Před sobotní oslavou jsem byla ještě víc nervozní než minulý týden. Chtěla jsem, aby se na nic nezapomnělo, aby bylo dost jídla pití, aby se nestalo nic mimořádného. V pátek dopoledne jsem připravila slavností prostory salónu Maryška, který nám byl na oslavy zapůjčen. Na bílé ubrusy jsem naaranžovala skleničky a bleděmodré ubrousky, aby ladily k mým bleděmodrým šatům. Odpoledne přijela teta Boža z Veselí nad Lužnicí a sestřenice Věra z Děčína. Věra na íčko občas chodí a něco tušila, protože v únoru zahlédla fotku Aničky Čípové Trénink novomanželského polibku. Blog novomanželky ale propásla, protože poslední dobou na íčko neměla čas.
S těmito dámami jsem v sobotu ráno vyrazila do Maryšky. Práce nám šla od ruky. Připravit do termosek kávu, nasypat do košíků slané pečivo, nakrájet výborný medovoořechový koláč, připravit ovocnou mísu, chlebíčky, obloženou mísu, alko a nealko...Před desátou se začali scházet rodinní příslušníci z mé i Dimkovy strany. Chtěli nám hned gratulovat, ale my je prosili, ať si počkají na konec vystoupení. Mrzelo, že nedorazil můj brácha, ale největší mrzutost teprve přišla v podobě telefonátu, že Dimiho sestra Jiřinka při přestupování na pražském nádraží upadla a zlomila si čéšku. Tak místo do Bohumína, ji sanitka vezla do pražské nemocnice a čeká ji operace. Bylo nám to líto, ale už na tom nic nezměníme.
Přítomné jsme navzájem představili a mohlo začít kouzelnické vystoupení. Pak přišla ta dlouho očekávaná a do posledního detailu naplánovaná chvilka překvapení. Vše šlo podle plánu. Vyčarovali jsme si prstýnky a kouzelnice nás oddala. Poté jsem hostům prozradila, že to není jen hra, že jsme se v sobotu opravdu vzali a můžou nám začít gralutovat nejen k narozeninám, ale i k sňatku. Tím byla naše tajná svatba definitivně odtajněna. Nastala opravdu dojemná chvilka, kdy jsme přijímali dárečky a slova od srdce. Moje dcera Hanka byla z toho překvapení tak paf, že to dlouho nemohla rozdýchat, ale samozřejmě nám společné žití moc přeje, už proto, že její syn Matěj dědu Dimka miluje asi nejvíc ze všech osmi vnoučat.
Přemístili jsme se do vedlejší kavárny ke svatební tabuli. Po přípitku se začala nosit dobroučká slepičí polévka s domácími nudlemi. Jako novomanželům nám dali jen jeden talíř, jednu lžíci a ubrus pod krk, ať se polévkou nepolijeme, a krmili jsme se navzájem. Bylo s hosty i personálem domluveno, že po svíčkové odcházíme zpět do Maryšky. Tam mezitím mé kamarádky upravily stoly svatebně, rozházely srdíčka, každému daly na stůl perníkové srdíčko H+D a z ledničky přinesly na stůl svatební dort. A jedlo se a pilo a rodinní příslušníci si navzájem ukazovali fotky. Hosté se pomalu loučili, až nás tam v sedm večer zůstala už jen hrstka, posbírali jsme zbylé jídlo a pití, uklidili a šli spokojeni domů.
Dostali jsme spoustu blahopřání a jedno moc hezké přání, tak se s Vám chci podělit:
Dneska je slavný den - i když se někomu nezdá.
Dnes vdává se bohumínská literární hvězda.
Váš syn, dcery, vnučata slaví tu spolu,
slaví dnes s Vámi i klub seniorů.
Občas to člověk takhle cítí,
že přišla chvíle změnit své žití.
Překročili jste Rubikon - tu zrádnou řeku,
to rozhodnutí patří k zralému věku.
Ať každý problém se rychle řeší,
ať Vaše knížky dál všechny těší
a všem jen radost a vzor skýtá
v klubu seniorů Vaše aktivita.
Radostně svítí školkářům oči rozesmáté
a na tom Vy svými knížkami podíl máte.
I pro nás platí úplně to samé:
že rády jsme a hrdé, že Vás máme!
Na cestách společných ať je vždy prima
i když pak přijde žití podzim, zima.
Ať u vás úcta a radost vládne
i když vše zvládat není vždy snadné.
Ať láska naplní všechny vaše dny,
chrání vám pohodu, naplní vaše sny.
Ať vždy jen šťastni jste spolu
přeje vám celý Klub seniorů.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %