Moje seniorské radosti: Radosti nejen pro stará kolena
Fakt je ten, že právě TA "stará kolena" dávají jejich majitelům jakýsi obsáhlejší, smysluplnější, bohatější a okouzleníschopnější pohled na život.
Ukážete-li desetiletému vnoučkovi kapky rosy v trávě, můžete se tak maximálně dočkat odevzdaného "ehmm", aby babička věděla, že byla slyšena. Zatímco právě TA babička už s očekáváním malého zázraku kouká ráno do trávy na nádherné brilianty, které tam kdosi přes noc rozházel. Mění barvu jen mírným pootočením hlavy - zlaté, zelené, fialové, modré... Reklama na klenoty. Jaká krása! Přináší mi radost už celá léta a neomrzí se.
Je to až příliš poetické, tak něco zemitějšího. Otevírám zrána dvířka v lince, za kterými se ukrývá malý "špajz" - mouky, nudle, luštěniny, koření. A... hledí na mě pár korálkových očí, které patří šedému kožíšku s bílou náprsenkou a dlouhému chundelatému ocásku. Údiv rovný šoku je patrný na obou stranách. Zvířátko se vzpamatuje jako první a fofrem se protáhne otvůrkem tak malým, že dále zkoprněle "čučíte", co se to děje.
Tento růžový čumáček, živé délky 30 cm, otestoval první setkání jako vlídné přijetí do vaší domácnosti a zaujal v lince pozici domácího pána. Další členové "plšího bratrstva", jak se posléze ukázalo, neměli stejné štěstí. Byli svým náčelníkem, tedy mámou, která je právě "vykopla" z hnízda, vykázáni do patřičných mezí a ... "postarejte se o sebe!"
Tak tedy plší rodinka. Co s ní v chalupě? "Plch velký" je u nás chráněný, a i kdyby nebyl, tak tomu roztomilému kožíšku přece nemůžete ublížit.
Než se k nám po týdnu dostala zásilka s objednanou odchytovou klecí, situace byla již patřičně pokročilá. "Máma", kterou jsme nejdřív pokládali za jediného příslušníka plšího rodu u nás na chalupě, obsadila celý prostor s několika drátěnými šuplíky a prostě si tam "bydlela". Střídala patra, nakukovala do krabic s moukou, vloupala se do piksle s dětskou krupičkou, pospávala, stočená do klubíčka, na skleněných kořenkách. A samozřejmě hojně navštěvovala toaletu. Po týdnu z ní byl už téměř ochočený "domácí mazlíček". Dostala jméno hodné plšího vůdce Alfons I.
Jednoho rána, další překvápko. Na podlaze u linky se choulí malá šedá kulička. Ježíšmarjá, říkám jí, v noci jsi tak flámoval, žes ani domů netrefil?! Neodporoval a nechal se chytit do kbelíku. Vypuštěn do bezpečné vzdálenosti 3 km od chalupy, nemohl ani uvěřit, co se to stalo. Táák, oddechla jsem si. Budu mít sice zbytečně zakoupenou klec, ale mám po starosti.
V podvečer jakýsi rachot, který se zakrátko změnil v honičku v MÉ špajzce, jejíž nájemník měl být přece už dávno v lese... Šedý plšík se vyřítil zpod linky a zmizel bůhvíkde. Prudkým pohybem otevírám dvířka a... hledí na mě dvě korálkové oči Alfonse I.
Prostě, aby se to nepletlo. ALFONS, čili máma a prozatím dva výrostci - první BERTÍK, už trajdá po lese, druhý CECIL, se schovává po chalupě.
Pak vzaly události rychlý spád. Alfons se vrhnul s důvěrou do klece na oříšky a jablíčka a byl vypuštěn do bezpečné vzdálenosti. Cecil si ještě pár dnů s námi zahrával, to když "mizel" ze zavřené klece po té, co oříšky a jablíčka spořádal. Pak i nad ním "spadla klec" a byl vypuštěn...
Zatím je klid a doufám, že na ZIKMUNDA už nedojde, jak sýčkovala má zlomyslná kamarádka. I tak bylo radosti víc než dost.
A doufám, že tento úsměvný příběh si rádi poslechnou i vnoučci.
Pošlete odkaz na tento článek
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho…
Obrovský boom zájmu o chalupy a chaty pominul. Zatímco v době…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %