Brtnice byla postižena morem několikrát, poprvé v roce 1679. Císař Leopold I. tehdy na svém útěku před morem z Vídně do Prahy nocoval v Brtnici, a zanechal zde jednoho svého dvořana, který již byl nakažen. Tato epidemie trvala až do následujícího roku a vyžádala si desítky obětí.

Největší tragédie však přišla v roce 1715. Již 24. dubna bylo město dáno do karantény a obklíčeno schönbornskými dragouny. Mor sužoval město od jara až do podzimu a skončil na svátek sv. Rocha, ochránce proti moru. Epidemie si vyžádala celkem 183 obětí, z toho 124 křesťanů a 59 židů. 

Ekonomickým důsledkem morové rány bylo i přeložení císařské silnice z Vídně do Prahy, která poté už natrvalo vedla přes Stonařov a Brtnici míjela. Hostince, obchody, náměstí …. vše osiřelo. Více informací v zápisu z kroniky L. P. 1715 (v galerii).

Od té doby se každoročně vzpomínalo na oběti modlitbami za zemřelé při mších a církevních průvodech. V historických kostýmech prošel průvod ulicemi města poprvé v roce 1926.

Průvodu se tehdy účastnilo duchovenstvo, družičky, školní děti, starosta s několika členy zastupitelstva, představitelé různých řemesel, zástupci cechů, selský lid a další.

Ve stejném roce byly pořízeny také standardy cechu zámečníků, hostinských a pekařů dle návrhu slavného architekta Josefa Hoffmanna, brtnického rodáka. Ty se v průvodu nosí dodnes.

Další průvody se konaly v letech 1927, 1928, 1929, 1931, 1932 a 1935. Před a během druhé světové války byla tradice přerušena a jedinkrát obnovena v roce 1945. Nové politické zřízení podobným akcím nepřálo, takže se průvod uskutečnil znovu až v letech 1969, 1970, 1971 a 1973. Poté byl znovu zakázán a obnoven až po sametové revoluci. Morový průvod prošel Brtnicí znovu v letech 1990, 1991, 1994, 1998, 2000, 2004 a 2010. Poté se městští radní dohodli, že kostýmované průvody s alegorickou postavou Moru budou pořádat každých pět let, aby navazovaly na výročí morové epidemie z roku 1715. Po roce 2015, na který připadlo 300leté výročí od morové rány, přerušila novodobou tradici v roce 2020 pandemie koronaviru. Mimořádně se proto průvod konal v roce 2022. Tehdy se do Brtnice sjelo již téměř 2500 diváků i ze vzdálených míst.

Na letošní akci se 31. srpna sešly další tisíce diváků, lemujících celou cestu průvodu od brtnického zámku kolem centra města přes náměstí a dalšími ulicemi zpět do zámku.

Krátce před půl desátou dopoledne se ozvaly dělové salvy ze dvou děl na zámku a protilehlém svahu. Dělostřelci měli připraveno cca tři sta patron, a tak se městem nesly zvuky připomínající vzdálenou bitvu.

Poté vycházejí ze zámecké brány první postavy průvodu. Zvony vyzvánějí, bubny pochodujících vojáků temně znějí, trubači troubí fanfáry. V galerii najdete celý průvod chronologicky tak, jak šel městem.

Jako první vychází ceremoniář následovaný zbrojnoši. Poté učitelský s písařem, čtyři ponocní a městští policajti. Pod cechovními vlajkami nastupuji jednotliví zástupci řemesel, mlynář, kominíci, včelaři a další. Všichni mají vážné zachmuřené tváře. A již se objevují první venkovské děti se svými matkami, následované měšťany se svými rodinami.

Ani na dětských tvářích nenajdete byť jen náznak úsměvu.

V závěsu na nimi jde mistr kat se svými čtyřmi pomocníky. Kat nese meč, pomocníci řinčí řetězy a pouty. Okolostojící diváci jsou jako ochromeni a téměř nedýchají …

Za katem jdou rozvážným krokem soudci, opat a mniši paulánského řádu (Řád nejmenších bratří sv. Františka z Pauly), kteří v Brtnici kdysi působili. Následují bubeníci a schönbornští vojáci, kteří město během morové epidemie obklíčili a hlídali, aby nikdo nemohl ven ani dovnitř.

Na scéně se objevuje hlavní postava průvodu. Tajemná vysoká osoba v černém hábitu s černým kloboukem se širokou krempou, z níž splývá černý závoj přes obličej. Nejděsivější ze všech. Symbol Moru. Doprovázejí jej čtyři morová pážata v černých kostýmech. První z nich nese na podušce lebku, ostatní na ní mají zkřížené hnáty. Do toho víří bubny jako před popravou. Atmosféra je nesmírně tíživá. Memento mori. Na smrt pamatuj. A opět kordon pochodujících schönbornských dragounů.

Nestačíme si ani vydechnout poté, co kolem nás prošla Smrt, a již nás míjejí tiší a smutní červení panoši, trubači se standardami, modří panoši a černí vojáci.

Přihlížející dav si přece jen trochu vydechne a pozoruje další příchozí. Zámečtí písaři, lovčí a lesní se smečkou loveckých psů. Ti jediní po sobě i divácích vesele ňafají. A již procházejí pážata s korunou, následovaná panským správcem. Drábové nervózně mrskají důtkami. Objevuje se panské služebnictvo - komorné a komorníci a již přichází vlajkonoš se standardou vládnoucího rodu Collalto.

Italský šlechtic Rambaldo II., pocházející ze starého langobardského rodu Collalto et San Salvatore z Trevisu, koupil brtnické panství v roce 1623 za 111 000 tolarů jako konfiskát po Zdeňku Brtnickém z Valdštejna. Rodu Collalto panství náleželo až do roku 1921, kdy bylo pozemkovou reformou zařazeno do státního fondu.

Kolem diváků prochází mladá komtesa s malými šlechtici, za nimi vznešeným krokem a s vážnou tváří knížecí manželský pár následovaný osobní stráží. V závěsu za nimi pak dvorní dámy, šlechtici a průvod uzavírají zbrojnoši.

Za neustálého bubnování a a dusotu pochodujících dragounů průvod asi dvou set postav v historických kostýmech prochází pomalu městem.

Kostýmovaný průvod čeká na propojení s církevním procesím

Prvotním podkladem pro zhotovení kostýmů byly obrazy na brtnickém zámku. Se vznikem většiny současných kostýmů průvodu je spojena osoba brtnického pedagoga a výtvarníka Aloise Toufara. Ten se zasloužil o jejich vznik v období politického uvolnění před rokem 1969. Tehdy došlo i k výrobě některých dodnes užívaných paruk.

Přípravy kostýmovaného průvodu trvají měsíce. Po jeho skončení se stávající kostýmy opravují, některé se šijí znovu. Pořadí dobových postav v průvodu je přesně dané. Všechny představují obyvatelé Brtnice. Někteří v průvodu začínali před lety jako malé děti, dnes představují dospělé postavy. V mnoha rodinách je účast v průvodu prestižní záležitostí, která je doprovází celý život, a předává se z generace na generaci.

Další desítky lidí zajišťují organizaci. A jiní se účastní církevního průvodu, s nímž se ten historický setkává na barokním mostě u sochy sv. Rocha, ochránce před morovou nákazou.

Během nedělního církevní průvodu nesou ženy nosítka se sochou Panny Marie, muži sochu Anděla Strážce. Nechybí nezbytné družičky.

Oba průvody společně projdou centrem města přes náměstí Svobody, a kolem kostela sv. Jakuba Většího, pravoslavné kaple sv. Rostislava a bývalého paulánského kláštera se společně vydají zpět k zámku.

V klášterní zahradě se oba průvody opět rozdělí. Církevní procesí s věřícími farníky zamíří do Kostela blahoslavené Juliány z rodu Collalto, kde se každoročně koná vzpomínková děkovná mše.

Na rozdíl od kostýmovaného průvodu, který prochází Brtnicí každých pět let, se církevní procesí konají od roku 1715 každý rok, kdy se k tomu Brtničtí zavázali jako poděkování Andělu Strážci za odvrácení moru. Tehdy šlo první procesí v sobotu večer od farního kostela k morovému kříži, kde bylo hromadné pohřebiště 183 obětí moru. Ponocní zároveň večerním zpěvem z kostelní věže žádali o ochranu města.

V roce 1926 přibyla každoroční církevní pouť Anděla Strážce, která se koná kolem svátku sv. Jiljí, připadajícího na 1. září. Masový hrob obětí moru leží za židovským hřbitovem, kde probíhá modlitba za zemřelé. V současnosti doprovázejí sobotní večerní průvod pod vedením kněze členové hasičského sdružení s loučemi.

Průvod skončil a diváci, kteří jej doprovázeli až do zámecké zahrady, se marně dožadují vstupu na druhé zámecké nádvoří. Zatímco jim v tom poslední zbrojnoši brání, účastníci historického průvodu si mohou konečně odpočinout a s úsměvem si říci – Máme to za sebou.

Tak na shledanou za pět let a děkujeme.

Historický morový průvod v Brtnici je od konce roku 2017 zapsán do národního Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Po jemnickém Barchanu, jihlavské Skřipácké muzice a Betlémské cestě v Třešti se tak Kraj Vysočina zařadil mezi regiony s největším počtem nemateriálních statků zapsaných na tomto prestižním seznamu.