Přesto léčbu dostává jen asi polovina z těch, kteří by na ni měli nárok. Lékaři ji mohou podat pouze ve specializovaných centrech, která jsou plná, ale především – mají omezený rozpočet. Řešením je vznik dalších center a navýšení rozpočtu na léčbu. Na situaci upozorňují čeští gastroenterologové a připomínají, že Česká republika je v posledních dvou až třech dekádách svědky epidemie IBD.

„V České republice je málo terapeutických oblastí, které by byly za západní Evropou tak pozadu jako právě cílená léčba střevních zánětů. Oba – Crohnova nemoc či ulcerózní kolitida – vznikají u lidí v produktivním věku, mezi 20. až 30. rokem. Nemoci mají vysoký invalidizující potenciál. Když se zpočátku zaléčí správně, může pacient žít a dělat vše jako zcela zdravý člověk,“ říká místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS) doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

Ročně v Česku přibude asi 7 000 nově nemocných a podle gastroenterologů by se v roce 2030 mohl jejich celkový počet vyšplhat až na 80 000. Moderní cílenou léčbu nyní dostává 15 –17 % pacientů, jejich podíl by přitom měl být dle expertů 30–40 %. „Léčba sice něco stojí, ale tím, že minimalizuje invaliditu, se naší ekonomice bohatě vyplatí. Stát ušetří na sociálních dávkách a nepřímých nákladech. Stabilizovaní pacienti pracují, odvádí daně, platí zdravotní pojištění,“ upozorňuje doc. Bortlík.

Nyní se IBD léčí nejčastěji tzv. konvenční terapií – pomocí kortikoidů, imunosupresiv nebo aminosalicylátů. Ty ale zabírají jen některým nemocným a mnohdy mají řadu vedlejších účinků. „Naději na plnohodnotný život přináší moderní cílená terapie nasazená dříve, než dojde k nevratnému poškození střeva,“ pokračuje doc. Bortlík.

Tvrzení lékařů podporuje i průřezová studie z roku 2023, která zahrnula 161 českých IBD pacientů ze dvou specializovaných center. Autoři vypozorovali dramatický rozdíl v absentismu, prezentismu, v celkovém omezení práceschopnosti a denních aktivit u pacientů v aktivní fázi nemoci a těch v remisi. „Celkovou ekonomickou ztrátu v důsledku snížené práceschopnosti autoři vyčíslili na více než 190 000 korun na jednoho pacienta za rok,“ říká doc. Bortlík, který je jedním z autorů studie.

Dalším důkazem, že včasné nasazení účinné léčby vede ke snížení invalidity, jsou data České správy sociálního zabezpečení. „Z údajů shromážděných mezi lety 2015–2022 jasně vyplývá, že došlo k významnému poklesu žádostí, ale i přiznaných invalidit u pacientů s IBD. U obou diagnóz vidíme přibližně třetinový pokles žádostí a více než 40% snížení počtu uznaných invalidit. Jediným racionálním vysvětlením dramatického poklesu invalidity pacientů s IBD je efektivita cílené terapie,“ uzavírá doc. Bortlík.

Podle gastroenterologů by situaci pomohlo rovnoměrnější rozmístění specializovaných center, kde mohou pacienti s IBD léčbu dostávat. V tuzemsku jich nyní funguje 45 pro dospělé a 12 pro dětské pacienty.