Téma: Nový rok
Lúčime sa so starým rokom a vítame rok nový. Hovorí sa, že zvyk je železná košeľa, a tak si mnohí z nás rok, čo rok dávame predsavzatia. Veríme, očakávame že budúci rok bude k nám láskavý a štedrý.
Zbytečná tradice. Naivní víra v to, že určité datum je důležitější než jiné. Pozůstatek z minulosti, kdy lidé podstupovali magické rituály. Tak hodnotí řada psychologů zvyk dávat si k prvnímu dni nového roku předsevzetí. Když už na nich někdo trvá, měl by si dávat maximálně jedno.
Většina novoročních předsevzetí padá do tří týdnů. Proto vznikl příběh o nejdepresivnějším dni roku – dni porušených předsevzetí. Kolem této pověry se točí mnoho zajímavostí.
Pravidelně sportovat, zhubnout, naučit se konečně pořádně anglicky, být milejší na partnera, neříkat vnoučatům co musí a co nesmí, trávit méně času u počítače a více číst knihy…
Většina lidí si slibuje, že v novém roce skoncuje s něčím, co jim vadí, co považují ve svém životě za nepříjemné či přímo škodlivé. Většina z nich pak toto předsevzetí nedodrží. A všichni se pak trápí tím, že selhali, že nebyli dostatečně silní. Jenže novoroční předsevzetí se v podstatě plnit nedají. Objevují se totiž v nevhodné podobě a v nevhodné době.
Všichni si je dávají. Nikdo je nedodržuje. Je čas s nimi skoncovat. Novoroční předsevzetí jsou jeden velký nesmysl, který komplikuje život. Posilovny, tělocvičny, poradny pro odvykání kouření, poradny pro zdravou výživu, lékařské ordinace, jazykové školy. Tam všude vědí, že po prvním lednu zase budou mít více práce. Budou tam drnčet telefony, budou se objednávat noví klienti.
Ukázkový úvodní text článku