Psi mě provázejí životem už téměř třicet let. Za ta léta jsem s nimi zažila spoustu legrace, ale i adrenalinu a infarktových situací, které oni vždycky dokázali vyvážit něčím, co se nedá koupit: svou věrností a láskou. V mém srdci tak zanechali spoustu vzpomínek.
Už jsem se tu jednou zmínila, že svého prvního psa - německého ovčáka Rona - jsem ukradla. Další pejsany jsme ale nabývali legální cestou.
Jako první k Ronovi do smečky přibyla jeho dcera Andy. Za nakrytí jsme měli od majitele fenky slíbené štěně. Za dva měsíce od tohoto aktu se narodilo pět chlupatých kuliček, které rostly jako z vody. Najednou nastal čas rozhodnutí, které z nich si vybereme. Šli jsme k chovateli s pevným úmyslem odnést si domů kluka.
Nakonec jsme si nevybírali my, ale udělalo to za nás samo štěně. Jakmile mě uvidělo, rozběhlo se ke mně a už neodešlo. Bylo hotovo. Nic na tom nezměnil ani fakt, že to byla fenečka a sám majitel nás od výběru zrazoval. Že prý je toto štěně nejslabší z vrhu a my máme právo si vybrat to nejlepší. No ale co naděláš…
Jelikož psí otec Ron byl tvrďák, vraceli jsme se tehdy domů s mírnými obavami, jak štěně přijme, ale patrně jsme mu nemohli udělat větší radost.
Seznámení s naším kotětem Bělou už byla potom jenom formalita.
Andynka měla mírnou a tvárnou povahu. Od malička byla poslušná a velmi učenlivá. Jejím charakteristickým znakem byla nezvykle velká ušiska, která vypadala spíš jako radary, takže vždycky věděla, kde se co šustne. Dostala přezdívku Netopýr.
Ovšem i ona měla svoje slabůstky. Byla parádnice, která milovala moje lodičky a s chutí sundávala ze šňůry ložní prádlo i oblečení. Nikdy přesně nevěděla, co s tím, tak vše alespoň důkladně ožužlala a ochutnala. Doma jí hodně bavilo chodit do koupelny, chytit tam konec roličky toaletního papíru a proběhnout s ní křížem krážem všechny místnosti. Nevěřili byste, jak dlouhý ten toaleťák je, a kde všude je možné ho omotat.
Andy s námi sice bydlela v bytě, ale na zahradě měla boudu, ke které jsme jí občas museli připnout, aby radostně neskákala na návštěvy. Nelibě to nesla a docela nám to vždycky dala sežrat stylem:
„Na mě nekoukej, neměla jsi mě tu nechávat!“
„Moje místo je přeci tady, u tebe, to už bys mohla vědět!“
Není to příběh s dobrým koncem.
Bydleli a pracovali jsme na konci vesnice. Jednou, když už bylo po zavírací době, manžel jako obvykle zamknul bránu a do oploceného parku pustil naše dva psy, kteří areál hlídali. Ti vždycky leželi tiše, ale pozorně před domem. Štěkali pouze, když se něco dělo. Tehdy se nedělo nic. Byla slyšet jen auta projíždějící okolo po hlavní silnici. Manžel tedy v klidu asi 15 minut stříhal za rohem domu živý plot.
Najednou mu zvoní mobil:
„Nechybí vám jeden pes?“ ptal se soused.
„Je tu opravdu jen Ron. Andy chybí,“ podivil se manžel, když ihned vyběhl za roh.
„V tom případě ta leží dole na silnici. Přejel jí kamion. Pojďte, pomůžu vám s ní.“
Co se vlastně stalo, se můžeme jen domnívat. Na naše pole, které sousedilo se vzdálenou částí zahrady, patrně vstoupilo několik srnek a psi je ucítili. Potichu, bez hlesu se zvedli a vyrazili. Narazili na plot, a proto se Ron ihned vrátil zpět na své místo před domem. Andynka nejspíš dál hledala, kudy proklouznout, až nakonec našla poměrně malou a nenápadnou díru, zdánlivě neprostupně zarostlou křovím. Bylo jí teprve devět měsíců, takže byla spíš mírně odrostlé štěně, a proto se jí únik podařil.
Byl to šok, ze kterého jsme se dlouho nemohli vzpamatovat.
A Ron zůstal zase sám…
Nemohu říct, kdy jsem byla v životě nejšťastnější. Myslím, že štěstí se nepočítá na roky, ale na okamžiky. A ty krásné chvíle, prožité s bláznivou holkou s ušima jako radary, srdcem plným radosti a ocasem vrtícím na pozdrav, k nim rozhodně patří.
Ještě dnes cítím ranní rosu, vlhkou trávu a psí kožich. Bylo to…
Migrace a nové druhy komárů, změna klimatu, ale také…
Redakce
Spí v postelích, jezdí na dovolenou k moři, chodí do restaurací. A…
Lidská jídla a příliš časté krmení. To jsou jedny z největších…
Trávili jsme dovolenou v domě po babičce na Nymbursku. Byl…
Jaký byl vůbec můj nejlepší pes? Ten největší, nejostřejší,…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Hluboká noc… temné stíny, vítr láme větve, v dálce vyjí…
Léto je tu a my s Robinem i přes můj úraz a kontroly na…
První dny po odchodu pejska Ferdy jsem byla trochu ztracená.…
To se ráno probudíte jako světice a než nastane noc, je z vás…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Říká se, že stáří je moudré. Člověk už se prý nedopouští…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Ty mrcho jedna, jestli okamžitě neslezeš, tak za tebou na tu…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Z původních osmi zrzavých loňských slepiček mi po zimě zbyly jen…
Jaro se nám nezadržitelně blíží a s ním i krásné slunečné dny a…
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Asi jako každé dítě, i já jsem…
Před necelým půlrokem, přesně 24. března v osm hodin ráno, se…
Už dávno nejsem aktivní kočkař, ale duší jím jsem asi pořád. Jinak…
„Pane Pražáku, nemůžu založit fakturu, nejde mi tam číslo účtu a…
Pražský dopravní podnik bude na majitelce fenky uplatňovat náhradu…
Adventní (neboli v minulém režimu předvánoční) čas pro…
„Paní Maruško, měla bych k vám obrovskou prosbu. Myslíte, že byste…
Mně jo. Jen v nich kupodivu nikdy nehrál hlavní roli manžel.…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a…
Kdysi byl hodně oblíbený vtip o silně agresivním středně velkém…
Přinášíme vám nová témata literárních soutěží a také fotosoutěž,…
Redakce
Kraj hlubokých hvozdů, mozolů a teskných balad. Tak jsem vnímala…
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být…
Vítězem ankety Strom roku 2025 byl vyhlášen tisíciletý Oldřichův…
Na půdě u dědečka jsem našla deštník po pradědovi. Byl starý,…
Než jsme se nadáli, přišel podzim a s ním podzimní prázdniny pro…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
Každý malíř si tajemství svých barev pečlivě hlídá. Podzim ale…
Já jsem se rozhodla již před odchodem do důchodu vrátit se ke svým…
Ozval se mi kamarád, že bude v chalupě blízko Tisé, jestli…
Sen a chuť do života. Spojené nádoby. Od mládí žijeme většinou s…
Pražskými parky se procházím moc ráda. V blízkosti svého…
Čím se baví senioři? Co jednotlivec, to jiné zájmy, jiné koníčky,…
Každé ráno po probuzení vedou mé kroky k oknu, které se dívá na…
Ačkoli jsem už dosáhla seniorského věku, nesbírám hrníčky, nepletu…
S manželem máme společnou zálibu v toulání po horách,…
Genealogie je mým koníčkem novým, tak říkajíc důchodovým. Už jen…
Mám ráda příběhy o lidech, i o věcech. Příběhy z klikatých uliček…
Jakmile vyjdu na kraj našeho města za poslední domy, vidím na…
V životě každého člověka je jistě mnoho krásného. Něco trvá…
"Podzime, podzime, zas už nosíš déšť a…
Když jsme se z velkého třípokojového panelového bytu přestěhovali…
Ve středu ráno se benešovské autobusové nádraží opět rozeznělo…
Jako na fotbalovém hřišti se nás sešlo na „autobusáku“ v …
Psal se rok 1987. Bylo mi 29 let, pomalu se mi blížila třicítka a…
Kudy a kam vedou podzimní toulky? Život je někdy trochu…
Kdykoli se mě někdo zeptal, co dělám, čím se živím, tak jsem…
Mám se za humny, a tak je studuji převážně na otočku. Dopoledne…
Mám ráda náš kraj. I když příroda v Ústeckém kraji dostala v…
Důchodový věk se kvapem blížil, a tak jsme se ženou a dcerou občas…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
