Jinak bychom dnes slavili třeba na Eleuthera či Miltiada. To by byly slušné jazykolamy na prověrku hladiny alkoholu. No, slavili... Mnozí z nás nejsou zrovna příznivci organizovaného veselí pod parou. My, profíci, přece vyznáváme heslo, že na Silvestra pijí jen amatéři, že...

Jaký vlastně byl, tenhle papež Silvestr I.? Na obrázku vypadá, že tak trochu suchar. Ale kliku měl už za života. Zástupcem Boha na zemi se stal 31. ledna 314. Předtím se ale dost dlouho ukrýval v lese za Římem, jelikož byla blbá doba. Dva císařstí spoluvládci Maximián a Dioklecián byli kruťáci a křesťanům vůbec nepřáli. Přesto věřící lesního muže uctivali a udělali z něj biskupa. A on, aby nikdy nezapomněl na milované šumící bory, si zvolil nové jméno. Silvestr. Takový český Divočák...

O životě papeže Silvestra vyprávějí hlavně legendy. Prý pokřtil byzantského císaře Konstantina I. Velikého. Vše údajně začalo tím, že zmíněný  Konstantin chytil lepru. I zjevili se mu svatí Petr a Pavel a poslali ho za Silvestrem do jeho divokého lesa. A ten se hned pustil do kurýrování. Ubožáka vymáchal v posvátném prameni a  uzdraveného potentáta požádal, aby upustil od pronásledování křesťanů. Bylo mu vyhověno. A ještě k tomu nádavkem dostal pozemek v Římě - tzv. Patrimonium Petri. Z onoho místa se později vyklubal Vatikán. Historka je to pěkná, ale nevychází nám to poněkud s letopočty. Konstantin totiž přijal křest těsně před svou smrtí roku 337, a to už byl Silvestr dva roky v pánu. Historickým faktem ale je, že koncem pontifikátu papeže Silvestra I. se hony na křesťany zastavily. Proto je - z hlediska víry - popsané období  přelomové.

Vjezd papeže Silvestra do Říma (freska v kapli sv. Silvestra v kostele Svatých čtyř korunovaných v Římě)

Jiná pověst zase líčí, jak se Silvestr dostal do odborné distupace s dvanácti židovskými mistry. Společně a s velkým zaujetím řešili božství Ježíše Krista a neposkvrněné početí Panny Marie. A taky Ducha Svatého. Jedenáct z nich Silvestr přesvědčil, ale dvanáctý byl tvrdá palice. A chtěl ukázat, co dokáže jeho víra. Přivedl si býka, cosi mu šeptl do ucha a s dobytčetem to hned prásklo o zem. Bylo po něm. Ha! Tak silná je má víra! Bere i život! - kasal se rabín. Silvestr se jen pousmál, sklonil se k býkovi a šeptl mu, aby vstal ve jménu Ježíše Krista. Bulík hned vyskočil na všechny čtyři paznehty a stal se navždy Silvestrovým atributem. A celý tucet pravověrných Židů se nechal pokřtít. A s nimi dokonce i císařovna matka Helena, která celou disputaci se zaujetím sledovala.

A ještě jednu němou tvář má Silvestr v atributech. Draka. Prý se usídlil ve studni poblíž jeho lesního útočiště a zabíjel vše živé smrdutým dechem. Silvestr měl ale pro strach uděláno. Ozbrojil se křížem a řetězem. Draka přežehnal a vytáhl ho ven na světlo boží. Hnusnou tlamu mu virtuózně sešněroval tak, že se příšera skoro nemohla ani nadechnout. Takže zkrotla...

(X.com)

Dvě poslední legendy přihrály Silvestrovi patronát nad domácími zvířaty, vodními zdroji a hlavně ochranu proti veškerým otravám. A jako patron dohlíží na zedníky a  kameniky.

Jak už jsem zmínila, papeže Silvestra I. u nás proslavil především "Silvestr". Když církev kdysi dávno rozhodla o jeho liturgickém svátku, určitě netušila, v jaké nespoutané veselí se jim to v průběhu let zvrhne. Každopádně datum 31. prosince učinilo ze Silvestra snad nejslavnějšího svatého u nás...

A tak přeju do nového roku 2026:

Silvestrovu kliku na štěstí

štěstí na zdraví

zdraví na žití

žití pro dobro

... a dobro pro všechny !

Fakta a přefocená fotografie Silvestra: ROK SE SVATÝMI, M. Shindler a V. Schauber, Karmelitánské nakladatelství