Vážení přátelé, při nedávné promoci neteře v Karolínu jsem si všimla, že zde probíhá výstava Historie Karlovy univerzity. Tu jsem si nemohla nechat ujít. Jednak jsem zde byla poprvé na promoci svého Táty Bohéma, později svých sester, švagrů a dalších členů naší rozvětvené rodiny. Já jsem zde neměla promoci jako absolvent Českého vysokého učení technického, ale co nebylo, může být. Jsem totiž studentkou KU třetího věku. :-)

Zvu vás na tuto výstavu do sklepních prostor Karolína. U příležitosti 667. výročí založení Karlovy univerzity je již zde delší dobu otevřena výstava, mapující vývoj univerzity. Výstava potrvá až do 31.12.2017.

Výstava je rozdělena do tří částí, od jejího založení až po současnost. Na výstavě je možné si prohlédnout kopie listiny vztahující se k založení univerzity, dekret Kutnohorský či kopie univerzitní pečeti a žezla. Kromě historických materiálů je možno shlédnout také audiovizuální záznamy přibližující roli univerzity v moderních dějinách.

Jsou zde prezentovány také významné osobnosti, které byly s Univerzitou Karlovou nějakým způsobem spjaty. Například biolog Jan Evangelista Purkyně, fyzik Albert Einstein, nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský a další.

Nechť za mne ale mluví fotografie. Fotografickou dokumentaci považuji za důležitou a nedílnou součást téměř každého mého příspěvku. Zejména článku cestopisného a popisného. S fotografiemi je hned každý příspěvek autentičtější.Doporučuji vám výstavu navštívit, dýchne na vás studentská doba minulá i současná. Uvidíte i vězení pro středověké učence. Já jsem si myslela, že se jedná o studnu. Člověk není starý podle číslice svého věku, ale podle mládí svých myšlenek.

Pro náročnější čtenáře jsem připravila základní výpis z historie univerzity:

Pražskou univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348.  Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou.

Karlův syn a nástupce Václav IV. vydal  Kutnohorský dekret v roce 1409. Posílil  postavení domácích členů akademické obce v poměru tři ku jednomu hlasu. V době husitského reformního hnutí zde získal silný vliv její rektor Mistr Jan Hus.  Univerzita  se redukovala na jedinou fakultu svobodných uměn. Rudolf II.vytvořil ze svého sídelního města kulturní metropoli, kde se vedle dvorského centra s učenci Johannesem Keplerem nebo Tychonem Brahe rozvíjela i vzdělanost univerzitní.

Třicetiletá válka a porážka protihabsburské opozice  přinesla podstatnou změnu na univerzitě. Vítězný římský císař a český král Ferdinand III. v roce 1654 spojil Karolinské učení s jezuitskou univerzitou v Klementinu v univerzitu s novým názvem Karlo-Ferdinandova univerzita. Název se udržel do roku 1918. Ta obnovila všechny čtyři fakulty.

Podoby moderní vysoké školy nabývala univerzita v reformách let 1848/49.  Pražská Karlo-Ferdinandova univerzita je rozdělena v roce 1882 na dvě: českou a německou. Na přelomu 19. a 20. století dosáhly obě univerzity vysoké vědecké úrovně. Na německé působil např. profesor Albert Einstein. Na české univerzitě vynikl profesor.,Tomáš G. Masaryk.

Velké neštěstí a ztráty znamenala okupace českých zemí hitlerovským Německem. Po studentských demonstracích 28. října 1939 a při pohřbu medika Jana Opletala byly české vysoké školy 17. listopadu 1939 uzavřeny. Univerzita Karlova mohla opět zahájit činnost až po skončení druhé světové války.

Studenti, věrni tradici svých svobodných zásad, vystoupili v demonstraci 17. listopadu 1989 proti totalitnímu systému a dali podnět k odstranění režimu.

V současné době má Univerzita Karlova sedmnáct fakult a je považována za jednu z nejprestižnějších vysokých škol.