Na toto téma proběhl výzkum s názvem Prague Food Waste v jehož rámci organizace Zachraň jídlo zjistila, že na sto kilogramů připravených pokrmů v domovech seniorů připadá třicet kilo potravinového odpadu. Jde o jídlo, které zbylo na talířích, případně skončilo jako odpad při přípravě nebo šlo o porce navíc, které někdo nechtěl. U večeří bylo zaznamenáno menší plýtvání než u obědů, nicméně je to tak zřejmě proto, že lidé si část večeří nechávají na pokojích a často je vyhodí později.

Jde o paradoxní situaci. Pobyty v domovech seniorů neustále zdražují, zařízení si stěžují, že na jejich provoz není dostatek financí, jejich personál není dostatečně zaplacen a proto je ho málo. Přitom se v nich plýtvá jídlem. Je to problém, o kterém se nemluví, protože většina zařízení se takovému zkoumání nechce podrobit. U menších domovů je plýtvání zpravidla menší, ale u zařízení v nichž žije nad sto klientů, je často odpad z kuchyně neuvěřitelně velký.

„Mezi výzvy, které jsme v domovech pro seniory identifikovali, patří to, že někteří klienti nejsou schopni dojíst servírované porce, obvykle dostávají velký počet pokrmů v průběhu dne včetně svačin, zbývá jim kvůli tomu také velké množství pečiva a v kuchyni zůstávají nadbytečné porce, které se nevydají,“ komentuje výsledky průzkumu Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.

Průzkum potvrdil to, o čem se už delší dobu mluví mezi lidmi, kteří mají v domovech seniorů příbuzné. Dostávají stravy hodně, často, ale v kvalitě a v úpravě, kdy ji vůbec nemají chuť jíst. A tvůrcům jídelníčků jde často především o to, aby příprava jídla byla co nejjednodušší a zabrala personálu co nejméně času.

Jídelníčky jsou často sestavovány podle zastaralých nutričních doporučení, v podstatě se tvůrci plánů, co se bude podávat, mnohdy zasekli v padesátých letech, kdy bylo zvykem jíst hodně pečiva, ale málo masa a zeleniny a ovoce. „V mnoha zařízeních strava hraje spíše okrajovou roli,“ uvedla socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity v Brně, jedna z autorek výzkumu na téma pestrosti stravy v domovech pro seniory. Jeho závěry vzbudily velký rozruch, psalo se o něm nedávno v médiích. Podle něj sice klienti mají oficiálně na výběr, co si chtějí dát k jídlu, často je ale realita jiná. „Často jde o jedno jídlo, které je mírně upraveno,“ uvedla socioložka. Příklad? Vepřový plátek s rýží nebo vepřový plátek s kaší.

„Lidé mají na pokojích neustále spoustu krajíců chleba a rohlíky. Na večeři běžně dostávají dva krajíce chleba, housku a malý tavený sýr. Další den dvě housky, krajíc chleba a malou paštiku. Na snídani čtyři toustové chleby a jedno vejce. Je jasné, že to pečivo tam pak leží, osychá a nakonec se vyhodí,“ vypráví žena, která má v domově pro seniory maminku i strýce a často je navštěvuje. Protože v jednom domově zároveň uklízí, přeje si zůstat v anonymitě, aby nerozzlobila svými názory nadřízené. „Jsou dost hákliví na to, když někdo jídlo kritizuje. Ovšem všichni, kdo tam pracujeme, víme, že odpad je obrovský. Kdybych tak plýtvala doma, byli bychom brzy na mizině. Je fajn, že klienti dostávají jablka, papriky, rajčata. Ale oni jim je dají v celku, takže lidé je nesní a stejně je časem vyhodí. Kdyby je nakrájeli na plátky, ušetřili by, vždyť jedna paprika by stačila pro tři lidi, kdyby byla na tenké proužky. A ještě by ji snědli. Ale řekněte mi, jak mají senioři chroustat celé papriky, které dostanou na večeři? Mamince by stačily k obědu dva knedlíky, vždy dostane čtyři. Říká, že je to moc, ale prý je to norma, raději je pak personál vyhodí. Strašně mě to plýtvání rozčiluje,“ tvrdí a dodává, že doma se naopak snaží vše, co nakoupila, zpracovat.

Stejnou zkušenost má šedesátiletá Irena, která má v jednom domově seniorů otce. „Kdykoli tam přijdu, má na stole igelitový balíček šunky či salámu. Neotevřený. V lednici má další tři. Staré, prošlé. Typická večeře je balený salám, dva krajíce chleba a houska. Takže táta nejí.  Nedivím se, taky bych neměla chuť. Kdyby udělali obložené chleby, stačil by jeden či dva pro každého, balíček salámu by jim vyšel klidně pro tři lidi, pokud by na něj položili okurku nebo třeba plátek vejce. Jenže to by byla práce. Hodit jim na stůl balíček a housky je jednodušší,“ zlobí se.

V poslední době proběhlo několik kampaní, jejichž cílem bylo plýtvání s potravinami zamezit. Lidé z organizace Zachraň jídlo pořádají na toto téma přednášky, podařilo se jim vytvořit osvětu, díky které se mnoho domácností chová více hospodárně než dříve. Zejména pro mladé rodiny je nyní správné zacházení s potravinami velké téma a plýtvání považují za zastaralý zvyk, který vyšel z módy. Jen do domovů seniorů zatím tento trend nedorazil.