Český muž si v minulých letech zašel do hospody v průměru jednou týdně. Mluvíme o průměru, takže je jasné, že někteří v ní sedí téměř každý den a někteří do ní nejdou za celý rok ani jednou. Nicméně z průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že čeští muži četnost návštěv hospody rok od roku omezují. A tyto údaje pocházejí z doby předcovidové, když ještě posezení na pivu bylo běžnou záležitostí a ne něčím vzácným jako v tomto roce.

„Často říkám manželovi: kéž už bys šel do hospody,“ popisuje třiašedesátiletá Šárka, jak s mužem zvládá období, kdy jsou restaurace kvůli pandemii zavřené. „Dříve mi vadilo, když Petr chodil s kamarády na pivo. Byla jsem mladá, pitomá, měla jsem pocit, že manželé musí trávit volný čas spolu, že je to jakýsi důkaz lásky. Už vím, že dlouholetý vztah funguje, pokud oba partneři mají své zájmy, své kamarády a mají si kde jeden od druhého takzvaně na chvíli odpočinout. Můj muž má partičku, se kterou v naší hospodě ve vsi hrají mariáš, koukají na televizi, rozebírají celosvětové problémy, kterým samozřejmě rozumějí nejlépe. A já ho tam vždy radostně posílám. Když se hospůdka zavřela, dost jsme si začínali lézt na nervy a já vím, že to bylo proto, že mu ty čtvrteční večery v ní chyběly. Moje dcera říká, že nesnáší chlapy, kteří vysedávají v hospodě. Já si myslím, že jít na dvě, tři pivka není nic špatného, naopak, mně se to líbí. Já říkám, že chlap má do hospody občas jít,“ vypráví.

Právě uzavření hospod kvůli pandemii bylo to, co mnoho mužů trápí nejvíce. Mnohým došlo, jak důležité pro ně je scházet se kamarády, dát si pivo, zkrátka mít možnost občas se odreagovat od práce, od rodiny. A paradoxně uzavření hospod trápí i jejich partnerky.

„Jak já se těším, až zase muž začne chodit na pivo,“ říká pětapadesátiletá Marcela. „Je ubručený, pořád sedí doma, jasně vidím, jak mu kamarádi scházejí. Má svou oblíbenou hospůdku, tam kamaráda výčepního, vždy si tam jednou týdně dá k pivo u utopence nebo něco pořádně nezdravého a je šťastný. Nechápu ženy, kterým vadí, že jejich partneři mají své hospůdky. Tak jistě, je problém, pokud muž pije přes míru a utrácí peníze, ale pokud chodí na pár piv, je to v pořádku. Muž přece potřebuje mít svou komunitu, svůj život a do ní odedávna patří  hospoda, tvrdí.

„Mnohé ženy nemají rády, když je na nich muž příliš závislý. Muži si to možná někdy neuvědomují, ale ženy nemají rády ty, kteří nemají vlastní život, vlastní zájmy. Kromě toho muži návštěvou hospod budují a udržují sociální vazby a to je důležité nejen pro ně, ale i pro jejich ženy,“ říká psycholog Petr Šmolka.

Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že čtyřicet procent českých mužů preferuje klasické české hospody, ve kterých se čepuje pivo. Chodí do nich raději než do restaurací, barů či kaváren.

Zpravidla průměrný Čech v hospodě posedí dvě až tři hodiny a vypije tři piva. Za ideální považuje, když má nějakou hospodu ve vzdálenosti okolo pěti set metrů od domova, často se právě z podniku v takové vzdálenosti stane hospoda oblíbená.

Z průzkumu jednoho pivovaru vyplynulo, že polovina Češek považuje za normální, že si jednou za týden jejich muž zajde na pivo. Uváděly, že jim to vůbec nevadí, mnohé se divily, proč by jim to vadit mělo. Třicet procent žen řeklo, že považují za normální i dvě návštěvy hospody týdně. Většina žen uvedla, že se je nepřitahují muži, kteří nemají kamarády, své zájmy, kteří stále jen sedí doma a drží se svých partnerek.

Potvrzením údajů, které se na toto téma objevovaly v minulých letech, je to, co se děje nyní. Místo toho, aby ženy říkaly: to je dobře, že jsou hospody zavřené, konečně naši chlapi sedí doma, říkají: kéž by už zase mohli jít na jedno.

A to přesto, že tyto moudré a zkušené ženy dobře vědí, že jedno znamená v českých podmínkách tři.