První slabikáře učily abecedu, ale také žáky vychovávaly
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními mají společnou část abecední a někdy i obrázkovou, texty ale byly náboženské a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
České slabikáře navíc obsahovaly mnemotechnickou pomůcku Jana Husa pro výuku abecedy a psaly se švabachem. Nejen české učební pomůcky přibližuje Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR.
Asi každý si ze školy pamatuje věty typu „Ema má mísu“. Z čeho se ale žáci učili dříve? Od dob, kdy bylo vynalezeno písmo, lidé vymýšleli způsoby, jak jeho znalost předat. Navzdory tomu, že již v antice vznikly školní mluvnice, slovníčky a konverzace, dlouho neexistovala speciální příručka, podle níž by se žáci mohli cvičit během svých prvních kroků ve světě písmen. „Tuto fázi původně zprostředkovával učitel, který nechával žáky učit se nazpaměť abecedu ve správném pořadí a pak ji číst a opisovat, případně učit se přečíst slabiky,“ vysvětluje dřívější učební postupy Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR.
Zajímavou pomůcku využívali také v Anglii – hornbook vypadal jako prkénko na zeleninu, do něhož byl obvykle zasazen papír nebo pergamen s abecedou a textem k první četbě, někdy i se slabikami.
Čítanka formou náboženských textů
Prvními čtenými texty ve školách byla zpočátku různá moudra a citáty antických autorů, která měla žáka zároveň vychovávat, v křesťanské době se žáci učili číst na náboženských textech (nejprve Otčenáš, Zdrávas Maria, pak i třeba Desatero). Ty se posléze staly pevnou součástí slabikářů, které se začaly šířit s rozvojem knihtisku.
„Učebnice zpravidla začínala přehledem celé abecedy, po níž následovalo cvičení na čtení slabik složených ze dvou písmen (např. ba, be, bi, bo bu), ve větších slabikářích i ze tří (např. bla, ble, bli, blo, blu). Pak následovaly texty pro procvičování čtení, které byly náboženské povahy,“ vysvětluje Vladislav Knoll.
Český slabikář: cha, che, chi, cho, chu i Husova říkanka
Nejstarším dochovaným českým slabikářem je nejspíš hned trojjazyčný (česko-latinsko-německý) Slabikář Preces, totiž modlitby a jiní náboženství počátkové vytištěný v Praze roku 1541. Sloužil i jako jazyková učebnice, navíc v té době se latina a čeština od sebe lišily užitým písmem – latina využívala tzv. antikvu (téměř dnešní latinka), české (a německé) texty byly psány novogotickým písmem (tzv. švabachem, později i frakturou).
Další českou specialitou byla Husova Abeceda (uvozená „Mistr Jan Hus složil“), první text čítankové části. Mnemotechnická pomůcka začínající A bude celé čeledi dáno dědictví… umožňovala lepší zapamatování pořadí písmen v české abecedě. Česká část také obsahuje seznam čtení písmen (tj. a, be, ce, če, de, ďe); ve shodě s Husovou abecedou obsahuje písmeno ch až na konci. Drobné pobavení snad pro „prvňáky“ skýtala řada cha, che, chi, chí (psáno chij), chy, cho, chu.
Více než padesátistránková učebnice obsahovala i chvalozpěvy na Pannu Marii, seznamy apoštolů, příležitostné modlitby a hymny (oslavné písně Bohu a Panně Marii), požehnání před jídlem i poděkování Bohu po jídle. Poslední částí slabikáře byl tzv. cisioján, mnemotechnická pomůcka k zapamatování významných svátků církevního kalendáře. Cisioján lze najít kromě starých slabikářů i na pražském orloji.
Žáci se příliš nemění…
Zajímavý vhled do školní praxe nabízejí například pozůstatky „školních sešitů“ (školních zápisů na březové kůře) žáka Onfima, který chodil do školy někdy v polovině 13. století v Novgorodě (dnes severní Rusko). Unikátní záznamy jeho školních pokroků ukazují, jak se učil (cyrilskou) abecedu, jak začínal psát jednotlivé slabiky, jak mu šlo psaní či opisování krátkých textů (modliteb i dopisů) či jak učivo doplňoval o různé vtipné malůvky. „Některými, nám důvěrně známými nápisy se přitom v jeho době žáci mohli vyrušovat při vyučování, např. ‚kdo to přečte je…‘,“ dodává Vladislav Knoll.

Slabikář pro francouzskou princeznu Klaudii a prkénko na psaní z roku 1625
Ilustrace nejen pro princeznu
Nejstarším dochovaným slovanským tištěným slabikářem je nejspíš slabikář vydaný v hlaholici pro Chorvaty roku 1527 v Benátkách. Obsahuje již pěkné ilustrace k textům (modlitby a ukázky z Bible), jednu stránku pokrývají portréty všech 12 apoštolů se stručným textem.
Slovinský reformátor Primož Trubar vytiskl roku 1555 nejstarší slovanský slabikář (slovinsky) psaný antikvou (téměř současná latinka), ale i nejstarší slabikář psaný cyrilicí (1561, chorvatsky). Pro další rozvoj slabikářů ve východní Evropě jsou důležité tisky Ivana Fjodorova (emigranta z Moskvy), které spatřily světlo světa ve Lvově a Ostrohu (dnešní Ukrajina) v 70. letech 16. století. V těchto rozsáhlých učebnicích se žák mj. naučil, jak se má chovat ke svým rodičům a jak oni k němu. V závěru druhého slabikáře si mohl přečíst staroslověnský text o vytvoření slovanské abecedy Konstantinem-Cyrilem. Trubar i Fjodorov uváděli mnemotechnické říkanky pro zapamatování abecedy, z nichž se žák přiučil i teologii.
Jeden z nejkrásnějších (ještě rukopisných) slabikářů s mnoha barevnými a pozlacenými ilustracemi vznikl na začátku 16. století pro francouzskou princeznu Klaudii. „Je tak nádherně vyvedený, že by ho člověk šestiletému dítěti nedal. Je to umělecké dílo a zachovalo se v perfektním stavu. Takže je možné, že královští rodiče uznali, že něco tak krásného své dceři do rukou dát nemůžou,“ usmívá se Vladislav Knoll.
Zdroj: Slovanský ústav Akademie věd ČR
Pošlete odkaz na tento článek
Českou republiku zasáhly největší povodně v letech 1997 a 2002.…
K jeho osobě mě přivedlo učení komunistů, že jako jediní působili…
Nejen v souvislosti s blížícím se výročím událostí 17. listopadu…
Na místě bývalé zahrádkářské kolonie, doslova pár kroků od mého…
V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž…
Lamberk, místní část obce Obříství, označoval místo, kde se v…
Narodila se v roce 1754 jako Elisabeth Charlotte Constanze von…
Zámek Teplice. Počátek jeho vzniku spadá do druhé poloviny 12…
Dne 4. února jsme si připomněli 205 let od narození spisovatelky…
Obec Radovesice se rozkládala v krásném údolí obklopeném…
Kdysi mi jedna známá poslala ze Španělska fotku s dotazem. …
Nazout si papuče a klouzat po sálech, míjet krby, servisy, trofeje…
Limské "tapadas". Zakryté. V Peru jasná věc a neoficiální symbol…
Alena Mornštajnová 1963, Karin Lednická 1969, Scarlet Wilková 1969…
Zábavní centrum Máj otevřelo před měsícem muzeum Back in…
Tatínek se narodil v roce 1900. Dobře se mu počítají narozky,…
Určitě pro ni nebylo lehké žít s takovým cejchem. A možná proto…
Zvu vás na stejnojmennou výstavu do Středočeského muzea v …
Co to může být za tátu, který dá synovi jméno Strachkvas? Snad ho …
Sběratelé i investoři mají jedinečnou příležitost získat dukát z…
Naše máma vždycky říkala, že i když je sebekrásnější počasí, před…
O Velikonocích skončila v domě U Zlatého prstenu na Starém Městě v…
Letošek můžeme nazvat rokem Magdaleny Dobromily Rettigové, protože…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Kdykoliv v nějakém městě objevím stolpersteine, neboli…
Zmrzlí! Kdo by se jich nebál. Především jsou postrachem zahrádkářů…
„Ty kluku jeden, kde ses tady vzal v…
Ano, vrátilla jsem se nakrátko zpět v čase do 19.století v obci…
O letošním báječném setkání příznivců portálu i60 v Lednici…
Stává se mým zvykem strávit jeden týden v červnu v lázních…
Malý drobek velikostí, ale dnes již dosti rozšířený takřka ve…
Od 24. dubna 2023 brázdí železniční koleje České republiky vlak…
...čtyřicet dní kape. Kdo by neznal. Pročež vždy 8. června čekáme,…
„Já Vás miluji a chci býti Vaší lásky hodna,“ vyznala se Karlu…
Byla jsem od mládí velká luštitelka křížovek. Ve většině z …
Je vůbec něco angličtějšího než pití čaje? Ale originál to není!…
Horké páteční odpoledne zrovna nelákalo na procházku příměstskými…
Od dětství mne lákalo vše tajemné, záhadné, neuvěřitelné. Zkrátka…
Už máme léto a slunovrat už taky byl. A propánajána, i svatého…
Pojďte se se mnou projít Královskou zahradou. Zastavíme se na…
Hlavní je umět se z prekérních situací vymluvit. A najít…
Narodil se v Trhových Svinech, právě dnes je tomu 153 let. Je…
Dostala jsem před lety od kamarádky do e-mailové pošty překrásnou…
Životy svatých nebývaly lehké. Svatý Benedikt, jehož liturgický…
Miliony klientů, miliony splněných cestovatelských snů a…
Vrhla jím poměrně nedávno. V Čechách. Naše specialita, protože v…
Nezavděčila se. Vařila jak divá, servírovala, kmitala sem a tam a…
Areál bývalé slavné Pražské továrny na automobily ve Vysočanech,…
V dobách reálného socialismu jsem věděla pouze to, že operní…
Sňatky vládnoucích byly především státnické činy a nebraly ohledy…
"Otočte mě, z téhle strany jsem už dostatečně propečený" -…
Nevelké jihočeské městečko Stráž nad Nežárkou najdete v…
Na to srpnové ráno nikdy nezapomenu. Bylo 21. 8. 1968. To…
„Lépe být mučedníkem, než být darmochlebem, který neví, zač a proč…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %