti s tím, jak se mění život společnosti – v oblasti hospodářské, politické, techniky, vědy a kultury. Některá cizí slova existují vedle českých ekvivalentů a stylová platnost i frekvence užívání obou variant se může lišit (lobby – nátlaková skupina, mítink – schůze, substantivum – podstatné jméno). Běžně se ale také setkáváme s případy, kdy přejaté cizí slovo není v češtině nezbytné, neboť existuje jeho plnohodnotný ekvivalent (např. outdoorový – venkovní /aktivity, oblečení/, deadline – lhůta, konečný termín, event – akce, leadership – vedení, level – úroveň, sale – výprodej, smart phone – chytrý telefon, šopovat – nakupovat, workshop – pracovní seminář aj.).

Slova přejatá z angličtiny se vyskytují v počítačové oblasti (chat, mailovat, server, skener, web), oblasti ekonomické (product manager), obchodu nebo služeb (café level, nail studio). Angličtina se stala dominantním jazykem vědeckého a akademického prostředí (curriculum/kurikulum, research, abstract/abstrakt aj.). Poměrně časté jsou i doslovné překlady některých anglických frází a vazeb (určitě – sure, měj/te hezký den – have a nice day).

Jazykovědkyně Markéta Pravdová konstatuje, že „z angličtiny se stala módní záležitost a v některých oborech zakořenila natolik, že takové mluvě nezasvěcení nemají šanci rozumět“. Stejný vliv přisuzuje změně životního stylu a přijímání západních vzorů. … „Angličtina je cool hlavně pro mladé, kteří část svého života tráví virtuálně na internetu a sociálních sítích“ (Sotona, 2017).

„Anglicismy pronikající do češtiny jsou módní, stručné, dají se vyložit různě. Kdo je zná, jde s dobou a zároveň dává najevo, že vyjadřovat se česky je mu poněkud na obtíž“… „Nikdo jako milovník anglicismů z přesvědčení však ve skutečnosti neexistuje. Všichni, kteří je používají, tak činí ne z lásky k cizí řeči, ale naprosto přirozeně a bez přemýšlení“ (tamtéž).

Závěr

Podle M. Pravdové přejímání slov z cizích jazyků naší mateřštině z pohledu vývoje jazyka neškodí. „Obohacuje ji o další a další slova, která se sice jedné generaci mohou zdát nepřijatelná, ale následující generace je bude používat již bez zábran. Nebo nebude – to ale předvídat nedokážeme“ (tamtéž).

Domnívám se, že přílišný jazykový purismus není v současné době namístě, a pokud ho někdo hlásá, je to hlas volajícího na poušti. Naopak někdy až bezmyšlenkovité přejímání anglicismů, ve snaze ukázat, že jsem in, tedy, že jdu s dobou, považuji za nevhodné
a úsměvné. Takže všeho s mírou!

Zdroje:

Houdková, K., 2024/25: Anglicismy v současné češtině. https://theses.cz/id/8l31ft/Houdkova_Klara_diplomova_prace.pdf
Pravdová, M.; Saturková, J. (eds.): O češtině 2. Praha: Edice ČT, 2008.
Sotona, J.: Čeština už není cool. 15. 9. 2017. https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-cestina-uz neni-cool-40045392

Věra Ježková