Nejčastěji se pak lidé potýkají s cukrovkou, srdečními chorobami, nemocemi pohybového aparátu, Alzheimerovou chorobou nebo demencí. O fenoménu dlouhověkosti hovořili čeští specialisté s kolegy ze Švýcarska, jež se může pochlubit nejdelší očekávanou délkou života v Evropě, na WDA Healthy Longevity Symposium v Praze.

„Stárnutí je přirozený biologický proces. Vhodná kombinace vědeckých poznatků a přístupu k životu nám pomáhá jej zpomalit, pochopit a částečně i zvrátit,“ vysvětluje Dr. Hans Groth, prezident World Demographic & Ageing Forum. Švýcarsko se dlouhodobě drží na špici evropského žebříčku s nejvyšší střední délkou života. S hodnotou 84,3 roku převyšují téměř o 3 roky evropský průměr. Naděje na dožití ve zdraví se ve Švýcarsku pohybuje kolem 71 let. Vděčí za to především inovacím v oblasti zdravotní péče, biotechnologií a preventivní medicíny, ale také snaze místních o zdravý životní styl. Dlouhodobě zde funguje řada iniciativ, které investují do výzkumů zaměřených na zdravé stárnutí a prevenci nemocí.

„Zdravotní benefit, kterým Švýcarsko disponuje, se opírá o silnou ekonomiku a kvalitní zdravotní systém, který klade důraz na preventivní zdravotní péči. Tamní obyvatelé mají navíc velkou zálibu ve sportu, ke kterému místní krajina doslova vybízí,“ doplňuje německý nefrolog prof. Christoph Wanner z univerzitní nemocnice ve Würzburgu. Celkem 75 % Švýcarů se věnuje sportu alespoň jedenkrát týdně. V Česku se k pohybové aktivitě odhodlá jednou týdně pouze 35,4 % mužů a 30,8 % žen. Přitom právě fyzická aktivita spolu s vyváženou stravou a omezením stresu snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, které nás ve stáří nejčastěji sužují.

„V Česku máme 20 % lidí s obezitou a 40 % s nadváhou. Polovina národa se aerobně nehýbe, čtvrtina kouří a asi 3 miliony lidí se potýká s vysokým krevním tlakem. To vše jsou rizikové faktory k zadělání si na kardiovaskulární choroby. Přitom by stačilo málo – i minimální pohybová aktivita, pokud je pravidelná, zlepšuje prognózu pacientů,“ dodává prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., místopředseda České kardiologické společnosti. Kromě pohybu radí nekouřit, nepřibírat na váze, znát své hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a cukru. V případě, že se člověk léčí s nějakým onemocněním, měl by podle něj využívat moderních léčebných možností a dbát doporučení lékařů.

Vedle srdečních onemocnění jsou celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtnosti metabolická onemocnění. Ta postihují srdce, ledviny a metabolický systém. Rozvíjejí se postupně a jsou vzájemně propojená. V současnosti se tak pro ně používá označení kardio-renálně-metabolický syndrom.

„Jednotlivé orgány v našem těle nejsou oddělené nádoby. Dokazuje to fakt, že 60 % pacientů s diagnózou chronického onemocnění ledvin trpí zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Pacienti se srdečním selháním se zase často potýkají s diabetem. Na pacienta proto musíme pohlížet komplexně,“ radí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Problém je, že právě onemocnění ledvin nebo cukrovka se z počátku nijak neprojevují. Časem však mohou napáchat nevratné škody, a výrazně tak zhoršit kvalitu života ve stáří. Pro oddálení případných následků je třeba zachytit je včas. Nezbytnou přísadou „elixíru mládí“ jsou tak preventivní prohlídky u praktických lékařů, na které mají Češi nárok jednou za dva roky. Pokud na ně dochází pravidelně, pomohou případné problémy zarazit hned v zárodku, nebo alespoň zmírnit jejich dopady na zdraví.

I když se v posledních letech zájem o prevenci u praktiků mírně zvyšuje, stále máme přibližně 40 % osob, které tuto možnost nevyužívají. Nejhůře jsou na tom muži ve věkové kategorii 25–50 let, těch na preventivní prohlídky nechodí ani polovina. „Preventivní prohlídky mohou mimo jiné odhalit problémy s ledvinami. Lidé starší 50 let a ti, kdo se léčí s vysokým tlakem, by je proto měli podstoupit každé 2 roky, pacienti s diabetem dokonce každý rok. Dnes máme k dispozici léky, které dokáží zpomalit postup chronického onemocnění ledvin, a oddálit tak dialýzu. Proto je důležité začít s léčbou včas,“ upozorňuje prof. Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie IKEM.

Ministerstvo zdravotnictví v současné době spolupracuje s odbornými společnostmi na změně obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů tak, aby lépe odpovídaly potřebám jednotlivců dle věku, pohlaví či stávajícího zdravotního stavu.