Téma: Španělsko
Přiznám se, že ještě v říjnu loňského roku jsem o tomto katalánském výtvarníkovi a sochaři, narozeném v srpnu 1955 v Barceloně, neměla ani tušení. Na jeho instalaci Mirall (Zrcadlo) jsem narazila čirou náhodou při svém podzimním pokulhávání po Palma de Mallorca.
Když se řekne laguna Mar Menor, málo kdo ví, kde se nachází. Pokud patříte mezi ty, kteří vědí, vězte, že jste jedni z mála. Důvod je jednoduchý, stále ji ještě neobjevily velké cestovní kanceláře. Odolává tak úspěšně overturismu a jezdí sem zatím hlavně Španělé.
Tím mužem je, nebo spíše byl, lanzarotský rodák César Manrique Cabrera (1919 – 1988), nekonvenční výtvarník, architekt a bohém, který na ostrově prosadil tzv. šetrný turismus.
Mít tak křídla! Doletěla bych na tamější nejbližší nejvyšší kopec a pomalou spirálovitou křivkou bych plachtila nad úžasnými stavbami Barcelony, španělského města v katalánské oblasti.
Z jednoho pomerančovníku se sklízí v průměru tisíc, ale někdy třeba i pět až deset tisíc plodů za rok. Pomeranče očesané ze stromů jsou určeny k přímé konzumaci, ze spadlých plodů se vyrábí džusy nebo marmelády.
Barcelona a Madrid jsou mnohdy neprávem turisty upřednostňovány před Valencií, třetím největším městem ve Španělsku. Valencie má přitom své ojedinělé kouzlo. Nadšeni z něj budou nejen milovníci historie, architektury a kultury, ale i gurmáni či vyznavači tzv. udržitelného rozvoje.
Stmívá se. V ulicích je vidět hodně lidí vyššího věku. Procházejí se, zdraví se s přáteli, sedí v kavárnách. Jsou tady i lidé hodně staří, na vozíčcích. Vyvezli je ven jejich příbuzní, baví se společně. To je to, čím se liší život španělských seniorů od těch českých.
Senioři chodí do casina. Tak tomu ve španělském městě Murcia bylo a je tomu tak stále. Ale pozor, nechodí tam roztáčet své penze v hazardních hrách. Název casino tam má úplně jiná instituce. Taková, jaká by měla být v každém městě.
Nádherný kout světa na jihu Španělska jezdí turisté odnepaměti obdivovat především díky monumentálním historickým památkám. Pompézní Alhambra, nádherná Granada nebo živoucí Málaga jsou právem považovány za klenoty místní architektury a celé španělské kultury.