Téměř každý den navštívíme nějaký z obchodů, obchůdků, nebo zavítáme do supermarketů na potřebný nákup. Ne, že by nakupování bylo mým koníčkem, zvláště pak nakupování v supermarketu, které mi připadá dosti neosobní, i když musím přiznat, že někteří prodavači se snaží. Je to jen v lidech. Ale musím dodat, že pro potraviny většinou chodím jen tam. Nákup s mým dlouhým seznamem a za pomoci manžela zvládnu lehce a často i brzy. Ne tak ve čtvrtek, v den  slevových akcí, kdy to je hra o nervy, proto čtvrtky vynechávám. Pokud si někdo vzpomene předělat celý market, bývá nákup ve stylu „našli moji rádcové, našli? Nenašli!“ Je to strategie obchodu, protože často koupím i to, co momentálně nepotřebuji, a jistě nejsem sama. Jen maso a uzeniny kupuji u ověřeného řezníka, i když je dražší, ale připadá mi tento nákup výhodný hlavně v čerstvosti. Pokud jdu třeba pro nějaký dárek, či mě zaujme nějaká maličkost do interiéru, však víte, člověk si někdy má přeci udělat radost, tak ráda navštěvuji malé obchůdky. Zvláště pak jeden, který je v Kouřimské ulici v Kolíně. 

Jeho majitelé jsou manželé a jejich původním povoláním je porodní asistentka a učitel. Objekt v restituci získala maminka majitele. Ta byla vychována v obchodním duchu rodiny, příjemná, malá blondýnka, ochotná s vámi projít celý obchod, i když si třeba nevyberete. Dobře si na ni vzpomínám. Bohužel, zákeřná nemoc udeřila a ona vcelku brzy opustila tento svět. K mému štěstí mohu říci, že jsem osobně znala i pana Stanislava Plešingera, jejího otce a dědečka současného majitele. On byl potomkem Aloise Plešingera, zakladatele obchodu Sklo-porculán, jenž byl založen v roce 1894. Pan Stanislav v minulém režimu pracoval v jednom stavebním podniku. Na něm mě zaujalo jeho slušné a vstřícné vystupování a jednání typické pro první republiku. Tyto vlastnosti si osvojil od svého otce a celý život šel v jeho stopách, a patřil tak vždy mezi slušné a vstřícné lidi, i když bohužel pro něj, s puncem buržoazního synka.

Své obchody zhodnotili současní majitelé tak, že kdo znal původní stav, nevěřil vlastním očím, jaká je to proměna. Dali jim i nostalgický název – Tradice 1894, kavárna nese jméno Café interiér Tradice 1894. Celý komplex je rozdělen na kavárnu, obchody interiér, sklo-porcelán a kuchyňské potřeby. Dva z objektů sjednocují a určují zvláštní, netradiční výlohy, které ihned přivábí pozornost kolemjdoucích. Dalo by se říci, že nejen svým stylem, ale hlavně tím, jaká je věnována pozornost během celého roku jejich naaranžování. Tím doslova lákají vstoupit a přinejmenším alespoň se pokochat tou nádherou. Majitelka pak má neobyčejný vkus naaranžovat věci tak, že při výběru dárků nevíte, co si koupit dřív. A zvláště pak před vánocemi nebo velikonocemi jsou výlohy pastvou pro oči. V tomto čase na vás přímo z interiéru prodejny dýchnou vánoce, jako na mne minulý týden. 

S obchůdkem interiérových předmětů je přímo propojena i kavárna, na naše poměry novátorské, ale ujalo se to hezky. /viz foto dole./ Zkusila jsem to, být v kavárně, odskočit si od kávy a vybrat si i zboží, které mne oslovilo. A tak jsem si domů přinesla nějakou drobnůstku a ještě  dárek pro kamarádku. A když ještě k tomu máte příjemnou obsluhu. Obsluhu, která vás na každém kroku nesleduje, jako kdyby si myslela, že něco sbalíte, ale je připravena poradit, zodpovědět vaše dotazy. To je pro mě nevtíravá, příjemná vstřícnost obsluhy, kterou při nákupu preferuji. V obchůdku je velké množství věcí, a tak uvítáte, když obsluha poradí, že by se třeba hodilo to, či k tomu ještě toto, co třeba jste ani nezaznamenali, protože v omezeném prostoru je moc věcí a jedna hezčí jak druhá. Mám tyto věci ráda, ale přiznám se, že někdy nestačím vše pojmout. I když si nic nevyberete, nikdo na vás nehledí jak se říká skrz prsty, ale vyprovodí vás s úsměvem a se slovy „zase se brzy stavte, bude nové zboží, tak si možná vyberete“. I to je podle mě nejen filosofie obchodu, duch tradice, ale i úcta k zákazníkovi, který se do obchodu bude zase rád vracet. 
 
Zařízení kavárny ve dvoře je ve vkusném stylu, poskytuje příjemné posezení v přízemí u baru nebo na dvorku, v patře uvnitř nebo na slunečné terase, nově také na předzahrádce na ulici před výlohami. U baru si vybíráte z nasvícených vitrín s čerstvými sladkými i slanými dobrůtkami a mnoha druhů kávy. Ta voní až na ulici, rovněž tak i z vlastní výrobny dortíků se line ta omamná vůně všech těch sladkých dobrot, kterým nelze odolat. Kavárna nemá chybu, k velké návštěvnosti přispívá příjemná obsluha, občasné večerní vystoupení hudebních skupin, které oživí celý interiér.
V obchodě sklo-porcelán vás uvítá nádherně upravená vánoční  výloha. Otevřete dveře, vstoupíte a dýchne na vás atmosféra vánoc. Naaranžovaný velký vánoční stůl láká přímo se posadit a nechat se obsluhovat. Vitriny, mimochodem velmi precizně a vkusně vyrobené v mátové barvě, dávají vyniknout vystavenému zboží. Dnes, kdybych si zařizovala domácnost, to by byla paráda, ale asi bych nevěděla, co si vybrat dřív, protože je tam tolik krásného...
I v kuchyňských potřebách je již vánoční výzdoba ve výlohách a v interiéru. Vše pro kuchyň od maličkostí až po velké věci zde najdete v odpovídající kvalitě, s možností barevně vše sladit a i postupně dokoupit. Mám moc ráda měděné nádobí a doplňky, a tady je výběr skvělý.

Obchod Tradice získal ocenění v roce 2008 - 3.místo v celostátní soutěži prodejna roku, v roce 2009 už získal – 1. místo a k tomu i diplom za nejlepší exteriér. Ocenění určitě získal obchod právem, protože je to snad nejhezčí komplex obchodů, který je znám nejen ve městě, ale i v širém okolí.

Majitelům, kteří jsou mými přáteli, lze jen popřát, aby se jim v jejich snažení dařilo a měli stále hodně spokojených zákazníků.
Patří jim velký dík, že svými obchody a kavárnou přispěli k vyšší úrovni v daných oblastech podnikání v Kolíně a jeho okolí.

Pokud někdy zavítáte do města Kolína, navštivte tento komplex, budete příjemně překvapeni. Možná, že si i něco hezkého odvezete, minimálně si odpočinete v kavárně při dobré kávě, a k tomu ochutnáte něco dobrého, ať sladkého či slaného, nabídka vás nadchne a jistě i osloví..