Soutěž Senzababča desetiletí 2017.
Vlastně jeden neobvyklý zážitek jsem již vám popsala ve fotoreportáži Modelkou na jeden den. Hned na to, asi po měsíci, se mi ozvala jednatelka Senzababči, že jsem byla vybrána do finále Senzababča desetiletí 2017. Bylo nás celkem 8 žen, různého babičkovského věku. Já samozřejmě zase nejstarší.
Finále desetiletí se konalo 11.11.2017 v KD Hlubina v Pardubicích. Na nádraží už mě čekala moje kamarádka Saša a s manželem mě dovezli až ke Kulturnímu domu. Měla jsem dobrý pocit, že mi moje kamarádka fandí, z rodiny mne nikdy nikdo nedoprovází.
Byly jsme v učebně, kde jsme měly přidělenou jednu lavici, kde jsme si mohly odložit svoje věci na vystoupení, svršky a pod. V dalších místnostech byli další účinkující ze ZŠ.
Nic se nikde dopředu nenacvičovalo, nikdo nic ze soutěžících nevěděl. Asi hodinu před vystoupením řekli nám organizační záležitosti, rozdali přidělená pořadová soutěžní čísla. Moje přidělené číslo bylo čtyři, číslo jsme si měly připnout viditelně na vrchní část oděvu. Kosmetička mne a jednu paní přepudrovala, abychom se neleskly, ostatní nalíčila komplet.

V porotě zasedalo 11 členů, zpěvák Petr Kotvald, také radní města Pardubic s lidmi, převážně sponzory, které jsem vůbec neznala
Celé toto klání ve 14 hodin odstartoval vesele a vtipně,moderátor Petr Jančařík. Ten nás všechny jménem představil publiku a pak už to začalo.
Jako první disciplína To jsem já - byla představit se v délce 1,5 minuty.
Jako druhá byla Volná disciplína, co si kdo zvolil, v průběhu 1,5 minuty zahrát scénku, zazpívat, přednést báseň, zatancovat, zacvičit. Dobu si hlídali v porotě zazvoněním.
Já jsem měla připravenou scénku Věštkyně i s tancem, kterou jsem si sama vymyslela. Ale protože moje vystoupení bylo tak na 5 minut, tak jsem ji musela zkrátit, včetně tance. Celé oblečení na tuto discipínu jsem si také navrhla sama.
Mezitím zazpíval Petr Kotvald a také zabubnovali bubeníci. Ze souboru ZŠ a PŠ Svítání zazpívaly.Také zatančily členky klubu Senzababča. .
Jiné členky klubu Senzababča měly na starosti občerstvení, včetně domácích maličkých koláčků, domácího drobného cukroví, chlebíčků, chuťovek a pití.
Třetí disciplína byla tajná pro všechny soutěžící a ta byla po přestávce. Asi jsme byly všechny překvapené, co si to na nás organizátoři Senzababči připravili. Na jeviště dovezli v původní životní velikosti maketu krávy. Našim úkolem bylo, vždy dvě soutěžící proti sobě se do 2 minut obout do gumáků, obléct si šatovou zástěru, zavázat šátek na hlavu, nasadit igelitové rukavice,přisunout stoličku a začít dojit,bez ohledu na to, která bude držet dřív hrotek a dojit, či nikoli.
Nakonec se jakoby mléko /voda vlila do odměrky/ a změřil se stav a zapsal. Všechny jsme se vystřídaly, a že to byla legrace, to uvidíte z videa.
Opět tam byla kulturní vložka, kde jedna z členek Senzababči předvedla tanečnici z Orientu.

Čtvrtá disciplína byla opět tajná, a to obálková pod názvem Rozumíte svému vnoučeti ? Ta byla nejen náročná pro nás osm soutěžících, ale i pro moderátotora pana Jančaříka, který nám všem musel hrát naše vnouče. Každá z nás si vytáhla jednu obálku, kterou otevřela před vtipným moderátorem a musela rychle reagovat na otázku, kterou si vytáhla z obálky, v časovém limitu dvou minut hovořit. A to byl teprve mazec.
My babičky jsme měly nelehký úkol, např.musely poradit vnučce, jak má sbalit kluka svého snu, vysvětlit vnukovi, že se v samoobsluze nesmí krást, babča přistihla svého vnuka při kouření a tak dále. To bych snad nebyla ani já, abych si nevytáhla tu nejhorší otázku,která tam snad byla, a to:
Přistihla jste svého 17letého vnuka se svou kamarádkou in flagranti,.Zůstal tam vnuk p.Jančařík a já.
No, co vám budu popisovat, vžila jsem se do situace, sál burácel v záchvatech smíchu a samotný Petr Jančařík měl co dělat, aby nevyprskl od smíchu, jak mu to škubalo v koutcích obličeje..Takže za bouřlivého potlesku jsme to zvládli oba, on profesionál, já amatérka.

Bylo rozhodnuto: Vyhrála to paní z okolí Pardubic, jak Miss Sympatie, tak 1. místo. Senzababča 2017. Byla jsem 1.vicemiss Senzababča, 2.vicemiss byla sympatická paní Renata z Hořic.

Celé odpoledne se neslo v soutěživém a přátelském duchu soutěžících. Všichni se skvěle a vesele bavili, vše probíhalo v příjemné atmosféře.
Prožila jsem nádherně příjemné a veselé odpoledne před přeplněným hledištěm nadšených a spokojených diváků, a to mne hřálo u srdíčka. Byla jsem klidná, vyrovnaná, spokojená, pohotová a moc jsem si celý svůj vstup na jevišti užila a mou odměnou byli usměvaví a tleskající diváci. Nikdy nebudou opakovatelné okamžitky, zůstanou jen ty vzpomínky.
Tak už mám fotky od organizátorů akce, ráda je k tomuto článku přidám,abyste se taky někteří pobavili.http://www.senzababca.cz/vyhlasujeme-soutez-senzababca/soutez-senzababca-2014/fotogalerie-2017/fotky z Pardubic. Taky přikládám pár fotek z Vánočního posezení se seniory v Lošticích, fotila známá v šatně, na chodbě. Jinak na fotky z Loštic z akce čekám. Video, které trvá přes hodinu a je na DVD, nedokážu dát na portál, což je škoda, ale třeba mi někdo poradí. Je to celá soutěž.

Po skončení finále mne Saša s manželem zavezli na nádraží a já pokračovala prvním vlakem k domovu s příjemnými pocity, že jsem mohla pobavit lidičky, kteří také byli ve věku, možná starší mne, přišli se zasmát a odreagovat od normálního běžného života.