Ozvala se nám známá z Moravy. Chce přijet do Prahy, trošku si užít předvánoční shon a něco koupit k Vánocům. Ještě se stačila svěřit, že jí chytly záda, ale že to zvládne. Přechod je prevít, dodala.
"Objednám masáž zad, chceš?" navrhla jsem. "Jó, to by byl bezva začátek!" vypískla radostí, "ještě jsem žádnou nikdy neměla!" Když mě objala a pocelovala na přivítanou, měla jsem pocit, že mě zavalil tank. "To víš, už nejsem žádná štíhlá blondýnečka, dost jsem přibrala, viď, hele a nebul, já jsem taky dojatá!" objímala mě vřele Iva. "A víš co? Já už to neřeším! Mně to nevadí jaká jsem bedna, tomu mýmu už teprve ne, tak co!" pustila mě ze svého sevření a já se mohla konečně nadechnout.
Cestou na masáž mi ukazovala fotky své rodiny. Měla v kabelce pět alb. Naštěstí jsme stačily shlédnout jen jeden. Vdávala se v 17 letech. Její dcera byla jablko, které padlo přímo pod strom. Ve 34 letech byla z Ivy babička. Nezapomněla se pochlubit svým stále štíhlým manželem. Prý jí nosí na rukou od doby, kdy jí připravil o věneček. "No, nyní už mu to dá větší práci, ale vždy se tomu oba smějeme, že stěhuje kredenc," dodala s hurónským smíchem, až paní jdoucí vedle nás leknutím nadskočila.
Když jsme došly na masáž, poradila jsem Ivě, co a jak. "Vysvleč se do naha a vezmi si na sebe jen tyhle jednorázový tanga." "Tango, to tango, je co?" vykulila oči. "Tanga jsou jednorázové kalhotky, které se používají při masážích," odpověděla jsem. Mezi lůžky byly paravány, aby se klientky navzájem nerušily. Slyšela jsem Ivu, jak těžce dýchá a nemůže se uvelebit na úzké lůžko. "Mám si lehnout na záda, nebo na břicho?" zeptala se masérky. "Na břicho přece, když chcete masáž zad!" zazněla udivená odpověď. Pak bylo ticho. Podezřele dlouho. "Paní, vždyť vy máte ty tanga oblečené obráceně, co má být vepředu máte na zadečku?!" slyšela jsem její masérku. Představa statné postavy Ivy, jejího "zadečku" oblečeného v "předečku", tak na to nestačila ani má bujná fantazie. :-) "Já nevím, jak to tango oblíct,“ tiše špitla Iva.
Když jsme pak vyšly ven, naše první cesta byla dle přání Ivy do prodejny, kde prodávají „tango“. "Hele já si ho koupím a dám to mýmu starýmu, ať mi ho dá pod stromeček," radostně šveholila, "ať už příště vím, jak si to mám oblíct!" Neodporovala jsem. Jen mě tak napadlo, kdo z těch dvou bude dárkem, který si Iva přiveze z Prahy, víc překvapen. Ježíšek, nebo její bodrý moravský manžel? :-)
/Napsáno 7.11.2018, pro portál i60 upraveno autorkou 30.11.2025/
Pošlete odkaz na tento článek
Čekání v prostorách odletové brány („gate“) nemusí…
Ukázkový úvodní text článku
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ukázkový úvodní text článku
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala moje máti, když jsem se v…
Všeobecně je "metoda šrapnel" inspektora Trachty známa jako…
Řád, neřád, pořádek, chaos. Tyto pojmy jsou příliš relativní a…
Dnes bohužel žádná legrace ani erotika, ale nepříjemný…
Strejda Google i AI svorně tvrdí, že kustod v muzeu, galerii,…
Určitě se vám to už někdy stalo. Jedete z práce, těšíte se…
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední…
Víte, že je mi tak trochu líto, když vidím, jak neosobní…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Když návrhář Louis Reard chtěl v roce 1946 předvést první bikiny,…
Nastaly horké dny, všichni svlékli teplé kabáty či bundy a oblékli…
„Dokázal by sis mě představit v dvoudílných plavkách?“ zeptala se…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %